DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tajuplná noční linka 22

Dnes to bude o pulsujícím městě po setmění, kde nás čeká nejedno tajemné zákoutí a také o pravidelném řádu, který nás udržuje při životě. To všechno můžeme najít na fotografii týdne s linkou 22

Jestliže se použije slovní spojení o pulsujícím velkoměstě, máme na mysli zřejmě takovou aglomeraci, která je plná lidí, jež se mohou přesouvat z místa na místo, trávit čas spolu, využívat veřejný prostor a přitom nejsou fixování na jedno místo.

Když před sto lety začala vznikat velká města, bylo potřeba, aby se lidé mohli snadno a rychle dopravit z jednoho konce na druhý. Malá městečka měla své výhody – radnice, kostel, pošta i škola byly jen pár korků od domu a člověk většinou nemusel nikam daleko jezdit. Do větších měst se dojíždělo jednou za čas za obchodem, případně v nich lidé spali přes pracovní týden, pokud tam byly továrny. Aby velké město mohlo fungovat, tak potřebuje dopravní infrastrukturu. Nejde jen o silnice pro osobní automobily, ale především o hromadnou dopravu.

Je třeba mít možnost přepravit každého, pokud možno rychle, pohodlně a levně. Z dopravních prostředků se současně stává forma veřejného prostoru. Kolik času průměrný člověk prosedí v metru či tramvaji a kolik na náměstí? Také s touto funkcí se musí veřejná doprava vypořádat, i když se jí to většinou příliš nedaří. Tato doprava musí mít ještě jednu důležitou vlastnost – totiž řád. Obyvatel města musí vědět, jak se z jednoho místa dostane na jiné a jaký čas mu to zabere. Tento řád vlastně drží celou městskou soudržnost pohromadě.

Klepněte pro větší obrázek 
Linka 22, foto: Lužin

Autor snímku Linka 22, kterým je Lužin, nabízí pohled na tramvaj jedoucí již po setmění. Přesto se člověk může spolehnout na to, že ho dopraví tam, kam potřebuje. Snímek akcentuje jak onu přepravní rychlost, tak také (zaostřením na řidiče a informační panel) bezpečí a zmíněný řád.

Lužin tak na jednom snímku buduje celou sociologii městské dopravy, jednoho z fenoménů, který udržuje město při životě, ale na který se často díváme jen ekonomickou či technickou optikou. Autor snímku nás usvědčuje z toho, že se této fragmentace máme vyvarovat. Uvidíme a pocítíme pak mnohem zajímavější věci, než je prostý kalkul příjmů a nákladů.

Gratuluji Lužinovi k podařené fotografii tramvaje v černobílém provedení a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Dovolená ve Vlnicích je mimořádně zdařilý kolážový projekt. Veškerá „krajina“ i „obloha“ jsou tvořené kousky vlny, připravenými k pletení. Paní s jehlicemi v rukou se pak do procesu zpracování pouští radostně a energicky, možná v protikladu s obvyklou představou starší dámy u televizní obrazovky. To vše belrok barevně zasazuje do sedmdesátých let.

Klepněte pro větší obrázek
Dovolená ve Vlnicích, foto: belrok

Shimmell nabízí pohled na krásu architektury, která využívá dokonalost geometrie na snímku vyšinutý šnek. Zaujme nejen zobrazeným pohledem, ale kvalitním řemeslným zpracováním.

Klepněte pro větší obrázek 
vyšinutý šnek, foto: shimmell

Pro všechny milovníky slunce, světla a skla je připravený snímek, který je doslova koncertem barev a přitom zapadá do širšího tvůrčího celku autora, kterým je No21 – Přijela k nám pouť… tentokráte symbolicky, čistě a nápaditě.

Klepněte pro větší obrázek 
Přijela k nám pouť, foto: No21

A na závěr ještě rozloučení s letními dny v městském provedení. Net2 nabízí pohled na fontánu Letní staccato, která ochlazuje vzduch, vytváří přejemné prostředí a ještě potěší šelestem vodních pramínků.

Klepněte pro větší obrázek 
Letní staccato, foto: net2
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.