Patnáct megapixelů na čipu velikosti APS-C je skutečně rekordní číslo (i když rozlišení některých modelů Sony, Pentax a Samsung se mu blíží). Fotoaparát by tedy měl být schopen zachytit stejně rekordní množství detailů. Prohlédnete-li si následující snímky testovacích obrazců, zjistíte, že reálné rozlišení je opravdu veliké, s objektivem Canon EF 17–40 mm F4L USM vykreslí snímač na ohnisku 17 mm více než 2 300 lph.
Zároveň ale působí kresba mírně měkkým dojmem, na ohnisku 40 mm klesne rozlišení k 2 100 lph – pochopitelně při optimální cloně. Abyste tedy potenciál čipu využili, musíte použít špičkové objektivy (přičemž kategorie L, jak můžeme vidět, sama o sobě nestačí).
Canon ovšem v modelu EOS 50D nejen že radikálně zvýšil rozlišení snímače, současně také umožnil nastavit nebývale vysoké hodnoty citlivosti – standardně lze nastavit až ISO 3 200, pokud v menu nastavíte funkci Rozšíření ISO, máte k dispozici hodnoty až po ISO 12 800. Byli jsme proto zvědavi, jak si přístroj poradí s šumem.
max. velikost | max. velikost
Průběh nárůstu šumu, vlevo vypnuá redukce šumu, vpravo standardní nastavení
Na následujících snímcích můžete vidět výsledky – vlevo jsou fotografie snímané přímo do JPEGu se standardním nastavením potlačení šumu, vpravo konvertované z RAWu v programu Adobe Photoshop Lightroom se standardním nastavením (potlačení barevné složky šumu na úrovni 25).
Při ukládání do formátu JPEG máte možnost v uživatelských funkcích zvolit úroveň potlačení šumu, kromě už uvedené standardní úrovně lze vybrat ještě nízkou, silnou, nebo potlačení šumu zakázat. Jak bude vypadat výsledek při ISO 12 800, ukazují další tři snímky:
Už při ISO 3 200 se na snímcích začíná zatím nenápadně projevovat jev, který potom prakticky znehodnotí výsledek při ISO 12 800: šum není ve fotografii rovnoměrně rozptýlený, shlukuje se do nepříjemných pruhů.
Pro porovnání jsme stejnou scénu při ISO 3 200 nafotografovali i o dvě generace starším Canonem EOS 30D. Výsledek je zde – vlevo záznam přímo do JPEG, vpravo konverze z RAWu:
Kvalitu podání detailů můžeme pro zjednodušení porovnat na následujících výřezech – první dvojice pochází z 50D, druhá dvojice ze 30D, vlevo přímý záznam do JPEG, vpravo konverze z RAWu:
Na výřezech je především vidět, že standardní úroveň potlačení šumu u EOSu 50D snímky výrazně rozmazává, ztrácejí se jemné detaily. V exportu z RAWu je proto mnohem jasněji vidět struktura žaluzií na osvětlených oknech. 50D tu poskytuje lepší obraz než 30D. Trochu jiná je ale situace v tmavých, méně kontrastních částech – tam dává 30D přinejmenším stejně dobré výsledky.
Pokud vás více než absolutní množství detailů zajímá, jak bude šum viditelný na fotografii stejných rozměrů, podívejte se na následující dvojici snímků. Jsou vyexportovány z RAWu do stejného rozlišení 2 400 × 1 600 px, což přibližně odpovídá fotografii 15 × 21 cm při 300 dpi. Vlevo 50D, vpravo 30D, oba při ISO 3 200.
max. velikost | max. velikost
Na fotografii pořízené Canonem EOS 50D je šum viditelnější. Snímek ale současně působí ostřejším dojmem, i při stejném rozlišení je na něm vidět některé detaily, které u 30D už zanikají
Celkově můžeme obrazovou kvalitu při ISO 3 200 u Canonu EOS 50D považovat za přibližně stejnou jako u Canonu EOS 30D. V době testu jsme bohužel neměli k dispozici model 40D. Vzhledem k tomu, že při loňském testu dával výsledky mírně lepší než 30D, dopadl by patrně i nyní nejlépe, rozdíl by však byl těsný.
Naměřili jsme
50D se předchozím úspěšným modelům Canonu podobá i naměřenými rychlostmi:
| Canon EOS 50D |
| první snímek | 0,17 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,21 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| připravenost k dalšímu snímku | 0,21 s |
| rychlost sériového snímání | 6,1 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | 62/JPEG, 16/RAW |
| měřeno s paměťovou kartou | Transcend 4 GB 120 × |
Rychlost sériového snímání se sice oproti modelu 40D mírně snížila, i tak jsou ale rychlostní parametry výborné, umožňují pohotové reportážní fotografování. Přesto si dovolím mírnou kritiku autofokusu. Ten zůstal shodný s předchozím modelem. V dobrých podmínkách pracuje bleskově, zaostří bez přisvětlení i na noční ulici. Prostor pro zlepšení ale vidím při snímání málo kontrastních objektů, zejména když se současně pohybují – pak je ostření ještě stále nejisté. A od nového modelu bych očekával, že předchůdce svými schopnostmi překoná.
Rozlišení snímače a displeje se negativně projevily na výdrži akumulátoru. Bez používání režimu Live View jsem na jedno nabití nasnímal asi 450 snímků. To sice není málo, ale předchůdci překračovali 600 snímků. Pokud se tedy vydáváte do pustiny bez elektrických zásuvek, nebude pro vás 50D tím pravým fotoaparátem.