Odkud vzal Aristoteles čtyři základní prvky, ze kterých se skládá svět? Tradičně se říká, že od Empedokla, ale možná se podíval na obraz podobný dnešní na fotografii týdne.
Aristoteles se snažil odpovědět na otázku, z čeho se skládá svět kolem nás. Od Empedokla převzal myšlenku, že základem všeho jsou čtyři prvky: oheň, voda, vzduch a země. Tyto živly se mohou spojovat a podle poměru, s jakým tak činní, jsou věci těžké nebo lehké (poměr země a vzduchu) nebo mají různé mechanické a tepelné vlastnosti.
Mimo to existuje ještě pátý prvek, ether, který se nachází jen v nebeské sféře a na zemi není vůbec. Pokud by věřil na existenci duchů, víl či andělů, pak by zřejmě usoudil, že právě oni by z tohoto živlu měly být vytvoření, protože se vymykají běžné zkušenosti člověka. Koncept umožňoval jednak oddělit přirozený svět a nebe, ale také dobře vysvětlit, proč jsou některé věci tvrdé, jiné kujné nebo třeba křehké. Ostatně celá snaha alchymistů renesance nebyla ničím jiným než pokusem o změnu těchto poměrů, které jednoznačně určují tu kterou látku či chemický prvek.
Fotografie týdne s názvem I. jakoby se snažila tuto aristotelovskou tradici zachytit. Žena leží na balíku slámy, která vzešla ze země. Nad hlavou má mraky, které obsahují vodu a indikují, že se blíží déšť. Nadechuje se, obklopená vzduchem, aby svými rezavými rozprostřenými vlasy ukazovala na oheň. Pokud bychom chtěli být ještě více poetičtí, tak snad snímek neukazuje jen synergii jednotlivých elementů, ale dívka se snaží svým výrazem odkazovat i k pátému prvku – etheru, ležícímu mimo možnosti našeho smyslového poznání.
Autor, kterým je alcerka, sází na bohaté propojení jasných barev, které jsou nosným výkladovým prvkem snímku, který rozhodně nepotěší minimalisty, ani fotografy pracující s precizní kompozicí. Přesto má záběr něco do sebe, nutí člověka přemýšlet, dívat se nahoru i dolů, interagovat se snímkem, hrát si s ním očima.
Gratuluji k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Liil3 se věnuje tématu, které je kontroverzí a téměř vždy vzbuzuje vášně – totiž zvířatům ve městě. Ničí jen památky? Patří tam? Je správné je hubit? Měl by žít člověk sám, oddělen od nich? Ne jen nad těmito otázkami může přemýšlet čtenář sledující holuby u kašny na fotografii Osvěžení.
Osvěžení, foto: liil3
Snímek Nesvobodní, jehož autorem je snopa, se snaží ukázat nejen primární obraz dělníků, kteří připravují železnou konstrukci nějaké stavby, ale přimět k reflexi samotného pojmu svobody. Do jaké míry je zdánlivá? Co ji určuje? A má vůbec nějakou jednoznačnou definici?
Nesvobodní, foto: snopa
Tatyana Tomšíčková pokračuje ve svém projektu focení cestujících dětí v prvorepublikových oděvech. Snímek Les Miserables (Bídníci) nabízí spojení dětské prostoty a emocionálně silných pohledů (jak to již u dětí bývá) spolu s retro zážitkem a pěkným technickým provedením.
Les Miserables (Bídníci), foto: tracytomsickova
A na závěr ještě jeden překvapený pohled v podání slečny se zvláštní kyticí. Fotografie nese název téměř výtvarnický – dívka s květinou a autorem je Petulane.
Dívka s květinou, foto: Petulane