DIGIarena.e15.cz

Eran Gilat: S mozkem na talíři aneb laboratorní instalace

Věda a umění mohou mít mnoho společného. Jedná se o dva obory lidské činnosti, které se odjakživa navzájem inspirují. Jak podnětná může být pro fotografa neurofyziologie? Na to vám odpoví tvorba Erana Gilata.

Eran Gilat vystudoval neurovědy se zaměřením na elektrofyziologii mozku. V současné době působí jako profesor na Institutu biologického výzkumu v Izraeli a soustředí se na vývoj inovativních léčebných metod epilepsie.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Eran Gilat není profesionálním fotografem, leč fotografie je jeho koníčkem už od 13 let. Původně se věnoval fotografování pouličního dění a portrétů. Projekt Life Science, který žánrově spadá do oblasti zátiší, vznikl v podstatě náhodou. Původně se totiž jednalo o „laboratorní“ instalace, které měly studentům pomoci se duševně připravit na setkání s mrtvým lidským tělem. Výsledkem je série uměleckých fotografií balancující na hraně krásy a ošklivosti, nebo chcete-li hnusu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Gilatův umělecký postup není nikterak novátorský. S poetikou hnusu, pnutím mezi ladnou formou a znepokojujícím obsahem, se v umění setkáváme už řadu století. Namátkou vzpomeňme například uměleckou avantgardu z počátku minulého století, kde bylo zdůrazňování znechucení jedním z hlavních znaků umělecké revolty, ať už se jednalo třebas o dekadenci, futurismus, surrealismus nebo expresionismus. Fascinace ošklivostí a hnusem je nedílnou součástí lidského podvědomí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo Pieter Claesz (1627), vpravo Eran Gilat

Gilatova zátiší na první pohled připomenou díla holandských mistrů a jejich precizní práci se šerosvitem. Sám autor však vědomou souvislost odmítá. Jeho hlavní pohnutkou bylo pracovat se skutečnou tkání, zejména „ex vivo“ čili neživou. Preparáty posléze doplnily i celé organismy – od mořských živočichů po savce. Orgány na snímcích nejsou lidského původu, ačkoli médium fotografie diváka k této domněnce přímo svádí. O to jsou Gilatovy obrazy působivější.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Vedle konvenčních rekvizit, které tzv. patří na stůl, jako je autorův oblíbený čínský porcelán, však vynikají znepokojující objekty, které jsou zdrojem významového i emocionálního, potažmo estetického pnutí. Jedná se o výše zmíněné preparáty a organismy a také o prapodivné nástroje, které snímkům dodávají až hororový nádech (Kdo by si nevzpomněl na Hannibala Lectera?). Jak sám autor přiznává, právě jeho záliba ve sbírání starého lékařského náčiní byla impulzem k opuštění „sterilního laboratorního“ pojetí zátiší směrem k artistnějšímu obrazu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Scény na záběru jsou očividně pečlivě komponované, někde je hierarchie, uspořádání jednotlivých objektů, třebas i pomocí schránek a starých lékařských kufříků dokonce významným kompozičním prvkem. Gilat tak dle svých slov poukazuje na podobnost mezi uměleckou a vědeckou metodologií.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Na některých fotografiích doplňuje Gilat své instalace nahým ženským tělem, které se leckdy dokonce stává ústředním objektem – místo klasického zátiší nám nabízí zákoutí tělesná a v některých případech přechází až k žánru portrétu/aktu. Tam kde se Gilat drží původního konceptu a lidské tělo je pouze významovým doplňkem – erotika a smrt je uhrančivé spojení, vznikají opravdu vizuálně silné snímky, tam kde zabírá tělo větší část obrazu, umělecká výpověď slábne. Ostatně posuďte sami.

Kdo je Eran Gilat

Neurobiolog a fotograf-samouk. Studoval biologii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a na Izraelském technologickém institutu. Postgraduální studia završil v New Yorku na Albert Einstein College of Medicine, kde se věnoval neurovědám. V současnosti působí jako profesor v Institutu biologického výzkumu v Izraeli.

Jeho projekt Life Science byl poprvé představen na fotografickém festivalu v New Yorku v roce 2011. Od té doby byla tato fotografická série vystavena na festivalech v Lodži, Arles, Athénách aj. a prezentován ve významných galeriích v Izraeli, JAR, Londýně, Bostonu, New Yorku atd. Za svou tvorbu získal Eran Gilat také několik prestižních ocenění.

Na Indiegogo v současné době probíhá kampaň na podporu knižního vydání projektu Life Science. 

Autorem všech fotografií (vyjma malby zátiší P. Claesze) je Eran Gilat.

[Zdroj: Artes MagazineSlate]

 

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Málem jsem se poblil. Jan Černý 4. 3. 2016, 23:38
Mě to přišlo velice zajímavé a svým způsobem… Clarke 4. 3. 2016, 12:06
Musia byť fotografi čudáci? :-(:-(:-( Musia… Ja 4. 3. 2016, 08:44

Další podobné články

Fotografie týdne: O životě jako čekání na smrt

Fotografie týdne: O životě jako čekání na smrt

Život člověk se skládá z neustálého čekání na něco. Na to, než bude moci jít do školy, dostane vlastní klíče od domu, než dostane občanku nebo na možnost legálně si koupit pivo a cigarety.

Soutěž Nikon kalendář 2017 zná své vítěze

Soutěž Nikon kalendář 2017 zná své vítěze

Fotografie týdne: Mrazík začal cenit zoubky...

Fotografie týdne: Mrazík začal cenit zoubky...

Podzim má v našich zeměpisných podmínkách zvláštní charakter. Jako by se v něm zrcadlilo z jedné strany léto, označované jako babí, z druhé strany do něj volně vstupoval mráz a chlad zimy.

Fotografie týdne: O hledání krásy, oku a hraní si detailem

Fotografie týdne: O hledání krásy, oku a hraní si detailem

Kdo je to vlastně fotograf? Tuto otázku si musí klást každý, zejména pak každá fotografická soutěž. Pokud chce nějakým způsobem definovat kategorie, nic jiného, než právě práce s hledáním zapeklité otázky z úvodu jí nezbývá.

Časopis TIME chystá oslavy 175 let fotografie výběrem 100 nej snímků

Časopis TIME chystá oslavy 175 let fotografie výběrem 100 nej snímků

Fotografie týdne: Jdeme na přistání

Fotografie týdne: Jdeme na přistání

Snímek o setkání se sebou samým v zrcadle vlastního bytí. Obraz v zrcadle je jedním z mytologicky i literárně vděčných témat. Je zajímavé sledovat, že je často líčené téměř jako svébytná literární postava. Medusa díky němu nemůže zabít Persea.

Fotografie týdne: ~ 2073 – O domovu a různorodosti střech

Fotografie týdne: ~ 2073 – O domovu a různorodosti střech

Střecha nad hlavou vytváří základní obrys lidské sociální ukotvenosti. Jan Sokol poukazuje na to, že svůj silný prožitek dospělosti má spojený s tím, že dostal vlastní klíče od domu. Mohl přijít kdy chtěl, odejít dle své vůle, a přesto mu nehrozilo, že bude stát venku a bude mu pršet na hlavu.

Tak tenhle maškarní kostým chcete – umí totiž fotografovat

Tak tenhle maškarní kostým chcete – umí totiž fotografovat