DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: J aneb proč zvířata nemluví.

Cesta od obrazu k symbolu, problém poznání a porozumění obsahu. Různé způsoby sdělení a předávání informací. To vše lze vyčíst z dnešní fotografie týdne, kde i kočka promluvila svým jazykem.

Pokud se podíváme na dějiny vývoje písma, jako určitého komunikačního nástroje, lze poměrně snadno vysledovat jednoduchý evoluční řetězec – od nástěnných kreseb, kde každý kus představoval unikátní sdělení, přes obrázkové písmo, symboly zastupující slova, slabiky až po systém kde každému symbolu odpovídá jedno písmeno.

Takové rozdělení je na první pohled jednoduché a logické, ale skrývá určité problémy. Tím prvním je, že předpokládá, že všichni mluví stejným jazykem. Například v Číně je tak velká jazyková různost, že jiné písmo než odpovídající jedním symbolem celému slovu (tedy písmo logografické) by neumožnilo efektivní komunikaci. Všichni zde mohou psát jedním písmem a přitom jej číst zcela jinak. Obraz zastupující slovo je tak jeden z důležitých prvků, které tento stát drží pohromadě.

Z reálného objektu totiž nelze abstrakcí separovat jednotlivá písmena. Kočka je kočkou více tím, že má čtyři nohy a ocas (pokud opomeneme další znaky), nikoli tím, že její první písmeno je k a druhé o. Ostatně ona o tom ani neví a každý jazyk to může mít trochu jinak.

Přechod od slov k písmenům je mimořádně intelektuálně náročný počin, neboť se odpoutává právě od zmíněné znakové podobnosti a pracuje již s entitami zcela abstraktními. Ostatně takový elektron nikdo nikdy neviděl, ale pojmenovat jej lze a dokonce s ním můžeme budovat vědecké teorie a běžně počítat, aniž bychom měli sebemenší tušení, jak to vypadá nebo co to je.

Klepněte pro větší obrázek
J, foto: Lukáš Pecháček

A právě tuto činnost provozuje kočka na snímku J. Sedí na okně, skrytá přímé smyslové skutečnosti, jako by chtěla říci, že je třeba ji vyjádřit písmeny a ne obrazem. A ze svého ocasu vytváří písmeno J, jako symbol, který je natolik nespojený s realitou, že neodkazuje k ničemu jinému, než k sobě samému. A kočka, která nemá lidský jazyk, mu pochopitelně nerozumí. Snímek je tak ilustrací cesty k dokonalému osvobození znaku a významu či jeho předlohy.

Gratuluji autorovi, kterým je Lukáš Pecháček, k podařenému vtipnému snímku kočky, schované za závěsem a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky technicky dokonalých studií pohybu a zvířat vůbec je určený snímek Po koupeli, který zachycuje protahující se labuť. Autorem snímku je Dolittle.

Klepněte pro větší obrázek
Po koupeli, foto: Dolittle

Mikes70 zve diváka do světa o dva až tři řády menšího, než v jakém jsme zvyklí se pohybovat. Můžeme si tak při pohledu na snímek Jeho svět II vzpomenout na zajímavé příběhy pana Tompkinse a jeho zážitky z říše mikroskopických rozměrů. Zde navíc doplněné modrým nádech pro silnější atmosféru.

Klepněte pro větší obrázek
Jeho svět II, foto: Mikes70

Subal nabízí letní pohled do pole plného makovic, modré oblohy a tichého větru, který šeptá okvětním lístkům romantickou báseň,… Fotografie čtvercového formátu nese název Příběh makového pole.

Klepněte pro větší obrázek
Příběh makového pole, foto: subal

Na závěr ještě jedna barevná kompozice těsně po západu slunce. Nese název Večerní přístav v Alanyi... a jejím autorem je Vlastimil Pibil.

Klepněte pro větší obrázek
Večerní přístav v Alanyi..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Pekná analýza, ja gratulujem autorovi čl… Květoslav 5. 8. 2015, 00:15
Pekná analýza, ja gratulujem autorovi článku… Milan 4. 8. 2015, 14:58

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.