DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Gutenberg – jak ho zřejmě neznáme

Objev knihtisku znamenal v Evropě revoluci – nejen intelektuální, ale také sociální, komunikační i ekonomickou. A klade otázku, co znamená kniha pro nás, a jak se posunulo naše vnímání tohoto pojmu.

V letech 1454 – 1455 byla v Mohuči vytištěna Bible. Jednoznačně nejvlivnější kniha světa co do obsahu, získala význačné postavení co do formy. Johannes Gutenberg a jeho kolegové přišli s myšlenkou, že knihy nemusíme jen draze a pracně přepisovat, ale můžeme je sestavit z jednotlivých liter a následně vytisknout.

A když už máme sestavenou jednu sadu znaků, je reprodukce na více listů vlastně poměrně jednoduchou záležitostí. Tisklo se jak na papír, tak také na pergamen a celý počin měl pochopitelně nedozírné následky.

Jen namátkou je možné zmínit vznik letáku – jednoduché tiskoviny, která je reklamou nebo aklamací, kterou potřebujeme v identickém provedení mnohokráte. A díky knihtisku bylo možné toto splnit za velice příznivých ekonomických podmínek. Šlo o technologii, která v prvé řada znamenala intelektuální a kulturní revoluci. Cena knih rychle klesá, nabídka titulů se rozšiřuje a relativně rychle vznikají tisky, které nemají ambici být věčnou součástí knihoven, ale jen informují nebo baví.

Jde o jeden z nedůležitějších stimulů pro rozvoj vzdělanosti v celém evropském prostředí. Jedním dechem je třeba říci, že dochází také ke změně komunikačních forem, rozvíjí se reklama, pamflety a další dílka, která vnímáme spíše negativně, ale právě toto odstartovalo další demokratizaci a uvolnění myšlenkového klimatu.

Z klasických profesí bychom dnes zřejmě našli málo takových, které se na sice od raného novověku zachovaly, avšak silně se transformovaly, jako sazeči a tiskaři. Sázení je dnes záležitostí DTP programů, nikoli práce s olověnými literami a tiskaři stále častěji sází na digitální tisk a lepenou vazbu, než na klasické řemeslné postupy.

Klepněte pro větší obrázek
gutenberg, foto: humusak

Muž na snímku gutenberg, který každý znak zpracovává zvlášť, je tak anachronickým zjevem. Pečlivě postupuje krok po kroku, aby vytvořil mozaiku, která bude jako celek dávat smysl. A snad ne jen jemu, ale každému, kdo půjde okolo, což dává jeho dílu v určitém slova smyslu kosmologický kontext.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je humusak ke kompozičně i obsahově zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Subal ukazuje jednu z důležitých tváři fotografa. Prezentuje jej jako člověka, který je neustále připraven sledovat svět kolem sebe a hledat v něm nečekané struktury a pohledy. Tentokráte tak činní se snímkem Cestou, kde zachycuje cesty sněhem automobilů i paní vyhazující tříděný odpad.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou, foto: subal

Apaluch nabízí pohled na téměř stejné téma – stopy ve sněhu automobilové i lidské, avšak v podání abstraktnějším a černobílém. Fotografie nese název …

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: apaluch

Do třetice ještě jeden pohled na sněhovou kalamitu, která zasáhla část České republiky. Ovšem viděna očima melancholicky poetickýma, plnýma ticha, mlhy a jemného ševelení dešťových kapek. Autorem snímku Když nám prší do sněhu... je No21.

Klepněte pro větší obrázek
Když nám prší do sněhu..., foto: No21

Jinou interpretaci počasí na přelomu zimy a jara, v době velikonoční, nabízí Vlastimil Pibil, který ukazuje zajímavý detail z ledopádu v Teplických skalách. Snímek Ledové zátiší... nabízí téměř dialektický koncept, spor ledu a jara, živé a neživé přírody, světla a tmy. To vše na mimořádně malém prostoru a ve výborném technickém provedení.

Klepněte pro větší obrázek
Ledové zátiší, foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: S holubem na cestách

Fotografie týdne: S holubem na cestách

O překvapivém pohledu na svět a pozvánce do světa fotografie. Základní myšlenkou fenomenologie, tak jak o ní uvažuje Jan Patočka je, že věci ve světě se nám nikdy nezjevují cele a úplně. Vynořují se postupně, jejich pochopení je vždy ovlivněné tím, jak se zrovna cítíme, co vidíme, jací jsme.

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

Hipstamatic je jedna z neoblíbenějších mobilních foto aplikací. Její tvůrci vydávali i magazín o mobilní fotografii Snap, který nyní překřtili na Scene. Podívejte se, co nabízí jeho první číslo.

Fotografie týdne: tečka

Fotografie týdne: tečka

O vězeních a hradbách, která si vytváříme v sobě samých a strachu, který rozmotává ostnaté dráty. Karel Kryl ve své písni Karavana mraků mluví o městě, ve kterém je řád a pro každého práce, ale současně to není prostor k žití. Je obehnaný zdí nesvobody a totality.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Snímek o tom, jak těžké může být porozumění druhému a co to znamená vstoupit do dialogu. Slovo komunikace a komunita mají společný jazykový původ a rozhodně není bez zajímavosti se na něj podívat.

Rentgenová fotografie v praxi

Rentgenová fotografie v praxi