Využívat služeb sociálních sítí jsme si zvykli velmi brzy, jejich pravidla však zná podrobně málokdo z nás. Někteří se s nimi dostanou do rozporu dříve jiní nikdy, co když ale jdou pravidla proti selskému rozumu?
Sdílení fotografií na sociálních sítích je prakticky každodenní činností velké většiny fotografů. Mimo toho, že tak mohou velmi jednoduše a rychle prezentovat svoji vlastní tvorbu, mohou nechat své fanoušky nahlédnout i do zákulisí vzniku fotografií.
Každá sociální síť, respektive každá služba, kterou využíváme, však má svá vlastní pravidla a podmínky použití, které ale málokdo detailně čte, takže je mnohdy nevědomky porušujeme. U sociálních sítí – ať už je to Facebook nebo Instagram – navíc existují různá „bonzovací tlačítka“ s jejichž pomocí může kdokoliv nahlásit jako nevhodný obsah, který mu nevhodný přijde – následovat by mělo objektivní posouzení ze strany provozovatele služby.
Praxe je však mírně odlišná a mnohdy uživatelé sociálních sítí označuji jako nevhodné i fotografie, které rozhodně podmínky používání neporušují, a to čistě z osobních důvodů anebo z důvodu zaujatého subjektivního pohledu na věc.
Výsledkem může být situace, do které se dostal fotograf Joey L., který se před časem vypravil na vcelku nebezpečnou cestu do Kurdistánu, kde fotografoval lokální kurdské bojové guerilly, bojující v syrské občanské válce. Některé z pořízených snímků pak publikoval na svém instagramovém profilu.
Jak se ale po čase ukázalo, fotografie porušovaly pravidla pro publikování snímků – ačkoliv na nich nebyly násilné scény ani se nejednalo o scény explicitně popisující ponižování či nelidské zacházení. Na fotografiích totiž byli členové guerilly PKK, která je uvedena na seznamu teroristických skupin. Instagram zmíněné snímky smazal na základě několikanásobného nahlášení ze strany ostatních uživatelů, jako nevhodného obsahu. Mimo to se Joeyho profil začal plnit výhrůžkami a fotografiemi otevřeně zobrazujícími smrt.
Fotograf po čase na svém profilu publikoval jednu ze smazaných fotografií, ovšem tentokrát se jedná o snímek jeho samotného, jak drží velkoformátový tisk, který instaloval v National Portrait Gallery v Londýně. ke snímku Joey L. uvedl: „Jedná se o stejný snímek, který byl nesčetněkrát nahlášen a následně odstraněn Instagramem pro porušení komunitních pravidel.“
Celý incident fotograf uzavřel poměrně strohý a pravdivým komentářem: „Každá fotografie by měla nastartovat diskuzi a intenzivní dialog, nikdy by ale neměla být přecházena mlčením. Mlčení je pro zbabělce“. Samotný Instagram prostřednictvím svého mluvčího sdělil, že nebude komentovat činnost na jednotlivých uživatelských účtech a odkázal na znění pravidel používání, kde je výslovně uvedeno, že se zakazuje podpora teroristických skupin a organizovaného zločinu.
Jaký je váš názor na celou problematiku, má být u sociální sítě zaměřené na fotografii hlavní bernou mincí pozadí vzniku a identita fotografie anebo pouze její umělecká/zpravodajská hodnota pro veřejnost?