DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Lidé v liniích

O tenké lince mezi svobodou a totalitou v linkování světa – Poněkud vulgární heslo „držet hubu a krok“ případně slovy kapely Chinaski „nehasit co tě nepálí“ a „nebojovat sám“ jsou něčím, s čím dnešní člověk akcentující svobodu, rozdílnost, alternativy může jen těžko souhlasit.

Ale přesto je otázkou, zda sousloví „dnešní člověk“ není pojmem zavádějícím, marketingovým, povrchním, pozlátkovým. Mít nalinkovaný život může být stejně svazující jako osvobozující.

Tuto skutečnost zažívají mniši v řadě klášterů, do kterých člověk vstoupí a v podstatě hned ví, jak bude celý jeho život v základních rysech probíhat – leží na posteli, na které zřejmě zemře, ví, kdy bude celý rok stávat, co bude dělat,… Vědomí této skutečnosti může u člověka vyvolat dvě rozdílné reakce a většinou ne mnoho mezi nimi. Buď tento řád neunese a zblázní se či z kláštera odejde, nebo jej bude vnímat jako vytvoření prostoru svobody.

Když porovnáme hry dámu a šachy, většina z nás řekne, že šachy jsou tou zajímavější, královskou hrou. Je tomu tak přesto, respektive právě proto, že mají velice přísná a složitější pravidla. Pokud je člověk dodržuje, může si ohromně zahrát. Pokud se rozhodne pro opak, bude mít sice pocit neomezené svobody, ale zážitek ze hry nemá žádný. Svoboda jakoby byla závislá na tom, že jí něco vytyčuje hranice. Jen v takové svobodě se dá žít a svobodně tvořit, přemýšlet+.

Augustinovo heslo „zachovej řád a řád zachová tebe“, právě k této skutečnosti odkazuje. Pokud člověk přijme jistá pravidla svého života, je to nejen pohodlnější, ale také mu to dává jistou odolnost vůči životním krizím. Čím se tedy liší normalizační hesla od skutečné svobody? Myslím, že v trojím. Člověk se musí s pravidly ztotožnit, vstoupit do nich svobodně a dobrovolně. Pokud se tak nestane, žije v zajetí totality. Hesla fedrují jedince bez ohledu na ostatní, vybízejí jen k všímání si sebe. A za třetí, neumožňují vykročit z nich.

Klepněte pro větší obrázek
Lidé v liniích, foto: Dirtmaniak

Snímek Lidé v liniích od Dirtmaniaka nabízí možnost obojí interpretace. Jak linek a řádu, ve kterém svobodně žijeme, tak také právě onu úzkokolejnou lhostejnost totality. Přikláníme se však k první, neboť zde lidé svými stíny i svým reálným bytím překračují hranice, procházejí mezi jednotlivými pruhy a volí si, jaká pravidla jsou pro ně autentická.

Gratuluji autorovi k zajímavému urbanistickému černobílému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Auge zachycuje muže O jarmarku. Sleduje jeho soustředění, hloubku, práci i zaujetí činností, kterou dělá. Je na něm vidět užívání si situace, ale současně moderní brýle ukazují, že je spíše hercem role – otázkou je, zda v životě „občanském“ nebo jarmarkovém.

Klepněte pro větší obrázek
O jarmarku, foto: auge

Vlastimil Pibil ukazuje obyčejný, avšak neobyčejně uchopený kousek světa na snímku Pichlavé zátiší 2..., téměř jako oslavu krásy každodennosti.

Klepněte pro větší obrázek
Pichlavé zátiší 2..., foto: Vlastimil Pibil

Také Morseova abeceda, jejímž autorem je Sluník, jest hrou s běžnou skutečností, se stavbou, na které by nic zajímavého zřejmě nebylo, pokud by si autor nevšiml jejího drobného detailu. A ten se nerozhodl předat dále.

Klepněte pro větší obrázek
Morseova abeceda, foto: sluník

Na závěr ještě emočně dokumentační snímek Marcela Koláčka s názvem Kibera boy, který mimo jiné zaujme zajímavou prací se světlem.

Klepněte pro větší obrázek
Kibera boy, foto: MarcelKolacek
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Zajímal by mě názor autora fotografie. Ne po… Petr 18. 8. 2016, 08:20

Další podobné články

Nostalgie po sovětsku: archiv časopisu Sovjetskoje foto je k dispozici on-line

Nostalgie po sovětsku: archiv časopisu Sovjetskoje foto je k dispozici on-line

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Snímek o hvězdném nebi a mravním zákonu, který člověka dožene i na druhé straně světa. Obloha byla zdrojem nejen estetického úžasu, ale také obrazem přírodní přesnosti. Hvězdy se pohybují přesně, není možné jejich chod ovlivnit či změnit.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Snímek o tom, jak pomíjivá je lidská přítomnost, a co dovede příroda za pár let z „věčnými“ obydlími provést. Jedním ze zajímavých motivů katastrofických sci-fi filmů jsou katastrofy, při kterých vyhyne většina lidstva.

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Snímek o sněhu, potopě světa a naději, která se skrývá pod viditelným povrchem. Asi každý zná biblický příběh po potopě světa (který má analogie v řadě okolních posvátných textech či mýtech), ve kterém je země zaplavena vodou a Noe, který je na své arše a nevidí žádné míso, kde by bylo možné přistát.

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Fotografie týdne: Standing Out

Fotografie týdne: Standing Out

O snímku, který reflektuje, burcuje, angažuje. Ale také zve, mluví a nechává prostor k přemýšlení. Umění jako angažovaný projev lidského ducha bylo často předmětem jak diskusí nad samotným smyslem umělecké tvorby, tak také předmětem kritiky či vymezování se.