Dnešní fotografie týdne představuje velice zajímavou fotomontáž, která vytváří scénu dynamickou, paradoxní a překvapivou. Již při prvním pohledu na ni je jasné, že zde něco nehraje. Přitom vytváří dokonalou atmosféru uličního života v nějaké blízkovýchodní či kavkazské zemi. Snímku nechybí pohyb ani zajímavé zachycení architektury, je zvláštně osvětlen, což dodává celé fotografii jistou rozporuplnost. A právě toto překvapivé napětí, směs absurdity a skutečnosti vytváří dojem, který činí snímek mimořádně zajímavý.
Je strhující sledovat situaci, která by zřejmě nikdy nemohla nastat – od kontejneru, který by sjel s kopce dolů, přes podivně velké postavy až po zvláštním způsobem připevněné plakáty. Těchto prvků bude jistě mnohem více a jejich hledání může být zábavné, jako hraní puzzlí. Do toho vstupuje absurdní kontrast staré stavby a ohyzdných paneláků. Na první pohled snímek nepůsobí fotomontážním dojmem, což vyvolává ono zvláštní pnutí v mysli pozorovatele.
Snímek ale skrývá ve své plejádě kontrastů i mnoho dalšího. Na jedné straně je zde bezstarostná zábava mladých mužů na zastrčeném náměstíčku, které si žije svým obyčejným, klidným, chudým životem a proti nim tváře papalášů, které se až Orvelovsky snaží zhlédnout dění všude ve městě. Ač zatím (možná) jen z plakátů.
Děti ulice 1; foto poulicnifotograf
Celá kompozice díla Děti ulice 1, jehož autorem je příznačně poulicnifotograf je velmi zdařilá a zajímavá, plná paradoxů a absurdit, ostatně jako každý všední den. Proto si titul fotografie týdne rozhodně zaslouží. Autorovi gratuluji a nyní si dovolím pozvat na na prohlídku několika dalších snímků, které uplynulých čtrnáct dní přineslo.
Velká většina snímků trávy, květů či zvířátek se v zásadě stále opakuje a není na nich příliš mnoho zajímavého. Proto překvapí, když se i v tomto námětu podaří objevit snímek, který je svým způsobem jiný a zajímavý. A snad právě takový je V zeleném klidu od Borise Moskovského. Poměrně obyčejné téma zaujme prazvláštní atmosférou, které je podobná té, kterou známe z knih J. R. R. Tolkiena, zvláštní vyvážeností a harmoničností, jakoby někde v pozadí snímku zněla nějaké tichá tajemná hudba.
V zeleném klidu; foto Boris Moskovský
Často chodíme po ulicích se sklopenou hlavou a hledíme jen na chodník a lidi kolem nás. Jaké překvapení ale nastane, když svůj zrak obrátíme vzhůru směrem ke střechám domů. To že je to město ve kterém každý den žiji? Na snímku Extáze od Evy Skalákové vidíme muže, který také obrátil svůj pohled směrem od přízemních starostí a nestačí se divit nad tím, co vidí, cítí, na co myslí.
Extáze; foto EvaSkalak
Existují otázky, na které neexistují odpovědi. Jedna taková je vyřknuta jako název fotografie, jejímž autorem je pepexdx s názvem "proč ?". Je zde vidět bolest, tápání. Jsou to ale právě tyto otázky, jenž náš život činí zajímavým, které odlišují žití od deterministicky daného bytí.
"proč ?"; foto Pepexdx
Někdy je ale možné se nad problémy a starosti povznést. Jen tak se posadit výše a užívat si života na vysoké noze. A právě tento akt zachycuje i snímek Na vysoké noze od Mariňáka, který ukazuje, že často prosté a jednoduché řešení může být překvapivě účinné, že když se na věc zkusíme podívat s odstupem, tak zjistíme, že existují i jiná, zajímavá východiska, která by bez tohoto nadhledu zůstala skrytá.
Na vysoké noze; foto Mariňák
A na závěr ještě pozvání na letní dovolenou v podobě fotografie Útek pred búrkou od autora manono. Na tenkém pomezí mezi krásou a kýčem ukazuje, že v životě není důležitá jen práce, ale že někdy je dobré vypnout a vyrazit pryč, pustit starosti k vodě a jen tak se honit s kapkami deště a větrem.
Útek pred búrkou; foto manono