DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Když se řekne... knihovna

Potřebujeme v době internetu ještě knihovny? Mají svým návštěvníkům stále ještě co nabídnout? A co si vlastně představit pod označením knihovna – půjčovna knih nebo centrum vdělání?

Knihovny nejméně od poloviny devadesátých let usilovně hledají identitu, která by byla na jednu stranu pro lidi pochopitelná, ale současně vykračovala ze stereotypu, že jde o jakýsi sklad knih, doplněný někým, kdo umí najít oblíbenou detektivku.

Prvním bodem, ve kterém řada knihoven překračuje svoji roli depozitáře, je architektonická hodnota stavby. Ať již jde o moderní koncepty nebo třeba Klementinum v Praze, špičková architektura k těmto budovám patří. Jestliže mají rozvíjet lidského ducha, nemůže se tak dít jen četbou, ale je také nutné disponovat inspirativním prostředím.

Dnešní knihovny nabízejí řadu elektronických zdrojů nebo konferenční sály, takže mají sloužit jako určitý inkubátor vědy a badatelství, jsou útočištěm pro seniory i děti a v neposlední řadě plní roli největší neformální vzdělávací sítě.

Klepněte pro větší obrázek 
Když se řekne..., foto: No21

Snímek Když se řekne... knihovna si s touto problematikou pěkně hraje. Zachycuje tichý prostor, který může sloužit jako útočiště pro práci všem na volné noze i studentům, místo, kam může zajít senior či dítě a budou se zde cítit v bezpečí a ve společnosti současně.

Přesto jsou zde další vrstvy, obrazy, posunutí. Jakoby snímek chtěl ukazovat, že se celý koncept knihovnictví posouvá, transformuje a získává nové barvy. A je tu ještě jedna rovina. Každá obec by měla mít kostel, hospodu a právě knihovnu, jako jedno z center, které udržuje komunitu, posiluje vztahy s okolím. A tak jak snímek ukazuje odlesky staveb stojících vůkol, tak také knihovna by měla být něčím, co do oblasti zapadá a je její integrální součástí.

Nakonec je zde ještě jedna vrstva obrazu – provazový plot, mříž, která ji pro řadu lidí odděluje od prostoru, kde se cítí bezpečně a doma. Je až s podivem, kolik lidí kolem ní chodí a přitom si do ní nenajdou cestu. Bojí se, i když vidí dovnitř.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21 k barevně, kompozičně i obsahově zajímavé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Snímky dávající do souvislosti jazyk ulice, její obrazy, plakáty, symboly a nápisy s živými lidmi, kteří o jejich existenci většinou nemají ani nejmenší tušení jsou často vtipné, zábavné a hravé. Šebin jednu takovou kompozici vytvořil a staršímu páru užívajícímu si výletu přikouzlil nápis M + I.

Klepněte pro větší obrázek 
M + I, foto: šebin

Jokr7 nabízí snímek s názvem dobré ráno Praho. Prim zde hrají barvy, lidé a ruch, který k brzkým hodinám v každé metropoli na sever od Alp patří. Dokonale přitom konzervuje dynamiku a emoce městské atmosféry v – na první pohled – ledabylé, avšak ve skutečnosti promyšlené kompozici.

Klepněte pro větší obrázek 
dobré ráno Praho, foto: jokr7

Pro milovníky opuštěných lanovek, ticha hor a fotografického minimalismu je určený snímek nerušená sezona, jehož autorem je Navyy. Nabízí pohled na dvě sedačky, krajinu podhůří a ptáka, který si svět kolem sebe náležitým způsobem vychutnává.

Klepněte pro větší obrázek 
nerušená sezona, foto: navyy

A na závěr jeden oddechový snímek - Zachráňte Willyho! má vše, co známý filmový seriál – vodního tvora (i když nafukovacího), slečnu plnou ideálů a snů a místo, kam je třeba jej dopravit, aby byl v bezpečí. Autorem je jege.

Klepněte pro větší obrázek 
Zachraňte Willyho!, foto: jege
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Snímek o hvězdném nebi a mravním zákonu, který člověka dožene i na druhé straně světa. Obloha byla zdrojem nejen estetického úžasu, ale také obrazem přírodní přesnosti. Hvězdy se pohybují přesně, není možné jejich chod ovlivnit či změnit.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Snímek o tom, jak pomíjivá je lidská přítomnost, a co dovede příroda za pár let z „věčnými“ obydlími provést. Jedním ze zajímavých motivů katastrofických sci-fi filmů jsou katastrofy, při kterých vyhyne většina lidstva.

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Snímek o sněhu, potopě světa a naději, která se skrývá pod viditelným povrchem. Asi každý zná biblický příběh po potopě světa (který má analogie v řadě okolních posvátných textech či mýtech), ve kterém je země zaplavena vodou a Noe, který je na své arše a nevidí žádné míso, kde by bylo možné přistát.

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Fotografie týdne: Standing Out

Fotografie týdne: Standing Out

O snímku, který reflektuje, burcuje, angažuje. Ale také zve, mluví a nechává prostor k přemýšlení. Umění jako angažovaný projev lidského ducha bylo často předmětem jak diskusí nad samotným smyslem umělecké tvorby, tak také předmětem kritiky či vymezování se.

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Takto vypadá pocta analogové fotografii