DIGIarena.e15.cz

Clona-ISO-čas: Naučte se konečně správně exponovat

Seznam kapitol
Jak světlý nebo tmavý bude snímek, můžete ovlivnit pouze tehdy, když víte, jakými způsoby váš fotoaparát expozici měří. Znalost tohoto principu se pak stává tvůrčím nástrojem.

Snímač fotoaparátu je složen z několika milionů snímacích prvků. Na každý tento prvek dopadá přes objektiv jiné množství světla, které se odrazí od snímané scény. Z technického hlediska je ideální expozicí stav, kdy je světlo dopadající na každý snímací prvek zaznamenáno v rámci jeho dynamického rozsahu. To je často nemožné.

Úlohou měření expozic fotoaparátu je nalézt ideální expozici nebo vyhovující kompromis. Fotoaparát pak pomocí některého automatického expozičního režimu nastaví clonu a expoziční čas. Tím ovlivní množství světla, které dopadá na snímač, tedy jas fotografie.

Při znalosti fungování měření expozic musí fotograf vybrat to, které je pro daný snímek nejvhodnější. Rozhodující při výběru je charakter fotografované scény, záměr autora na jas snímku, případně možnost snadné korekce expozice. Ta je někdy nutná proto, že měření není schopno v některých situacích stanovit správnou expozici nebo proto, že fotograf vyžaduje jiné jasové podání snímku.

Pak už je to celkem jednoduché. Vaším rozhodnutím je, jakou kombinaci času expozice, clony a ISO v jakém expozičním režimu zvolíte (plná automatika, priorita clony, priorita času) na základě měření expozice fotoaparátem. Jasové poměry na budoucí fotografii ovlivní způsob měření expozice, jeho provedení a ruční korekce.

Manuální expoziční režim napovídá svým názvem, že vyřadíme měření expozice a zadáme čas, clonu a ISO podle sebe. To by bylo bláhové a zcela neracionální. Je zjevné, že v manuálním režimu sledujeme expoziční váhu v hledáčku, kde je znázorněno, jak se náš návrh expozice liší od měření fotoaparátu. Takže manuální expoziční režim je vlastně automatickým režimem s manuální volbou všech parametrů a zobrazením korekce oproti měření přístroje.

7.jpg 
Západ slunce je klasika. Exponuje se středovým nebo bodovým automatickým měřením bezprostředně vedle slunečního kotouče. Pokud je již slunce za horizontem, tak na světla. Další možností je multisegmentové měření s korekcí -1 až -2 EV, podle vašeho typu fotoaparátu.
10.jpg 
Způsoby měření expozice.

Všechny způsoby měření jsou při správném použití určeny k realizaci „správných“ expozic v rámci možností fotoaparátu. Problémem je, že při kreativní práci se správná expozice často nerovná požadované expozici.

26.jpg 
Měření se zdůrazněným středem. Poblíž středu v místech větší váhy pro stanovení expozice je relativně hodně tmavých objektů. Z toho bylo patrné, že měření dle svého zadání pustilo za daných podmínek více světla na snímač (1/160, F8). Tak se stalo, že světlá obloha je přepálená v modrém barevném kanálu. Problém byl čitelný již při expozici a její kompenzace asi -2/3 EV by problém vyřešila.
27.jpg 
„Chytré“ multisegmentové měření expozice vyřešilo problém z předešlého snímku (1/200, F 8). U takto klasických kompozic je obvykle snímek z hlediska rozložení jasu správný. Pokud se tento jas kryje s představou autora, je to OK.
28.jpg 
Multisegmentové měření po zaostření na sochu vyhodnotilo situaci jako klíčový tmavý objekt v popředí. Aby byl rozpoznatelný, zesvětlilo jej bez ohledu na světlé pozadí (1/100, F 5). V podstatě je to totéž jako portrét v protisvětle. Důsledek toho je totálně přeexponované pozadí ve světlech.

29.jpg 
Další situace ukazuje ostření na nejsvětlejší část oblohy v multisegmentovém režimu. Opak předešlé situace, tj. totální podexpozice, se nekonala. Pozadí, na které jsem zaostřil, fotoaparát nevyhodnotil jako klíčový objekt a zřejmě „poznal“ oblohu (1/400, F 7,1). Snímek je jasově vyvážený, barvy dostatečně saturované, obloha s kresbou ve všech partiích, socha v popředí tmavší, ale čitelná.

