DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dva světy v černobílé

Snímek o životních dilematech, dvojím životě a padouchovi i světci v nás. Vnímání existence dvou světů nebo dokonce dvou životů má nesmírně dlouhou tradici, která sahá až k prvním organizovaným společnostem.

Ty oddělují svět mýtu a svět skutečný, byť s nejasnou dělicí čarou, ale alespoň trváním, existencí, významem. Na jedné straně jakoby existoval svět bohů a na straně druhé svět lidí. Řekové pak božstva umístili na Olymp.

Tím jim vyhradili jejich vlastní svět, ze kterého je to většinou daleko od běžných starostí lidí. Žít dva životy může být stejně dobře pozitivním, jako negativním jevem. Tak jsou známé případy, kdy osoby často kritizované za měkkost či kolaboraci svým přístupem zachraňovali desítky nebo stovky lidí. To jistě nijak nevylučuje existenci osob, které dvojí život žijí právě s ohledem na nějaké podlosti a zákeřnosti.

To, co je důležité, je, že mezi oběma světy či životními rovinami lze přecházet a k tomuto přecházení skutečně dochází. Tak ministerský předseda Rudolf Beran stanul před nacistickým soudem nebo bohové z Olympu vstoupili do sporů při Odysseově cestě domů. Dva světy jsou tak spíše schématickým než fundamentálně pevným konceptem, který člověku umožňuje snadnou orientaci, ale současně mu zamlží existenci přechodové šedé zóny.

01.jpg
Dva světy, foto: Dirtmaniak

Snímek Dva světy s tímto motivem pracuje skutečně aktivně. Je zde černá a bílá, jako archetypy základního morálního diferenciálu, je zde svět vody a souše, sněhu a tekuté vody. Ale pak jsou zde prvky jemnější – jakkoli labutě na břeh nejdou, drobné ptactvo se mezi oběma světy přemísťuje, až na holuby, pro které je zapovězena voda. Jakoby autor chtěl říci, že většina lidí není ani labutí ani holubem, ale lavírujícím, váhajícím, hledajícím zbytkem, který se rozhoduje podle řady složitých subjektivních i objektivních kritérií.

Skutečně světců i zloduchů chodí po zemi málo. Většina z nás volně přelétává tu z pozice nekomfortní zimy a ohrožení člověkem do pohodlné a teplé vody, ovšem bez dostatku skutečného pokrmu. Pro co se rozhodneme, není většinou dílem racionální či etické analýzy, ale pocitu a konkrétní nabídky.

Gratuluji autorovi fotografie, kterým je Dirtmaniak k snímku, který je obsahově, kompozičně, ale také nápadem a technikou provedení výborně vytvořený, hravý a vtipný a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých obrazů z uplynulého týdne.

Shimmell opět nabízí pozoruhodný a kompozičně zdařilý pohled na interakci člověk a architektury, znovu (již téměř tradičně) doplněný o zvíře, kterým je tentokráte pes. Snímek ukazuje, kolik zajímavých a tvůrčích možností může nabídnout obyčejný podchod. Nese název ven., jako by chtěl odkazovat někam nad sebe, do říše stínů zábradlí a divákovy fantasie.

02.jpg
ven., foto: shimmell

Také PetraPet pokračuje v kontinuální tvorbě, byť cestopisné a prostor v okolí Zdi nářků dokumentuje či reinterpretuje dalším kamínkem do mozaiky vlastního specifického vidění světa. Fotografie nese název Rabínn u Zdi nářků.

03.jpg
Rabínn u Zdi nářků, foto: PetraPet

Překážky jsou pěknou černobílou reflexí toho, že opět minulý týden začalo sněžit a zima se objevila nejen na horách, ale také ve městech a nížinách. Autorem je Balian.

04.jpg
Překážky, foto: Balian

Z atmosférického či klimatického podnětu vychází také Cestou z Luže, avšak místo sněhu nabízí čarokrásný pohled na námrazu, který zachytil petrpaz.

05.jpg
Cestou z Luže, foto: petrpaz
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

ta od Dirtmaniak je daleko lepší než v odkaz… Balian 29. 1. 2016, 22:26
..bezvadný fotky .. i počtení ... mikoudelka 28. 1. 2016, 16:53
To byl Marcin Ryczek <a rel="nofollow" href=… Zdeněk Rosenthaler 28. 1. 2016, 12:05
Ale vždyť ty labutě už tu jednou byly, ne? MT 28. 1. 2016, 08:27

Další podobné články

Fotografie týdne Pozápadová – o hvězdách, hmotě a času

Fotografie týdne Pozápadová – o hvězdách, hmotě a času

„Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mě, to jsou dvě věci, které mne nepřestávají naplňovat údivem.“ Tato slavná Kantova věta jakoby rámovala vztah člověka ke hvězdám.

Fotografie týdne: špión

Fotografie týdne: špión

O poznání ve skrytu a hledání toho důležitého. Proč je důležité se neslyšně schovat za skálu? Ve filosofii se v posledním století rozšířilo téma autenticity lidského bytí, respektive vztahu mezi tím, jak se člověk ukazuje druhým a jakým ve skutečnosti je.

Nikon Photo Contest – soutěžte bez poplatku o zajímavé ceny

Nikon Photo Contest – soutěžte bez poplatku o zajímavé ceny

Fotografie týdne: Girl in the corner

Fotografie týdne: Girl in the corner

Pokud se podíváme do pravidel etikety, snadno nahlédneme, že žena je usazována do místnosti vždy tak, aby měla co nejlepší výhled, nebyla v koutě a nehrozilo jí žádné nebezpečí. Totéž pravidlo samozřejmě platí pro libovolnou společensky důležitou osobu.

Fotografie týdne: Malověrní

Fotografie týdne: Malověrní

Být malověrným znamenalo pro středověkého nebo starověkého člověka zásadní problém. Například z dochovaných záznamů kázání z raného středověku je zřejmé, že většina se na smrt těšila – v nebi je bezpečí, klid, jídlo, nehrozí v něm války ani hladomor.

Fotografie týdne: Dva

Fotografie týdne: Dva

Michal Altrichter, když hovoří o vztahu jednotlivce a dvojice, zdůrazňuje, že jedna a jedna nejsou dva, ale dva a záření. Slovo je více než slovo, překračuje se, vede k zážitku srůstání a překračování vlastní slabosti, omezenosti, fragmentárnosti.

Výsledky EyeEm Awards 2016

Výsledky EyeEm Awards 2016

170 let fotografie je za námi. Jak se změnila?

170 let fotografie je za námi. Jak se změnila?

Technika fotografování a fotografie jako taková ušla od dob prvních snímků dlouhou cestu. Samotné fotografické zařízení už nemá s tím původním příliš společného. Jaká byla fotografie dříve a jaká je dnes?