DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: J aneb proč zvířata nemluví.

Cesta od obrazu k symbolu, problém poznání a porozumění obsahu. Různé způsoby sdělení a předávání informací. To vše lze vyčíst z dnešní fotografie týdne, kde i kočka promluvila svým jazykem.

Pokud se podíváme na dějiny vývoje písma, jako určitého komunikačního nástroje, lze poměrně snadno vysledovat jednoduchý evoluční řetězec – od nástěnných kreseb, kde každý kus představoval unikátní sdělení, přes obrázkové písmo, symboly zastupující slova, slabiky až po systém kde každému symbolu odpovídá jedno písmeno.

Takové rozdělení je na první pohled jednoduché a logické, ale skrývá určité problémy. Tím prvním je, že předpokládá, že všichni mluví stejným jazykem. Například v Číně je tak velká jazyková různost, že jiné písmo než odpovídající jedním symbolem celému slovu (tedy písmo logografické) by neumožnilo efektivní komunikaci. Všichni zde mohou psát jedním písmem a přitom jej číst zcela jinak. Obraz zastupující slovo je tak jeden z důležitých prvků, které tento stát drží pohromadě.

Z reálného objektu totiž nelze abstrakcí separovat jednotlivá písmena. Kočka je kočkou více tím, že má čtyři nohy a ocas (pokud opomeneme další znaky), nikoli tím, že její první písmeno je k a druhé o. Ostatně ona o tom ani neví a každý jazyk to může mít trochu jinak.

Přechod od slov k písmenům je mimořádně intelektuálně náročný počin, neboť se odpoutává právě od zmíněné znakové podobnosti a pracuje již s entitami zcela abstraktními. Ostatně takový elektron nikdo nikdy neviděl, ale pojmenovat jej lze a dokonce s ním můžeme budovat vědecké teorie a běžně počítat, aniž bychom měli sebemenší tušení, jak to vypadá nebo co to je.

Klepněte pro větší obrázek
J, foto: Lukáš Pecháček

A právě tuto činnost provozuje kočka na snímku J. Sedí na okně, skrytá přímé smyslové skutečnosti, jako by chtěla říci, že je třeba ji vyjádřit písmeny a ne obrazem. A ze svého ocasu vytváří písmeno J, jako symbol, který je natolik nespojený s realitou, že neodkazuje k ničemu jinému, než k sobě samému. A kočka, která nemá lidský jazyk, mu pochopitelně nerozumí. Snímek je tak ilustrací cesty k dokonalému osvobození znaku a významu či jeho předlohy.

Gratuluji autorovi, kterým je Lukáš Pecháček, k podařenému vtipnému snímku kočky, schované za závěsem a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky technicky dokonalých studií pohybu a zvířat vůbec je určený snímek Po koupeli, který zachycuje protahující se labuť. Autorem snímku je Dolittle.

Klepněte pro větší obrázek
Po koupeli, foto: Dolittle

Mikes70 zve diváka do světa o dva až tři řády menšího, než v jakém jsme zvyklí se pohybovat. Můžeme si tak při pohledu na snímek Jeho svět II vzpomenout na zajímavé příběhy pana Tompkinse a jeho zážitky z říše mikroskopických rozměrů. Zde navíc doplněné modrým nádech pro silnější atmosféru.

Klepněte pro větší obrázek
Jeho svět II, foto: Mikes70

Subal nabízí letní pohled do pole plného makovic, modré oblohy a tichého větru, který šeptá okvětním lístkům romantickou báseň,… Fotografie čtvercového formátu nese název Příběh makového pole.

Klepněte pro větší obrázek
Příběh makového pole, foto: subal

Na závěr ještě jedna barevná kompozice těsně po západu slunce. Nese název Večerní přístav v Alanyi... a jejím autorem je Vlastimil Pibil.

Klepněte pro větší obrázek
Večerní přístav v Alanyi..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Pekná analýza, ja gratulujem autorovi čl… Květoslav 5. 8. 2015, 00:15
Pekná analýza, ja gratulujem autorovi článku… Milan 4. 8. 2015, 14:58

Další podobné články

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Snímek o hvězdném nebi a mravním zákonu, který člověka dožene i na druhé straně světa. Obloha byla zdrojem nejen estetického úžasu, ale také obrazem přírodní přesnosti. Hvězdy se pohybují přesně, není možné jejich chod ovlivnit či změnit.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Snímek o tom, jak pomíjivá je lidská přítomnost, a co dovede příroda za pár let z „věčnými“ obydlími provést. Jedním ze zajímavých motivů katastrofických sci-fi filmů jsou katastrofy, při kterých vyhyne většina lidstva.

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Snímek o sněhu, potopě světa a naději, která se skrývá pod viditelným povrchem. Asi každý zná biblický příběh po potopě světa (který má analogie v řadě okolních posvátných textech či mýtech), ve kterém je země zaplavena vodou a Noe, který je na své arše a nevidí žádné míso, kde by bylo možné přistát.

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Fotografie týdne: Standing Out

Fotografie týdne: Standing Out

O snímku, který reflektuje, burcuje, angažuje. Ale také zve, mluví a nechává prostor k přemýšlení. Umění jako angažovaný projev lidského ducha bylo často předmětem jak diskusí nad samotným smyslem umělecké tvorby, tak také předmětem kritiky či vymezování se.

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Takto vypadá pocta analogové fotografii