31.jpg 
Více zaostřovacích bodů v multisegmentovém módu. Rozhodující jsou dva body na soše, které převážily expozici ve prospěch zesvětlení snímku z titulu popředí (1/125, F 7,1). Proto jsou světlé partie v pozadí přeexponované.

42.jpg 
Multisegmentové měření „poznalo“ scénu a zvolilo přiměřenou expozici (1/320, F 6,3). Ostřící bod na pozadí příliš neovlivnil volbu. 

43.jpg 
Obdoba předešlé situace. Zaostřovací bod na podstatně tmavší partii ovlivnil expozici jen nepatrně a patrně pouze proto, že je blíž (1/250, F 6,3).

Zrcadlovky a některé kompakty nabízí výběr typů měření expozice, které lze rozdělit do dvou skupin.

1) Základní měření expozice

U těchto typů měření expozice je zřejmý jejich princip a výsledek je předvídatelný.

Náleží sem měření expozice:

1.1 Měření se zdůrazněným středem

Bere do úvahy celou fotografovanou scénu. Za nejdůležitější pokládá její střed s tím, že k okrajům významu plynule ubývá. Váha středu je při stanovení expozice největší a okrajů nejmenší bez ohledu na zaostřovací bod. Typicky střed zaujímá 1/3 snímku a na expozici má 75% vliv. Kraje a rohy snímku nemají na expozici vliv.

Použití: Scéna s jedním větším výrazným motivem uprostřed, která má mít průměrný jas, např. větší portrétv protisvětle, městské motivy, krajina s pruhem oblohy aj. Pokud nemá být střed snímku z hlediska jasu v průměru středně šedý, je nutná kompenzace expozice. Je-li hlavní motiv mimo střed, lze na něj zaměřit, zamknout expozici a překomponovat snímek.

Výhody: Spolehlivé, pokud jej máte dobře odzkoušené. Jednoduché a předvídatelné. Snadno a logicky lze provádět kompenzaci expozice.

Nevýhody: Velmi záleží na jasu prioritního středu a z toho vyplývající možná podexpozice nebo přeexpozice okolí. Nehodí se pro rychlou reportážní práci. Často vyžaduje kompenzaci expozice.

63.jpg 
Expozici jsem stanovil měřením se zdůrazněným středem v této kompozici. Podle typu scény a charakteru měření bylo jasné, že dojde k podexpozici (1/1000, F 8), což se stalo. Jednalo se o bílou stěnu osvětlenou sluncem. Reakcí na toto by mohla být kompenzace expozice asi +1EV.
64.jpg 
Zde jsem použil stejný typ měření expozice, ale to jsem stanovil posunutím fotoaparátu vpravo na větší bílou plochu. Expoziční hodnoty jsem zamknul a překomponoval záběr do předchozí pozice. Výsledek je opět předvídatelný, tedy ještě větší podexpozice (1/1600, F 8).
65.jpg 
Stanovil jsem u stejného typu měření expozici se středem na tmavé ploše (1/640, F 8) a pak překomponoval. Okolo je ještě dost bílé, proto nedošlo k dramatické přeexpozici. Žádné jasy nejsou mimo rozsah snímače fotoaparátu a celkové jasové podání odpovídá realitě. Z principu měření expozice se zdůrazněným středem je výsledek snadno předvídatelný.
84.jpg 
Stejný typ měření expozice v první neměnné kompozici této série s korekcí +2/3EV (1/640, F 8). Výsledné vyhovující jasové podání odpovídá předešlému případu.
86.jpg 
Tentýž způsob měření expozice s kompenzací + 4/3EV (1/400, F 8). Fotografie nemá přepaly v jasech a je akceptovatelná jako světlejší varianta předešlé.

1.2 Bodové měření

Měření expozice vyhodnocuje bod, respektive kruh ve středu snímku o ploše 1 až 3,8 %, podle výrobce, bez ohledu na místo ostření. V tomto bodě nastaví střední jas (127, 127, 127 v osmibitové RGB). Podle toho přepočítá jasové hodnoty zbylé části fotografie, kterou nebere při měření do úvahy.

