DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: na pouti za světlem ...

Rozum a víra, poznání přirozené a nadpřirozené, člověk a Bůh, čas a věčnost. V těchto kategoriích paradoxu se odehrává myšlenkové schéma středověkého a raně novověkého člověka.

Renesance a především baroko přineslo do vnímání kontrastů a paradoxů zásadní náboj. Baroko do umění i myšlení vtěsnalo kontrast jako jeden ze základních vyjadřovacích prostředků. Dobro a zlo, světlo a tma, nabízejí člověku relativně jasnou hodnotovou orientaci.

Život v takto schematizovaném světě je snazší, neboť bez odstínů šedi neexistuje žádný relativismus či subjektivismus, hrdinové i zavržení jsou jasně určení. Osvícenství, které si do svého středu klade rozum, v určitém protikladu s vírou, pak činní paradoxně tutéž diferenci. Především v počátcích neprochází stádiem pochybnosti a nejistoty, jen – jakoby obrazně – zapnulo jiné reflektory. I osvícenecký svět je tak světem černobílým, kontrastním.

Přesto to neznamená, že by se zde neobjevovalo myšlení komplexnější. Augustinovo: „Credo quia absurdum est“ představovala určitou myšlenkovou školu problematizující svět a hledající v něm hlubší vysvětlení, usilující o pochopení vztahů mezi protichůdnými fenomény. Postupně pochybují také Descartes či Pascal, ale na celkové klima ve společnosti, toužící po jednoduchých odpovědích, to má vliv jen omezený.

Klepněte pro větší obrázek
Na pouti za světlem, foto: oko-nomada

Snímek na pouti za světlem ..., jehož autorem je oko-nomada, ukazuje tento spor v téměř materializované podobě. Světlo a tma jako dva protiklady se střetávají v konstrukci sakrální architektury, jakoby chtěli soupeřit o to, kdo z nich si bude moci symboliku světla přisvojit – zda rozum osvícený vírou, nebo osvícenství, které víru nepotřebovalo. Světlo jako archetyp pravdy a dobra funguje nezávisle na zvoleném filosofickém nebo náboženském vidění světa.

Pro fotografa je pak světlo ještě něčím zvláštním. Zatímco lidské prožitky jsou komplexnější a mimo zraku máme také sluch, hmat, vnímáme chlad či teplo a do toho všeho projektujeme kontext a všechny své předchozí zkušenosti, tak fotoaparát umí jen zakonzervovat fotony, které dopadnou na jeho snímač. Nic víc. Obraz poutě za světlem je tak pro fotografa stejně fundamentální, jako kontrasty pro barokního člověka. To, jaké světlo získá, určuje, zda snímek za něco stojí, či nikoli. Byť on sám má na celém procesu focení fundamentální podíl, tím, co nakonec vytváří obraz, je ono světlo. Jak v kontextu konzervace, tak i expozice.

Gratuluji autorovi k podařené, abstraktní hře světla a tmy a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Snímek dozorca bleskov, jehož autorem je humusak představuje pěknou fotomontáž, která zachycuje člověka fascinovaného blesky. Blesk je stále velice zajímavým a tajemným fenoménem jak fyzikálním, tak také estetickým. Bouřka je děsivá a přitažlivá zároveň a na to, že jde o relativně běžný jev v přírodě, je z velké části zahalený tajemstvím.

Klepněte pro větší obrázek
dozorca bleskov, foto: humusak

Kafeeeeeeeeeee je minimalistickou redukcí skutečnosti, ale přesto pěkným zachycením detailu, který – spolu s názvem – v člověku vyvolává radost, chutě i očekávání. Autorem snímku je jbvfoto.

Klepněte pro větší obrázek
Kafeeeeeeeeeee, foto: jbvfoto

Auge nabízí pohled na jeden z nejromantičtějších a nepochybně nejfotogeničtějších dopravních prostředků všech dob – parní lokomotivu. Fotografie nese název Není kouře bez ohně.

Klepněte pro větší obrázek
Není kouře bez ohně, foto: auge

A na závěr ještě pěkná paradoxalita vzniklá netradičním a všímavým okem fotografa. Snímek nese název problém a zachytil jej v Plzni Paklík.

Klepněte pro větší obrázek
problem, foto: shimmell
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

prodám asi Canon 7D a 17_140 za 18 tisíc už … ohne 28. 7. 2015, 22:29

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.