DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O životě jako čekání na smrt

Život člověk se skládá z neustálého čekání na něco. Na to, než bude moci jít do školy, dostane vlastní klíče od domu, než dostane občanku nebo na možnost legálně si koupit pivo a cigarety.

Ostatně i sama dlouhá školní docházka, kterou člověk často stráví více než osmnáct let svého života, je vlastně formou čekání na práci či ekonomickou dospělost. Jsou také lidé, kteří mají čekání spojené s pobytem v práci – od rána čekají, až jim skončí služba a oni budou moci jít domů, čekají na seriál v televizi, ve frontě v obchodě.

Život jako by byl tvořen nekonečnou sérií čekání, se kterými se musíme vypořádat. Paradoxně přitom můžeme mít pocit, že to, na co čekáme, za něco stojí jen velice krátký část, nepřiměřený oné přípravné části.

Dokonce se vyvinul etický pohled na život, jako na co nejkomfortnější čekání a smrt. V této perspektivě je život bytím ke smrti, která sice nemá žádné pevné časové místo v našem životě, ale jistě někdy přijde a člověk na ni může jen čekat.

Čekání může být pasivní, ztrátou času a zdrojů, bezcílným hleděním před sebe, postupnými krůčky sice směřující k cíli, ale s pocitem zahozeného času. Jiný přístup je aktivní. Čekání, jako prostor pro nějaký osobní rozvoj nebo alespoň zábavu, nebo dokonce jako zrání, formování, jako nutná součást toho, na co čekáme. Tedy čekání chtěné.

Pokud Nietzsche hovoří o tom, že člověk je jen zvíře, které může slíbit, akcentuje právě tento rozměr lidského bytí – člověk cíleně na něco čeká, je o tom schopen rozvažovat v čase, zvážit zdroje, energii, plánovat. Jeho život není řízený čekáním samotným, protože on sám je tím, kdo si „vybírá frontu“. Čekání má ještě jeden zajímavý rozměr – vlastně nikdy nevíme, co přesně bude na konci. Můžeme se těšit, mít sny, představy, ale vlastní dosažení cíle je jiné, nepřenosné, individuální.

Klepněte pro větší obrázek
Čekání, foto: No-ni

Snímek Čekání od No-ni ukazuje právě tyto dimenze čekání – je v něm radostné těšení, svobodné rozhodnutí, ale také nejistota a nevyřčená budoucnost. Jsou v něm obavy i naděje, pohled do dálky, i niterné zakoušení svého vnitřního života, blízkosti i nepředstavitelné změny.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Bikerless je snímek který svým způsobem práce s realitou i tématem bicyklu evokuje nedávnou výstavu Hanse Kupelwiesera Pět prostorů pro Brno. Dekomponovaná realita, fragmenty, hledání podstaty i hravost rozdílnosti stínů a fyzických objektů, to vše spojuje Kupelwieserův přístup s pojetím Humusaka.

Klepněte pro větší obrázek
bikerless, foto: humusak

Paklik jako by se tematicky částečně vracel k prvnímu snímku. Někdy nestačí jen těšení a čekání, ale je třeba udělat radikálnější řez, změnu, opustit své hranice a komfortní zónu, roztrhnout staré formy a způsoby bytí. Zažít restart. Tečka.

Klepněte pro větší obrázek
restart, foto: shimmell

Na kluzké ploše od Mikes70 zachycuje poetické překlápění podzimu do zimy, odívání vodní hladiny ledem a život v prostředí, kde příroda stále určuje základní životní cyklus.

Klepněte pro větší obrázek
Na kluzké ploše, foto: Mikes70

Na závěr fakir.h nabízí snímek ...bílý vrány..., který je pozoruhodný nejen obsahem, ale také osobní a osobitou výpovědí autora fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
...bílý vrány..., foto: fakir.h
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Fotografie týdne: Nový Zéland - kostel dobrého Pastýře

Snímek o hvězdném nebi a mravním zákonu, který člověka dožene i na druhé straně světa. Obloha byla zdrojem nejen estetického úžasu, ale také obrazem přírodní přesnosti. Hvězdy se pohybují přesně, není možné jejich chod ovlivnit či změnit.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Fotografie týdne: T-K-A-C-Z aneb o pomíjivosti lidských výtvorů

Snímek o tom, jak pomíjivá je lidská přítomnost, a co dovede příroda za pár let z „věčnými“ obydlími provést. Jedním ze zajímavých motivů katastrofických sci-fi filmů jsou katastrofy, při kterých vyhyne většina lidstva.

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Časopis Popular Photography po 80 letech končí

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Snímek o sněhu, potopě světa a naději, která se skrývá pod viditelným povrchem. Asi každý zná biblický příběh po potopě světa (který má analogie v řadě okolních posvátných textech či mýtech), ve kterém je země zaplavena vodou a Noe, který je na své arše a nevidí žádné míso, kde by bylo možné přistát.

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Video mapující 166 let titulních stran New York Times ukazuje prosazování fotografií

Fotografie týdne: Standing Out

Fotografie týdne: Standing Out

O snímku, který reflektuje, burcuje, angažuje. Ale také zve, mluví a nechává prostor k přemýšlení. Umění jako angažovaný projev lidského ducha bylo často předmětem jak diskusí nad samotným smyslem umělecké tvorby, tak také předmětem kritiky či vymezování se.

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Takto vypadá pocta analogové fotografii