DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Hands aneb tajemství za zády

O smyslu opakování a o tom, co člověk schovává za zády. Myšlenka, že pro člověka je vhodná modlitba, která se pravidelně opakuje je nesmírně stará a v zásadě je možné se s ní setkat v téměř každém náboženství

Křesťanství například svoji nejznámější repetiční modlitbu – růženec – relativně dlouho neznalo. Mniši měli za povinnost se každý den pomodlit půl druhého sta žalmů, což bylo vnímáno jako určité kompendium duchovního života.

Kdo zná žalmy tak ví, že jde o soubor textů natolik komplexní, že do každé lidské situace jeden nebo dva dobře zapadnou a člověka nějakým způsobem posunou. Modlit se sto padesát žalmů ale nebylo snadné ani časově ani intelektuálně – člověk je buď musel číst, ale pak za celý den nic jiného neudělal a knih bylo málo, nebo si je musel zapamatovat, což vzhledem k jejich rozsahu byl úkol také náročný a ne pro každého možný. Tak došlo k tomu, že soubor textů, které se opakovaly každodenně, byly nahrazené krátkými modlitbami, které obsahují jen drobnou vsuvku.

Opakující se modlitby mají určitý formační charakter. Člověk, který je s konkrétními slovy v neustálém kontaktu se jimi nechává proměňovat, neboť se stávají součástí jeho vlastní kultury, podobně jako nás formuje jazyk nebo architektura. Je zde ale také rozměr rituálně terapeutický – i když se svět mění, ony modlitby jsou stále stejné, jde o něco, na co se lze spolehnout, s čím lze počítat jako s určitou neměnností či konstantou. Jsou tak většinou jen pozadím, na kterém běží vlastní myšlenky.

01.jpg
Hands, foto: MarcelKolacek

Snímek Hands zachycuje muže, který má za zády v rukou misbahu. Za zády zde pak není jen přísně lokalizační určení, ale především vysvětlení celkového postoje – jde o přístup, který na první pohled není vidět, kterým se nechlubí, ale který představuje to, čím skutečně je. Jeho modlitba rozjímající nad 99 jmény Alláha, je pevnou součástí jeho integrity, byť ne třeba stavěné na odiv druhým.

Snímek tak pracuje s fenoménem tajemství, které má člověk – co je to, co si neseme za zády, nechceme to ukazovat druhým a současně to vytváří a formuje nás samotné? To jsou jen některé otázky, které snímek Marcela Koláčka vyvolává a dává tak prostor pro zamyšlení se každému divákovi.

Gratuluji autorovi snímku a dovolím si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Stakotr nabízí pohled na lva v jeho přirozeném prostředí – ve stepi v Serengeti – jak čeká na kořist. Trpělivě čeká, rozhlíží se, stojí uprostřed větru. Jakoby titul krále zvířat nenosil nadarmo, ukazuje, že nejde jen o sílu, ale také o celkový charakter této kočkovité šelmy. Název je prozaický, totiž lev.

02.jpg
Lev, foto: stakotr

Snímek jeseň melancholická... v sobě kombinuje větší množství vrstev a rovin, takže lze říci, že více než objektivní realitu dokumentaristického střihu zachycuje vnitřní svět a emoce fotografa, kterým je Gabriel Mego.

03.jpg
jeseň melancholická, foto: Gabriel Mego

Tři .. je snímkem s nádechem pozdního léta a přímo vybízí k fantazii a konstrukcím různého druhu: „Znají se?“, „Co jsou zač?“, „Jde o náhodné setkání?“… Přitom autorka, kterou je Ilonag3 pracuje s tématem rublevovským, téměř mystickým.

04.jpg
Tři, foto: ilonag3

Na závěr ještě jeden pohled na léto, tentokrát od oko-nomada, který je zaměřený na život na ulici, sociální dynamiku a interakci. Nese název příliš hlučná samota ... a člověka vede k novému promýšlení konceptu nezávislého měšťáctví v jedenadvacátém století.

05.jpg
příliš hlučná samota, foto: oko-nomada
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Misbahu; hezky napsane a vyfocene; i aktualn… khonsun 1. 12. 2015, 21:48
Petr Lunak a jeho psi dnes nebudou ? vemenooo 1. 12. 2015, 21:46
V prvom rade ďakujem za výber mojej fotograf… Gabriel Mego 1. 12. 2015, 08:46

Další podobné články

Fotografie týdne: špión

Fotografie týdne: špión

O poznání ve skrytu a hledání toho důležitého. Proč je důležité se neslyšně schovat za skálu? Ve filosofii se v posledním století rozšířilo téma autenticity lidského bytí, respektive vztahu mezi tím, jak se člověk ukazuje druhým a jakým ve skutečnosti je.

Nikon Photo Contest – soutěžte bez poplatku o zajímavé ceny

Nikon Photo Contest – soutěžte bez poplatku o zajímavé ceny

Fotografie týdne: Girl in the corner

Fotografie týdne: Girl in the corner

Pokud se podíváme do pravidel etikety, snadno nahlédneme, že žena je usazována do místnosti vždy tak, aby měla co nejlepší výhled, nebyla v koutě a nehrozilo jí žádné nebezpečí. Totéž pravidlo samozřejmě platí pro libovolnou společensky důležitou osobu.

Fotografie týdne: Malověrní

Fotografie týdne: Malověrní

Být malověrným znamenalo pro středověkého nebo starověkého člověka zásadní problém. Například z dochovaných záznamů kázání z raného středověku je zřejmé, že většina se na smrt těšila – v nebi je bezpečí, klid, jídlo, nehrozí v něm války ani hladomor.

Fotografie týdne: Dva

Fotografie týdne: Dva

Michal Altrichter, když hovoří o vztahu jednotlivce a dvojice, zdůrazňuje, že jedna a jedna nejsou dva, ale dva a záření. Slovo je více než slovo, překračuje se, vede k zážitku srůstání a překračování vlastní slabosti, omezenosti, fragmentárnosti.

Výsledky EyeEm Awards 2016

Výsledky EyeEm Awards 2016

170 let fotografie je za námi. Jak se změnila?

170 let fotografie je za námi. Jak se změnila?

Technika fotografování a fotografie jako taková ušla od dob prvních snímků dlouhou cestu. Samotné fotografické zařízení už nemá s tím původním příliš společného. Jaká byla fotografie dříve a jaká je dnes?

Fotografie týdne: Fták

Fotografie týdne: Fták

Jednou z věcí, která se satelitním městečkům kolem metropolí vyčítá, jsou vysoké ploty, za které není vidět a často si bez nich obyvatelé nedokáží dům představit. Snaží se izolovat se od vnějšího světa, postavit mezi sebou a ním zeď.