Kdo je to vlastně fotograf? Tuto otázku si musí klást každý, zejména pak každá fotografická soutěž. Pokud chce nějakým způsobem definovat kategorie, nic jiného, než právě práce s hledáním zapeklité otázky z úvodu jí nezbývá.
Možností, jak postupovat je více. Asi nejklasičtějším přístupem je spojení fotografa s dokumentaristikou. Je to člověk, který zachycuje svět takový, jaký je; v jeho surovosti, strukturách, barevnostech i stupních šedi.
Nic mu nepřidává, ani neubírá, snaží se ho zakonzervovat v jednom okamžiku a dále nabídnout druhým. Jde o ideál válečného fotografa z Velké války, který přenáší hrůzu zákopové války ostatnímu obyvatelstvu.
Druhou možností, je fotografie jako výtvarné umění, malování světlem, skládání kousků světa do celku, práce s abstrakcí a expozicí. Cílem není ukázat svět takový jaký je, ale pomocí fotografie odkrýt nebo akcentovat některý z jeho rysů. Sdělit divákovi něco důležitého, co je ale očím ve fyzickém světě neviditelné.
Třetí cesta je hledání nového pohledu, tento přístup je spojený s fotografy, kteří se dívají kolem sebe a chtějí zachytit nějaký podstatný detail, strukturu, kompozici, souvislost. Jejich práce spočívá v hledání toho, co ve světě jest, avšak druzí to nevidí nebo mohou snadno přehlédnout. Jsou to sběrači krásy, milovníci drobků, lidé s okem a postřehem.
Podobných typologií bychom jistě mohli najít více. Na snímku ,.., Anarki3 spojuje ale právě tyto tři. Zachycuje domy v šeru večera, výtvarně je ztvární, a přitom jim nabídne něco podivuhodného – najde v nich zvláštní řád, vtip, něco, co by v obyčejné zástavbě někdo jiný příliš nečekal. Nabízí hru několik málo barev stupňů šedi, geometrické pravidelnosti a antropologické hravosti. Pracuje s detailem i soukromím, zvědavostí a touhou vidět za zdi. To vše ve velice dobrém technickém provedení, kterému nechybí vtip, tvořivost ani hravost.
Gratuluji ještě jednou autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Pohled oknem patří nepochybně mezi vděčné fotografické náměty. Snímek black no.1 .. mu dává zvláštně temnou, melancholicky děsivou, až strašidelnou atmosféru, kterou podpírá specifickým výtvarným provedením. Autorem je coida.
black no.1 .., foto: coida
Adamec nabízí trochu netradiční snímek, byť zůstává zakotvený ve svém krajinomalířství. Zdravotní procházka je možná na první pohled zábavnou a vtipnou fotkou, avšak současně pohledem na sociální vyloučení, podzim života, opuštěnost, nemoc, smrt. Jako by s padajícím listem odcházel i život sám.
Zdravotní procházka, foto: adamec1
S podobným tématem pracuje také Ivan 76, který zachytil uschlou nebo snad umrzlou slunečnici. Snímek Sama je alegorií na smrt, ono upuštění, utrpení, dotek existenciálního prožitku já.
Na závěr ještě vtipně radostný, obraz, život a fotografii propojující snímek jeseň od Humusaka.
jeseň, foto: humusak