Použití: scény s velkým rozdílem jasů, např. protisvětlo, západ slunce, divadlo, koncerty. Pokud je rozpětí jasů scény větší, než je schopen zaznamenat fotoaparát, jsme nuceni „obětovat“ nejnižší nebo nejvyšší jasy ve prospěch rozhodující části scény, na kterou zaměříme a jejíž jas můžeme učinit průměrný nebo pomocí kompenzace jiný. Totéž platí i u méně kontrastních scén s tím, že budou zaznamenány všechny její části. Tento typ měření expozice je vhodný také k měření na středně šedou tabulku.

Výhody: Přesné a předvídatelné.

Nevýhody: Při jeho použití je obzvláště nutné zvážit dopad na zbylou část scény. Dále je nezbytné znát souvislosti mezi kontrastem scény, dynamickým rozsahem fotoaparátu a kompenzací expozice.

60.jpg 
Bodové měření expozice posoudilo bezprostřední okolí středu a zaznamenalo pouze bílou. Tu posouvá ke středně šedé a výsledkem je očekávaná podexpozice (1/1250, F 8).
61.jpg 
Posunul jsem střed doprava, zamknul expozici a překomponoval nazpět. Nic se nezměnilo oproti předešlé expozici (1/1250, F 8), protože větší plocha bílé již neovlivní malou část okolo středu snímku.
62.jpg 
Zde jsem zapíchnul „bod“ měření expozice do nejtmavší části snímku, uzamknul expozici a překomponoval. Výsledkem je silná přeexpozice (1/50, F 8) a z hlediska jasu původně nejtmavší partie středně šedé, dobře čitelné.
78.jpg 
Kompenzace expozice této kompozice +2/3EV (1/800, F 8).
80.jpg 
Kompenzace expozice +4/3EV (1/500, F 8). Tento snímek je nejblíže realitě, což nemusí být vždy nutně záměrem.

1.3 Středové měření

Je to modifikace předchozího, ale bodem je kroužek ve středu snímku o ploše asi 8 %. Canon nazývá toto měření „částečné“. Různé přístroje mají k měření definován větší či menší kruh s ostrým nebo měkkým přechodem. Rozhodující část scény, kterou měření zprůměrňuje a učiní středně šedé, je větší než u bodového způsobu. Z toho plyne mírně odlišný způsob použití. Například zaměření na obličej vezme do úvahy o jasu všechny jeho partie.

57.jpg 
Středová expozice změřila o něco větší kroužek uprostřed snímku než expozice bodová, proto zaznamenala i malou část tmavé partie. Výsledkem je o něco menší podexpozice než u bodového měření (1/1000, F 8).
58.jpg 
Posunutí středu měření expozice doprava, zamknutí expozice a překomponování zpět mělo stejný účinek jako u bodového měření (1/1250, F 8), protože celá relevantní část snímku pro měření expozice byla bílá, stejně jako u dvou prvních snímků bodového měření.
59.jpg 
Střed expozice jsem umístil na tmavou část scény. Do oblasti pro měření zasáhla i malá část světlejších pasáží, proto je fotografie poněkud méně přeexponovaná (1/125, F 8) než obdobný příklad bodového měření expozice.
75.jpg 
Kompenzace expozice +2/3 EV (1/500, F 8) je akceptovatelná pro tento snímek.
77.jpg 
Kompenzace expozice +4/3 EV je též použitelná jako světlejší varianta předešlé. Dostatečný dynamický rozsah snímače fotoaparátu Canon zaznamenal všechny jasové hodnoty kontrastního snímku.

U základních měření uvádím procento snímku, na kterém je realizováno měření. Tím je myšleno místo, kde bude jas v průměru odpovídající středně šedé (127, 127, 127 v osmibitové RGB). Středně šedá je taková, která odráží 18 % světla dopadajícího na ni. 18 % proto, že oči a mozek vnímají světlo nelineárně a právě 18 % odrazivosti vnímáme jako středně šedou (50 %).

