Uvedení Canonu EOS 50D na začátku podzimu letošního roku asi čekal málokdo. Výrobce tím na rok zkrátil jedenapůlletý vývojový cyklus, který už po několik generací dodržoval vlastně u všech amatérských zrcadlovek. Můžeme spekulovat, proč ke zkrácení došlo právě nyní, v technologicky spíše klidné době bez převratných vynálezů.
Jedním z důležitých motivů by samozřejmě mohla být snaha reagovat na novinky konkurence – takový Nikon D300 pokořil předchozí Canon EOS 40D počtem megapixelů, rozlišením displeje i počtem bodů autofokusu. A právě 50D nyní úder vrátil: rozlišení displeje srovnal, na snímači pak má téměř o tři megapixely více. Jen autofokus se nezměnil, zůstal devítibodový, se všemi body křížovými.
Základní technické parametry:
- snímací prvek: CMOS 22,3 × 14,9 mm, 15 Mpx
- paměťové médium: CF I, II
- objektivy: Canon EF a EF-S
- LCD displej: 3", rozlišení 920 000 bodů
- citlivost: ISO 100–12 800
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový napáječ, bateriový grip
- rozměry a hmotnost: 146 × 108 × 74 mm, 820 gramů
- výrobcem doporučená cena: 28 700 Kč vč. DPH
Na pohled se Canon EOS 50D prakticky neliší od modelu 40D. Dobře tvarované tělo je vyrobeno z magnéziové slitiny, dvířka pro akumulátor a paměťovou kartu jsou opatřena těsněním, které má zaručit zvýšenou odolnost vůči vodě a prachu (ale ne tak vysokou, jako je tomu u profesionálních modelů). Dostatečně mohutný grip zajišťuje pohodlné držení, i když, máte-li větší ruku, asi vám malíček přeci jen sklouzne pod tělo.
Také rozložení ovládacích prvků zůstalo shodné. Nahoře na levé straně naleznete volič režimů, který nakonec představuje nejviditelnější designovou změnu – jeho povrch totiž už není černý jako u předchůdce, získal titanovou barvu. Více vás ale asi zaujmou módy, které na něm najdete. Kromě standardní výbavy v podobě programové automatiky, předvolby clony, času a plného manuálu stojí za zmínku především už tradiční specialita Canonu, režim A-DEP. Fotoaparát v něm nastaví takovou kombinaci clony a času, aby objekty pod všemi ostřicími body ležely v hloubce ostrosti.
Namísto tří pozic pro uložení uživatelských předvoleb známých z Canonu EOS 40D teď najdete jen dvě, označené C1 a C2. Třetí pozici nahradil nový režim CA určený spíše začínajícím fotografům. V podstatě jde o obdobu „zeleného“ programu, kdy si fotoaparát nastaví všechny parametry podle sebe. V CA módu ale může uživatel zadat přístroji své preference – například zda dáváte přednost rozmazanému pozadí či velké hloubce ostrosti.
Podstatnou část zadní stěny zabírá třípalcový displej. Rozměry je shodný s předchůdcem, má ale čtyřikrát více obrazových bodů. Zatímco u 40D tak mohli uživatelé kritizovat, že je displej zbytečně velký a obraz na něm působí rozmazaně, 50D už nabízí stejně jemný a detailní náhled snímků, jako je tomu u špičkových fotoaparátů konkurence. Příjemný je také přímý přístup k nastavení jasu displeje po stisku tlačítka Func.
Nad displejem vlevo najdete dvě tlačítka, jedno pro přístup do menu, druhé je uživatelsky nastavitelné, standardně zapíná režim Live View. Další řada tlačítek se tísní v úzkém pruhu pod displejem. Jsou tu sice dobře přístupná, slušelo by jim ale trochu hlubší zapuštění – takto se občas stane, že některé stisknete omylem a aktivujete tak například náhled snímku. Nestane se nic hrozného, jen si zbytečně vybíjíte akumulátor. Tlačítka pod displejem a nikoliv vlevo od něj musel Canon asi zvolit kvůli své další specialitě – velkému kruhovému voliči.
Ten nahrazuje běžný druhý otočný volič známý ze všech vyspělejších zrcadlovek. Jeho ovládání je neobyčejně pohodlné, snadno s ním nastavíte snímací parametry i velmi rychle procházíte mezi náhledy stovek snímků na paměťové kartě. Přesto je otázkou, kdy se tohoto řešení bude muset výrobce vzdát, protože prostě zabírá příliš mnoho místa.
Ne úplně povedeným ovládacím prvkem zůstává osmisměrný joystick. V menu si jej můžete nastavit tak, aby sloužil pro přímou volbu ovládacích bodů (bez nutnosti tisknout jakákoliv jiná tlačítka). Každý bod je pak možno zvolit posunem joysticku do jednoho směru, ke středovému bodu se vrátíte jeho stisknutím. Bohužel vystihnout správný směr (zejména ty šikmé) je docela náročné.
Tlačítka pro nastavení základních snímacích parametrů (citlivosti, vyvážení bílé, způsobu měření světla, přepínač kontinuálního/jednorázového autofokusu) mají své místo tradičně na horní straně u stavového displeje. Každé z tlačítek slouží pro dvě funkce, jednu nastavíte předním, druhou zadním otočným voličem. Po určité době se vám jejich poloha vžije natolik, že můžete všechny parametry nastavovat naprosto intuitivně.