DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: hlavně nenápadně

Když jsem přemýšlel nad asociacemi, které fotografie týdne vyvolává, objevil jsem řadu zajímavých rovin a významů, kterým by bylo možné se věnovat.

Ve chvíli, kdy mě napadl Edgar Allan Poe a jeho slavná povídka Černý kocour, bylo jasné, k čemu se snímek nutně vztahuje. Svým zpracováním, barvami, dynamikou – jakoby šlo o ilustraci k tomuto literárnímu dílu.

Je zajímavé, že černý kocour je obvykle líčen v interpretačních textech jako nějaký démon, mocnost zla, čarodějnice nebo něco podobného. Po mém soudu jde ale o obraz naopak pozitivní. Muž, který má problémy s alkoholem i se sebou samým v jednom okamžiku ucítí záchvěv svého svědomí a potřebu lásky. A to je něco, co mu na první pohled působí slast a vnímá to, jako cosi nutného, ale současně je mu toto svědomí výčitkou, které se chce zbavit.

Muž se zbavuje svého domova, všech pocitů jistoty, struktury svého bytí, všech zažitých vzorců a má pocit, že se se svědomím dokázal vypořádat. Nyní je dokonale svobodný, není svazován žádnými příkazy či nařízeními. Ale záhy zjistí, že bez nich nemůže žít. A když své svědomí nakonec zavraždí se vším, co je mu drahé, zblázní se. A v tomto okamžiku absolutního zoufalství a beznaděje se svědomí, černé svědomí, v podobě kocoura zjevuje naposledy, když svým výkřikem zavolá ty, kdo mají donucovací pravomoci k mravnímu zákonu.

Klepněte pro větší obrázek
hlavně nenápadně, foto: jokr7

I sám popis snímku, hlavně nenápadně, jakoby ke svědomí či nějakém jinému vnitřnímu hlasu přímo vybízel. Svědomí má každý, proto může Kant mluvit o mravním zákonu a říci, že jeho existenci nemusí dokazovat, neboť je zřejmá. Přesto je často nenápadné, jako ona černá kočka. Dokud mu nedáme čas a neposloucháme jej, opatrně našlapuje po střeše domu a jen čas od času chce nakrmit a uklidnit. Když mu však dáme prostor a prostředí ticha, stane se s ním zásadní změna.

Přitom není možné říci, že svědomí druhého člověka je takové nebo makové. Nelze tvrdit, že se druhý prohřešuje proti svému svědomí, když překračuje nějaké objektivistické normy. Svědomí je dialogické, byť zvláštně, tak jako rozhovor mezi mužem z povídky a jeho kocourem se neodehrával v rovině mnoha slov, ale byl v podstatě neutuchající, nenápadnou, komunikací.

Gratuluji autorovi, kterým je jokr7 k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Kubislav5 zachycuje trojici mnichů ve vyobrazení Pochybnosti, kterým jako by chtěl ukázat, že i oni jsou lidmi z masa a kostí. Bytostmi pochybujícími, majícími obavu, strach. Ale právě v tom jsou lidští, proto má jejich život v řádu smysl a význam.

Klepněte pro větší obrázek
Pochybnosti, foto: Kubislav5

- A - narchi – od Baliana je hravou fotografií ukazující výsek reality, kterého bychom si možná běžně ani příliš nevšimli. A v něm je umístěný znak, který odkazuje ke skutečnosti kontextuálně zcela odlišné. Michel Foucault by z takového pojetí měl jistě radost.

Klepněte pro větší obrázek
 - A - narchi, foto: Balian

Snímek .. pravá . . ., kterou pořídil jarlelek ukazuje, že odhodlání a smysl pro hru může být pro život velice cenným zbožím. Překračování vlastních limitů a omezení, komfortních zón a bolesti, jen pro hru samotnou dokáží často jen děti. Bohužel.

Klepněte pro větší obrázek
..pravá. . . , foto: jarlelek

A na závěr ještě jeden reportážní snímek Před branami nebeského Jeruzaléma... od Ondrej.M.Havelka ukazuje tenkou hranici mezi zaměstnáním a povoláním a radost z toho, když se obě roviny mohou setkávat.

Klepněte pro větší obrázek
Před branami nebeského Jeruzaléma, foto: Ondrej.M.Havelka
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.