DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Amundsenova fata morgana...

Antoine de Saint-Exupéry ve své knize Malý princ, uvádí následující myšlenku: „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Etymologicky je třeba říci, že toto tvrzení v sobě na první pohled obsahuje jistý rozpor – slova svět a světlo mají stejný jazykový základ. Světem je to, čeho se dotklo světlo, co jsme schopni zachytit očima.

Takové naivní vnímání reality může být ale značně problematické. Například Richard Buckminster Fuller hovoří v knize O vzdělávání o tom, že mezi pojmy a intuitivními představami je těsná jednota. Jenže pokud je země přibližně rotačním elipsoidem a časoprostor je zakřivený, jaký smysl mají pojmy nad a pod?

Asi každý, kdo někdy v Minkowského časoprostoru něco kreslil či počítal, ví, že numericky nad a pod vyjádřit je snadné, ale intuitivní to rozhodně není a názorně to zakreslit je ještě horší. Ostatně stejně jako relativnost času a s ní spojené paradoxy, které i po více než sto deseti letech nepřestávají většinu lidí překvapovat.

Svět, tak jak ho experimentálně, tedy „očima“ poznáváme, není intuitivní, dokonce je v rozporu s naší běžnou zkušeností. Současně je možné najít také další zdroje „světla“, kterými lze na svět pohlížet. Pro baroko je typický rozum osvícený vírou, takže světlo víry jako další rovina poznání světa je zde jednoznačně přítomná, byť čistě racionálně můžeme pochybovat o její kvalitě. Je tu také světlo umělecké, které sice reflektuje nějaký objektivní fenomén, ale přeměňuje jej do něčeho zcela nového.

01.jpg
Amundsenova fata morgana, foto: No21

Snímek Amundsenova fata morgana... spojuje onu neintuitivnost a umělecké světlo. Ukazuje fotografii ne nedokumentární či uměleckou, ale zcela konstruující novou realitu. Z pole vytváří moře, z remízku ostrov, bójku. K diskusi o vztahu skutečnosti a snímku je třeba poznamenat, že právě fotoaparát nahrazuje lidské oko tam, kde není spolehlivé a přesné, měl by tedy mít pravdu on, jakkoli jde o představu pro většinu lidí asi obtížně přijatelnou.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21 k fotografii týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Maasai Friends, Zanzibar je snímkem od Matěje Michalíka a přináší zajímavé exotické prostředí, silný lidský příběh a přesah do světa fantazie, do kterého diváka autor zve – kdo jsou, kam jdou, odkud přijeli, nad čím přemýšlí?

02.jpg
Maasai Friends, Zanzibar, foto: Matej_Michalík

Balian nabízí další černobílý snímek, tentokráte se věnující architektonickému detailu. Za zajímavé je přitom třeba považovat nejen snímek samotný, ale spojení prvku fyzického světa s jeho symbolickou reprezentací v podobě názvu: -|--.

03.jpg
-|--, foto: Balian

Shimmell tentokráte nepracuje s člověkem a architekturou, ale zvolil téma emočně subtilnější, expresivní a přitom technicky dobře zpracované, které nese název zahulíme, a je možné jej číst v několika významových rovinách, které se přitom vždy těsně dotýkají samotné snímkové materie.

04.JPG
zahulíme., foto: shimmell

Na závěr ještě alespoň jeden barevný, byť ne typický, snímek od Danygo, který nese název zrcadlení. Na první pohled nejde o běžné nebo předpokládané vidění sebe sama v zrcadle. Možná snímek může vést k úvaze nad tím, jaký je vztah mezi člověkem samotným a jeho vnímání sebe sama.

05.jpg
zrcadlení, foto: Danygo
Další článek



celkem 5 komentářů

Poslední komentáře

Amundsen vs Scott - ten jeden severni pol ne… ohmé 11. 2. 2016, 14:24
Zdá sa, že za umeleckú fotografiu je považov… Ja 11. 2. 2016, 09:28
Stále viac zisťujem, že "ťažké umelecké foto… jaaaaaaaaaaaaj 10. 2. 2016, 20:21
Ten prvý obrázok by som bral, to s morom, os… Ja 10. 2. 2016, 10:45
Paci sa mi filozoficky pristup autora v tejt… Milan 10. 2. 2016, 07:22

Další podobné články

Fotografie týdne: život jako tanec na neslyšitelnou hudbu

Fotografie týdne: život jako tanec na neslyšitelnou hudbu

Pro dnešního člověka mohou působit středověké matérie, které sledují život vesničanů jen těžko pochopitelně. Smrt u nich byla vnímána jako zásadní vysvobození se ze všeho těžkého a špatného, co je obklopovalo.

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Výstava fotografií pořízených mobilním telefonem, které zároveň byly v mobilním telefonu za pomoci četných aplikací editovány – Tábor mobilem – se koná v jihočeském Táboře v galerii Vodárenská věž v období od 6. do 31. července 2016.

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Příběh o Smolíčkovi a jezinkách je vlastně modelových příkladem toho, jak člověk může interagovat se špatnou myšlenkou. Na první pohled by se mohlo zdát, že například starokřesťanští autoři zbytečně přeceňují možnost hřešit myšlenkami.

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Fotografie týdne: Stopped by the light

Fotografie týdne: Stopped by the light

Světlo je pozoruhodný fyzikální i filosofický fenomén. Z hlediska fyziky v sobě snoubí řadu zajímavých vlastností – je vlnou i částicí současně. Jakkoli má vlnovou délku, nelze u něj ale říci, jak je jeden foton dlouhý.

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Návštěva výstavy díla známého fotografa může mít zajímavé důsledky. Lze totiž odhalit nečekané – dvojí tvář fotografií – a rozpoutat tak doslova mediální smršť ohledně manipulace s dokumentární fotografií.

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Píseň z poloviny padesátých let obsahující známé verše o tom, že „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, se stala určitým motivem nejen budovatelského úsilí, ale především jistého posměšku.

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Asi jen obtížně bychom našli nadužívanější slovo (nejen) v českém slovníku než je stres. Ve stresu je každý, je to on, který může za civilizační choroby, deprese a všechno ostatní.