DIGIarena.e15.cz

Co to je rastrový obrázek z digitálního fotoaparátu?

Seznam kapitol
Digitální fotoaparáty produkují obrázky, které mají přesné parametry, a od nich se odvíjí jejich kvalita. Jaké mají rastrované obrázky vlastnosti?

Rastrový obrázek se skládá z mnoha bodů – pixelů. Jejich počet závisí na počtu prvků snímače digitálního fotoaparátu, tedy na rozlišení.

Počet pixelů v tomto obrázku lze zvětšit nebo zmenšit, odborně této operaci říkáme převzorkování neboli resampling. Jestliže rastrový obrázek zmenšíte, musí se některé body vypustit. V opačném případě musíte nějaké body přidat. Interpolace má smysl pouze tehdy, pokud ji provádí zkušený uživatel kvalitního bitmapového editoru (např. Adobe Photoshop, Zoner Photo Studio 7) a přesně ví, proč a co s obrázkem dělá, respektive ví, jak fungují resamplovací algoritmy. Vlastnosti přidaného nebo odebraného pixelu totiž vytvoří program právě na základě výpočtů nadefinovaných v resamplovacím algoritmu.

Dobrý bitmapový editor je vybaven několika algoritmy, a nepočítáme-li jednoduchou metodu „nejbližší soused“, pak mezi nejobvyklejší patří například bikubická nebo bilineární metoda interpolace. Například Zoner Photo Studio 7 disponuje osmi interpolačními algoritmy. Můžete si sami vyzkoušet, že nejde o marketingový trik, protože ani jeden nefunguje shodně a navíc zjistíte, že pracuje-li metoda bikubické interpolace nejlépe pro zvětšování snímků, pak pro zmenšení je nejvýhodnější použít takzvaný Supersampling.
Při každém převzorkování dojde v menší či větší míře ke ztrátě detailů, rozostření a někdy ke zkreslení barev. Proto je také vhodné fotografii i po zmenšení lehce doostřit, aby se dosáhlo dojmu shodného s původním snímkem.

Když fotografii s více body vytisknete nebo ji necháte vyvolat ve fotolabu (při daném formátu), bude mít vyšší plošné rozlišení – dpi. Při zvětšování plochy obrázku (formátu) může později vykazovat viditelnost bodů, tzv. pixelizaci. Dpi je zkratka dot per inch (počet bodů na palec). Tato hodnota popisuje hustotu obrazové informace, tedy jak jsou jednotlivé body rozmístěny na ploše (proto ji označujeme jako plošné rozlišení). Pokud se budeme bavit o rozlišení přístroje, který provádí digitalizaci obrazu (fotoaparát), mluvíme pouze o bodech obrazové informace.

Něco jiného je plošné rozlišení v dpi na výstupním zařízení (tiskárna, osvitka). Zde jde o to, jak jemně jsou rozloženy jednotlivé zaznamenané obrazové pixely na plochu média. Na vstupu do tiskárny dáváme pomocí programu příkaz třeba „udělej obrázek 18 × 24 cm z 1920 × 2560 (4,91 mil) obrazových bodů“. Čím vyšší rozlišení v dpi, tím větší hustotou se mohou pixely poskládat. Výstupní zařízení pak obraz převzorkuje podle svého charakteru a svého rozlišení (počtu tiskových bodů na palec), ovšem pokud bude obrazových pixelů popsáno málo na vstupu, vykreslí je mnoha body tiskové barvy a dojde k pixelizaci. Navíc neplatí, že bod tiskárny, sázený na plochu papíru, je totožný s pixelem pořízeným digifotoaparátem. Body některých výstupních zařízení (zejména inkoustových fototiskáren) se různě spojují, překrývají a pokládají vedle sebe, aby zobrazily popisovaný pixel, a to i v případě, že dpi na vstupu je dostatečné. Přesné údaje zná jenom výrobce výstupních zařízení. Pro vyvolání fotek v digilabu je potřeba 300–400 dpi, pro inkoustovou fototiskárnu 150 – 300 dpi.
 
V problematice se příliš neorientuje ten, kdo žádá obrázek o rozlišení např. 300 dpi, ale neudá výstupní velikost obrázku.

Platí vztah: Výška (nebo šířka) obrázku v pixelech × 2,54/ Výška (nebo šířka) papíru v cm = dpi

V našem případě:
1920 × 2,54/18 = 271 dpi
2560 × 2,54/24 = 271 dpi
                
Obrázek pořízený digitálním fotoaparátem o velikosti 1920 × 2560 pixelů vytištěný na plochu 18 × 24 cm bude tedy mít 271 × 271 dpi. Protože jde o zpracování obrazu, hovoříme ne o přímce, ale o ploše. To znamená, že rozlišení obrázku v dpi při daném počtu bodů vodorovně a svisle a dané délce vodorovně a svisle může být oběma směry různé (i když v praxi se u většiny zařízení používá plošné rozlišení shodné v obou směrech).

Pro větší přehlednost používám výraz velikost obrázku pro údaj o množství pixelů a výraz plocha obrázku pro fyzickou velikost (např. 18 × 24 cm). Rozlišení obrázku je nepřímo úměrné ploše obrázku (vyjádřené v jednotkách délky) při daném počtu bodů obrázku. Představme si obrázek o ploše 1" (palec = 2,54 cm) × 1" při rozlišení 300 dpi. Stejný obrázek může mít také 2" × 2" v rozlišení 150 dpi. Zvýšení rozměrů snižuje rozlišení obrázku a zobrazené pixely jsou zde větší, aby jejich stejný počet zaplnil větší plochu. Žádný pixel se neztratí ani nezmění, nedojde ke změně velikosti (počtu obrazových bodů) obrázku, pouze hustota pixelů je poloviční.


Fotografováno 35 × 35 pixelů (výřez), dpi 4× menší při stejné ploše obrázku


Fotografováno 140 × 140 pixelů (výřez), dpi 4× větší při stejné ploše obrázku


Fotografováno 35 × 35 pixelů (výřez), brutálně převzorkováno na 140 × 140 pixelů

Co se týká převzorkování na uvedeném příkladu s obrázky, jedná se o hrubý zásah pro větší názornost. Prakticky se tato metoda používá v menší intenzitě a po menších dávkách, případně s dalšími úpravami.

Další kapitola
Seznam kapitol

celkem 27 komentářů

Poslední komentáře

Re: místy to až bolí Ontario 11. 2. 2005, 17:31
Re: místy to až bolí milos 11. 2. 2005, 17:23
Re: místy to až bolí mako 10. 2. 2005, 15:54
Re: místy to až bolí mako 10. 2. 2005, 15:48
Re: místy to až bolí kombajn 10. 2. 2005, 13:05