12.jpg 
Typický motiv na měření se zdůrazněným středem, které zde bylo uplatněno. Tmavé pasáže vlevo a vpravo snímek zesvětlily nepatrně, protože jsou v zóně s malou váhou na výslednou expozici. Tmavší vlasy, obočí a řasy prezentuje relativně méně obrazových bodů a nejsou v místech, která mají největší vliv na expozici, proto zesvětlí snímek málo. Hlavní motiv se nalézá v části, která podstatným způsobem rozhoduje o expozici, respektive jasu fotografie a je nositelem klíčového tónu. Pokud by byla na snímku pouze tvář, měla by jas odpovídající středně šedé, takto je vzhledem k uvedenému světlejší.

Velmi přesnou expozici stanovíte tak, že na dominantní prvek scény, respektive klíčový detail, umístíte středně šedou tabulku, kterou lze koupit (viz článek „Zaměřte na šedou tabulku“). Na ni zaměříte středové nebo bodové měření expozice, které uzamknete, překomponujete scénu v hledáčku a exponujete. Měření expozice bude změřeno na středně šedou na středně šedé. Po odstranění tabulky bude klíčový detail reálně zaznamenán. Středně šedá je často součástí scény a můžete ji použít jako uváděnou tabulku. Co se týká jasu, bývá to pleť (bělocha), tráva, některé zdi, chodníky atd.

23.jpg 
Hned pod naší scénou byla středně šedá jako vyšitá. Tam jsem zamířil bodové měření expozice. V expozičním režimu Av jsem našel vyhovující kombinaci času a clony (1/640, F 7,1), která zajišťuje „správnou expozici“ v tom smyslu, že jasové poměry na fotografii budou asi takové jaké jsem je viděl.

 

24.jpg 25.jpg
V manuálním expozičním režimu jsem nastavil 1/640, F 7,1, překomponoval a výsledkem jsou tyto dva snímky na naše téma. V tomto případě je histogram pěkně rozložen v celém rozsahu jasů, bez přepalů ve světlech a s prokreslenými tmavými partiemi.

Další kapitola
Seznam kapitol

celkem 14 komentářů

Poslední komentáře

Váš dotaz není vůbec debilní a nemáte se za … Karel Horký 3. 10. 2011, 22:01
Omlouvám se za pravděpodobně debilní dotaz, … Kazeasch 3. 10. 2011, 15:11
Pkud to tam není, tak to možná nejde uživate… maraou 2. 10. 2011, 07:51
Jezus a preco tak zlozite. Naco maju fotaky … Mumintroll 1. 10. 2011, 15:12
Ikonky stanoví výrobce fotoaparátu. Podoba i… Karel Horký 1. 10. 2011, 09:48

Další podobné články

8 vět, které fotograf nechce slyšet od svých zákazníků

8 vět, které fotograf nechce slyšet od svých zákazníků

Fotografie, podobně jako jiné služby, je závislá na komunikaci se zákazníkem. A ta může být leckdy zapeklitá, zvláště má-li váš klient mylné, zkreslené, popř. žádné představy o tom, jak toto řemeslo funguje.

Canon Online Learning – vzdělávací program od Canonu

Canon Online Learning – vzdělávací program od Canonu

Staňte se mistrem streetfotografie

Staňte se mistrem streetfotografie

Proč vypadá video ve vysokém rozlišení špatně a jakou roli hraje bitrate?

Proč vypadá video ve vysokém rozlišení špatně a jakou roli hraje bitrate?

Zkuste malování světlem – není to těžké

Zkuste malování světlem – není to těžké

Malování světlem neboli lightpainting je v poslední době stále populárnější technikou při fotografování – ovšem jak ji správně ovládnout? Přístupy a postupy jsou různé a praxi rozhodně nenahradíte.

Proč by u sebe měli mít fotografové balonky a kondomy

Proč by u sebe měli mít fotografové balonky a kondomy

Za prvé proto, aby mohli zabavit děti a provozovat bezpečný sex. Zadruhé proto, aby si mohli nafouknout difuzér anebo vyrobit jednoduchý stativ pro dlouhou expozici. Nevěříte?

Proč nekontrolovat snímky při sportovním zápasu?

Proč nekontrolovat snímky při sportovním zápasu?

Podívejte se na vylidněnou Paříž

Podívejte se na vylidněnou Paříž