Je zajímavé sledovat, jak se studium přírody na univerzitách často dělí na přírodu neživou a živou. Do první skupiny jsou napasovány matematika, fyzika případně chemie, geografie, geologie a další podobné vědy o Zemi.
V druhé kategorii je pak biologie, antropologie a část chemie organické. Toto dělení je ale značně schematizující a vytváří pocit, že fyzika a další vědy se nevěnují živým objektům. Přesto jsou právě její poznatky prolegomenou ke každé další vědě, která chce stát na experimentu a logickém úsudku, vycházející přitom z toho jak se věci kolem nás jeví, jak je můžeme pozorovat.
Právě fyzika přitom může být v tomto ohledu velice poučná, neboť ukazuje na skutečnost, že pravdivé věci jsou ve skutečnosti většinou velice jednoduché. Richard Feynman říkal, že teorie, která je matematicky složitá jen ukazuje na to, že jsme zatím nedokázali přesně zjistit podstatu problému. A skutečně – obecná teorie relativity je založena na Keplerově jednoduché myšlence, že kde je hmota, tam je také gravitace. Podobně ani na kvantové mechanice není, co se týče základních ideí, nic zas tak složitého. Jen se její poznatky čas od času rozcházejí s tím, na co jsme zvyklí.
Je pozoruhodné, že čím jdeme do větších detailů, tak se svět stává jednodušším a přehlednějším. Zatímco molekul je nepřeberné množství, existuje jen šestice kvarků, ze kterých se hmota molekul skládá (a pár druhů leptonů). Vše důležité bychom mohli spočítat na prstech. Dnešní fotografie týdne s názvem Aromia moschata je pěknou ukázkou této cesty směrem k menším rozměrům v biologii. Vypovídá o tom, že pokud chceme svět pochopit, musíme jít do detailů a drobností. A i přesto pro nás možná zůstane mnohé hádankou.
Fotografie týdne
Aromia moschata (foto: Vapnosv)
Gratuluji autorovi, kterým je Vapnosv k velice zdaříme detailnímu záběru a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých obrázků posledního týdne v naší galerii.
Letní horka přímo vybízejí k osvěžení, kterého se řadě obyvatel měst v posledních dnech příliš nedostávalo. O to více zaujme pohled na tajemnou dívku, která si jej s radostí užívá na snímku Třpytivá krása od Hanky U.
Třpytivá krása (foto: Hanka_U).
Pohled na snímek Ranní mlha jistě v řadě z nás vyvolá vzpomínky na podobná místa, která jsme již navštívili. Kdy dokonalé ticho a harmonii rána ruší jen tu a tam záchvěvy zpěvu ptáků a člověk si může užívat své bytí v krajině.
Podmořský svět byl od vždycky předmětem bájí, fantazie a pohádek. Od mořských zrůd, které strhávají lodě pod hladinu, přes bájné město Atlantida, mořské víly až třeba po božstva či tuzemské vodníky. Snímek Podvodníci pěkně ukazuje na genezi tohoto slova. To co je pod vodou, pod hladinou, je skryté a druhého může snadno obelstít či zaskočit. Autorkou je Mila.
Podvodníci (foto: Mila)
A na samotný závěr ještě jeden pohled do dětské tváře s prazvláštním názvem ,,,, který pořídila Simeona K. Obrázek, kterému nechybí emoce, kompozice ani dobré technické zpracování jistě zaujme nejednoho čtenáře.
,,, (foto: Simona,K)