DIGIarena.e15.cz

Eran Gilat: S mozkem na talíři aneb laboratorní instalace

Věda a umění mohou mít mnoho společného. Jedná se o dva obory lidské činnosti, které se odjakživa navzájem inspirují. Jak podnětná může být pro fotografa neurofyziologie? Na to vám odpoví tvorba Erana Gilata.

Eran Gilat vystudoval neurovědy se zaměřením na elektrofyziologii mozku. V současné době působí jako profesor na Institutu biologického výzkumu v Izraeli a soustředí se na vývoj inovativních léčebných metod epilepsie.

8.jpg.CROP.original-original.jpg7.jpg.CROP.original-original.jpg

Eran Gilat není profesionálním fotografem, leč fotografie je jeho koníčkem už od 13 let. Původně se věnoval fotografování pouličního dění a portrétů. Projekt Life Science, který žánrově spadá do oblasti zátiší, vznikl v podstatě náhodou. Původně se totiž jednalo o „laboratorní“ instalace, které měly studentům pomoci se duševně připravit na setkání s mrtvým lidským tělem. Výsledkem je série uměleckých fotografií balancující na hraně krásy a ošklivosti, nebo chcete-li hnusu.

3.jpg.CROP.original-original.jpg4.jpg.CROP.original-original.jpg

Gilatův umělecký postup není nikterak novátorský. S poetikou hnusu, pnutím mezi ladnou formou a znepokojujícím obsahem, se v umění setkáváme už řadu století. Namátkou vzpomeňme například uměleckou avantgardu z počátku minulého století, kde bylo zdůrazňování znechucení jedním z hlavních znaků umělecké revolty, ať už se jednalo třebas o dekadenci, futurismus, surrealismus nebo expresionismus. Fascinace ošklivostí a hnusem je nedílnou součástí lidského podvědomí.

Still_Life_with_Turkey_Pie_1627_Pieter_Claesz.jpgeran gilat2.jpg
Vlevo Pieter Claesz (1627), vpravo Eran Gilat

Gilatova zátiší na první pohled připomenou díla holandských mistrů a jejich precizní práci se šerosvitem. Sám autor však vědomou souvislost odmítá. Jeho hlavní pohnutkou bylo pracovat se skutečnou tkání, zejména „ex vivo“ čili neživou. Preparáty posléze doplnily i celé organismy – od mořských živočichů po savce. Orgány na snímcích nejsou lidského původu, ačkoli médium fotografie diváka k této domněnce přímo svádí. O to jsou Gilatovy obrazy působivější.

eran gilat 1.jpggilat.jpg

Vedle konvenčních rekvizit, které tzv. patří na stůl, jako je autorův oblíbený čínský porcelán, však vynikají znepokojující objekty, které jsou zdrojem významového i emocionálního, potažmo estetického pnutí. Jedná se o výše zmíněné preparáty a organismy a také o prapodivné nástroje, které snímkům dodávají až hororový nádech (Kdo by si nevzpomněl na Hannibala Lectera?). Jak sám autor přiznává, právě jeho záliba ve sbírání starého lékařského náčiní byla impulzem k opuštění „sterilního laboratorního“ pojetí zátiší směrem k artistnějšímu obrazu.

1.jpg.CROP.original-original.jpgb7889c_07298ae8398e4a24b2bedf842595d648.jpg

Scény na záběru jsou očividně pečlivě komponované, někde je hierarchie, uspořádání jednotlivých objektů, třebas i pomocí schránek a starých lékařských kufříků dokonce významným kompozičním prvkem. Gilat tak dle svých slov poukazuje na podobnost mezi uměleckou a vědeckou metodologií.

eran-gilat.jpgeran-gilat4.jpg

Na některých fotografiích doplňuje Gilat své instalace nahým ženským tělem, které se leckdy dokonce stává ústředním objektem – místo klasického zátiší nám nabízí zákoutí tělesná a v některých případech přechází až k žánru portrétu/aktu. Tam kde se Gilat drží původního konceptu a lidské tělo je pouze významovým doplňkem – erotika a smrt je uhrančivé spojení, vznikají opravdu vizuálně silné snímky, tam kde zabírá tělo větší část obrazu, umělecká výpověď slábne. Ostatně posuďte sami.

Kdo je Eran Gilat

Neurobiolog a fotograf-samouk. Studoval biologii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a na Izraelském technologickém institutu. Postgraduální studia završil v New Yorku na Albert Einstein College of Medicine, kde se věnoval neurovědám. V současnosti působí jako profesor v Institutu biologického výzkumu v Izraeli.

Jeho projekt Life Science byl poprvé představen na fotografickém festivalu v New Yorku v roce 2011. Od té doby byla tato fotografická série vystavena na festivalech v Lodži, Arles, Athénách aj. a prezentován ve významných galeriích v Izraeli, JAR, Londýně, Bostonu, New Yorku atd. Za svou tvorbu získal Eran Gilat také několik prestižních ocenění.

Na Indiegogo v současné době probíhá kampaň na podporu knižního vydání projektu Life Science. 

Autorem všech fotografií (vyjma malby zátiší P. Claesze) je Eran Gilat.

[Zdroj: Artes MagazineSlate]

 

Další článek



celkem 3 komentáře

Poslední komentáře

Málem jsem se poblil. Jan Černý 4. 3. 2016, 23:38
Mě to přišlo velice zajímavé a svým způsobem… Clarke 4. 3. 2016, 12:06
Musia byť fotografi čudáci? :-(:-(:-( Musia… Ja 4. 3. 2016, 08:44

Další podobné články

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Výstava fotografií pořízených mobilním telefonem, které zároveň byly v mobilním telefonu za pomoci četných aplikací editovány – Tábor mobilem – se koná v jihočeském Táboře v galerii Vodárenská věž v období od 6. do 31. července 2016.

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Příběh o Smolíčkovi a jezinkách je vlastně modelových příkladem toho, jak člověk může interagovat se špatnou myšlenkou. Na první pohled by se mohlo zdát, že například starokřesťanští autoři zbytečně přeceňují možnost hřešit myšlenkami.

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Fotografie týdne: Stopped by the light

Fotografie týdne: Stopped by the light

Světlo je pozoruhodný fyzikální i filosofický fenomén. Z hlediska fyziky v sobě snoubí řadu zajímavých vlastností – je vlnou i částicí současně. Jakkoli má vlnovou délku, nelze u něj ale říci, jak je jeden foton dlouhý.

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Návštěva výstavy díla známého fotografa může mít zajímavé důsledky. Lze totiž odhalit nečekané – dvojí tvář fotografií – a rozpoutat tak doslova mediální smršť ohledně manipulace s dokumentární fotografií.

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Píseň z poloviny padesátých let obsahující známé verše o tom, že „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, se stala určitým motivem nejen budovatelského úsilí, ale především jistého posměšku.

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Asi jen obtížně bychom našli nadužívanější slovo (nejen) v českém slovníku než je stres. Ve stresu je každý, je to on, který může za civilizační choroby, deprese a všechno ostatní.

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné