Chyby při fotografování portrétů
Různé barevné podání, doplňky a pózy dávají portrétům určitou náladu, chcete-li citový náboj. Ten je však zcela zničen, když model nasadí na výraz, který s tímto podáním fotografie nekoresponduje. Tváří-li se modelka znuděně, bude fotografie působit znuděně na každého, kdo se na ni podívá, bez ohledu na technickou dokonalost, nebo fotografické umění autora. A naopak i průměrný portrét, avšak s osobitým výrazem tváře, může zaujmout.
U portrétu, stejně jako u prakticky všech fotografických žánrů se mohou objevit nejrůznější druhy rušivých prvků a nevhodných ořezů. Konkrétně pro portréty jsou specifické nejen ořezy hlav, ale především rukou. Jedná-li se o portrét obličeje maximálně s rameny, tak je absence rukou v pořádku. Na mnoha fotkách portrétů se však stává, že končí kousek nad pasem, přičemž ruce by pokračovaly dále, kdyby je nemilosrdný fotograf neamputoval okrajem fotografie. O pozadí portrétů, které může rušit (například když si modelka vybere pro své fotografie svůj neuklizený pokoj) toho již bylo napsáno mnoho.
Na fotografii může dojít také k nejrůznějším nežádoucím dotekům, kvůli kterým modelům rostou z hlavy sloupy, tryskají vodotrysky, nebo z nich vyjíždí autobusy. Při fotografování tváře pak často vadí brýle, které obvykle zavazí tam, kde nemají. Půlí oči na poloviny (první foto) nebo tvoří rušivé dotyky s pozadím (druhý snímek). Pokud se však fotograf těchto nebezpečí vystříhá, mohu brýle fotografii ozvláštnit a modelu dodají na důstojnosti.
Dalších rušivých prvků, jako je například ruka na obličeji, dudlík, ostrý stín v pozadí, hlava v popředí, uhýbající pohled, nebo obyčejný přepal je pochopitelně nespočet.
Nejčastější chybou, která se běžně fotografům stává, je špatné zaostření, ať už kvůli chybě fotografa (autofokus se nezmýlí téměř nikdy), nebo proto, že se model pohnul mimo hloubku ostrosti.
Patero portrétního fotografa
- Portréty je dobré fotografovat většinou s malou hloubkou ostrosti, která izoluje model od rušivých prvků. Toho lze dosáhnout použitím delších ohnisek a malých clonových čísel.
- Klíčové je z pohledu techniky především správné zaostření na oko. Toto pravidlo je nutné dodržovat, protože špatné zaostření často tvoří rozdíl mezi povedeným a nepovedeným portrétem.
- Je nutné vyvarovat se přepalů na obličeji modelu, nebo temných očí ve stínu. S obojím pomáhá blesk, odrazná deska a bodové měření expozice.
- Fotografie portrétu stojí a padá s výrazem modelu. Model se nemusí usmívat a už vůbec se nemusí dívat do objektivu, ale tváří-li se znuděně, bude znuděně působit i fotografie.
- Používejte doplňky. Zajímavé oblečení, výrazná gesta, nebo specifické prostředí mohou portrétní fotografii velmi ozvláštnit. Fantazii se přitom meze nekladou.
Fotografujete rádi portréty? Podělte se s námi o své zkušenosti v diskuzi pod článkem. Také můžete vystavit své fotografie v galerii DIGIareny v kategorii portrét.