Fotografie týdne: Diane červená
Spojení designu a člověka, statické krásy a pohybu. Dokonalá harmonie barev. Jak lépe, než touto bipolární paradoxalitou, popsat tuto fotografii týdne?
Jedním z důležitých prvků práce s obrazem bývá u fotografa práce s paradoxem či určitým napětím. Nemusí jít nutně o něco prvoplánového či absurdního, ale spíše o pečlivé vytváření logického napětí, nad kterým musí člověk přemýšlet.
V tomto ohledu lze říci, že fotografování a architektura mají mnoho společného. A právě v tomto bipolárním paradoxu se snaží pohybovat snímek Diane červená.
Jednotlivé komponenty výstavby snímku není příliš obtížné rozkrýt. Červené dveře korespondují s červeným svetrem ženy, ale přitom vytvářejí určité napětí mezi živým a neživým, pohybem a strnulostí, jasným tvarem a jeho proměnlivostí. Snímek lze chápat v kontextu celé navazující série, kde ještě více tyto vzájemné vztahy vyniknou.
Kompozičně je snímek rozdělen strukturou zdi na třetiny. Pravá část je téměř kompletně vyplněná dveřmi, které mohou představovat jakýsi klíč k intepretaci dívky, která se uklání či tančí v prostřední třetině fotografie. Do poslední části pak zasahuje jen její ruka, snad ukazující kamsi do dáli, k nebesům. Divák si tak může užít přechod od masivních prvků k lehkosti, což je další důležitý stavební kámen výtvarného vyjádření autora, kterým je eyedance.
Diane červená, foto: eyedance
Celková práce autora musí být chápána také v kontextu dalších snímků z celé série, kde hraje prim vždy spojení člověka a architektury, kdy souznění těchto dvou prvků je naznačeno barevnou korespondencí klíčových ploch na obou fotografovaných entitách. Klasický formát snímku pak jakoby ukazoval na obyčejnost a samozřejmost, s níž je celé téma třeba chápat.
Gratuluji autorovi k vydařené fotografii, která nabízí nejen zajímavý obsah, ale také je technicky výborně zpracovaná a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Jokr7 pokračuje v tvorbě, která nese jeho nezpochybnitelný rukopis. Někde mezi snem, abstrakcí a skutečností vytváří snímky s nepochybnou výtvarnou kvalitou a specifičností, které nutí diváka zastavit se a přemýšlet. Tak jako zima v parku.
Zima v parku, foto: jokr7
Portrétní fotografie často trpí určitým stereotypem, chybí jim nápad, styl či myšlenka. To ale rozhodně není případ snímku eyes!!!, který do popředí zájmu dal to skutečně podstatné – oči a ozdobu, kterou osoba sama svůj vzhled determinuje. Autorem je Libor Pawlas.
Klasickým příspěvkem z živočišné říše je perfektně identifikovaný, dokonale vyfocený a zpracovaný snímek Miroslava Hrdého – Goliathus goliathus f. qvadrimaculatus.
Goliathus goliathus f. qvadrimaculatus, foto: Miroslav Hrdý
A na závěr ještě jeden zimní pohled na krajinu, kterou pořídilaAzhar.