DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Když se řekne... knihovna

Potřebujeme v době internetu ještě knihovny? Mají svým návštěvníkům stále ještě co nabídnout? A co si vlastně představit pod označením knihovna – půjčovna knih nebo centrum vdělání?

Knihovny nejméně od poloviny devadesátých let usilovně hledají identitu, která by byla na jednu stranu pro lidi pochopitelná, ale současně vykračovala ze stereotypu, že jde o jakýsi sklad knih, doplněný někým, kdo umí najít oblíbenou detektivku.

Prvním bodem, ve kterém řada knihoven překračuje svoji roli depozitáře, je architektonická hodnota stavby. Ať již jde o moderní koncepty nebo třeba Klementinum v Praze, špičková architektura k těmto budovám patří. Jestliže mají rozvíjet lidského ducha, nemůže se tak dít jen četbou, ale je také nutné disponovat inspirativním prostředím.

Dnešní knihovny nabízejí řadu elektronických zdrojů nebo konferenční sály, takže mají sloužit jako určitý inkubátor vědy a badatelství, jsou útočištěm pro seniory i děti a v neposlední řadě plní roli největší neformální vzdělávací sítě.

Klepněte pro větší obrázek 
Když se řekne..., foto: No21

Snímek Když se řekne... knihovna si s touto problematikou pěkně hraje. Zachycuje tichý prostor, který může sloužit jako útočiště pro práci všem na volné noze i studentům, místo, kam může zajít senior či dítě a budou se zde cítit v bezpečí a ve společnosti současně.

Přesto jsou zde další vrstvy, obrazy, posunutí. Jakoby snímek chtěl ukazovat, že se celý koncept knihovnictví posouvá, transformuje a získává nové barvy. A je tu ještě jedna rovina. Každá obec by měla mít kostel, hospodu a právě knihovnu, jako jedno z center, které udržuje komunitu, posiluje vztahy s okolím. A tak jak snímek ukazuje odlesky staveb stojících vůkol, tak také knihovna by měla být něčím, co do oblasti zapadá a je její integrální součástí.

Nakonec je zde ještě jedna vrstva obrazu – provazový plot, mříž, která ji pro řadu lidí odděluje od prostoru, kde se cítí bezpečně a doma. Je až s podivem, kolik lidí kolem ní chodí a přitom si do ní nenajdou cestu. Bojí se, i když vidí dovnitř.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21 k barevně, kompozičně i obsahově zajímavé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Snímky dávající do souvislosti jazyk ulice, její obrazy, plakáty, symboly a nápisy s živými lidmi, kteří o jejich existenci většinou nemají ani nejmenší tušení jsou často vtipné, zábavné a hravé. Šebin jednu takovou kompozici vytvořil a staršímu páru užívajícímu si výletu přikouzlil nápis M + I.

Klepněte pro větší obrázek 
M + I, foto: šebin

Jokr7 nabízí snímek s názvem dobré ráno Praho. Prim zde hrají barvy, lidé a ruch, který k brzkým hodinám v každé metropoli na sever od Alp patří. Dokonale přitom konzervuje dynamiku a emoce městské atmosféry v – na první pohled – ledabylé, avšak ve skutečnosti promyšlené kompozici.

Klepněte pro větší obrázek 
dobré ráno Praho, foto: jokr7

Pro milovníky opuštěných lanovek, ticha hor a fotografického minimalismu je určený snímek nerušená sezona, jehož autorem je Navyy. Nabízí pohled na dvě sedačky, krajinu podhůří a ptáka, který si svět kolem sebe náležitým způsobem vychutnává.

Klepněte pro větší obrázek 
nerušená sezona, foto: navyy

A na závěr jeden oddechový snímek - Zachráňte Willyho! má vše, co známý filmový seriál – vodního tvora (i když nafukovacího), slečnu plnou ideálů a snů a místo, kam je třeba jej dopravit, aby byl v bezpečí. Autorem je jege.

Klepněte pro větší obrázek 
Zachraňte Willyho!, foto: jege
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.