DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: tienohry ulice a podobenství o jeskyni

Asi nejznámějším podobenstvím je to o jeskyni a pochází od Platona. Svět, který poznáváme je v něm pouze stínem skutečných věcí a smyslem pravého poznání je dohlédnout k předmětům, které je vrhají.

V takto koncipované interpretaci je pak celý obraz jeskyně nápadně podobný Popperovi a pozitivistické filosofii, která říká, že věda nedává žádné definitivní soudy, ale pouze se snaží přiblížit k pravdě.

Obraz stínu tak nemusí mít hororový či strašidelný charakter, se kterým často pracují filmaři, ale může být stimulujícím k otázkám po předmětu (ostatně z tohoto důvodu jsou děsivé i zmíněné filmové stíny). Na druhou stranu může velkou část lidí naplnit určitým smutkem – pravda je nedosažitelná, nespolehlivá, problematická.

Naše poznání nikdy není pravé, není zde nic, na co by bylo možné se skutečně spolehnout. V tomto ohledu je asi jedinou vědou, kterou má smysl provozovat při vnitřním požadavku na absolutní pravdu matematika, která – jak se zdá – na vnějším světě záleží jen velice málo.

Fotografie tienohry ulice... zachycuje ještě dva zajímavé momenty, kterým bych rád věnoval prostor. Předně je to obraz mříží, tedy jakýchsi pravidel, která nám říkají, jak se můžeme a máme pohybovat. Už u Čapka přitom vidíme, že zákon nemusí být něčím omezujícím, ale naopak nám může vytyčit program práce, zábavy, přemýšlení. Ve fyzice platí, že problémy, ve kterých neexistují žádná speciální omezení – volná částice, prázdný vesmír atp. – nejsou příliš zajímavé. Až složitost vnějšího světa, okrajové a počáteční podmínky – ono zábradlí ze snímku – dávají celému poznání skutečně poutavý náboj.

Klepněte pro větší obrázek
tienohry ulice..., foto: Gabriel Mego

Druhá poznámka souvisí s nadšením – dítě na snímku touží poznávat svět, dívá se, co je za zábradlím. Na jednu stranu respektuje pravidla, která jsou mu světem dána, ale současně chce vědět více, lační po poznání, pochopení, znalosti. Člověk by měl dělat vše proto, aby tento vnitřní pocit mladého člověka nikdy neopustil, aby měl neutuchající snahu poznávat svět a učit se. U toho všeho pak aby cítil onu radost vycházející z přirozené zvídavosti, naladění člověka k poznávání a růstu.

Gratuluji autorovi, kterým je Gabriel Mego k zajímavému, se stíny a geometrií si hrajícímu snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších fotografií uplynulého týdne.

Fotografie impresionisticky laděná s názvem Nelly nás vrací do zimního času, kdy sníh čaruje a člověk je často jen divákem uprostřed představení. Říká se, že oblasti za polárním kruhem jsou zajímavé tím, že je na nich příroda silnější než člověk, že je to počasí, které určuje řád dne i jízdní časy. Ale i ve Střední Evropě si těchto záchvěvů síly přírody můžeme užít. Autorem je jege.

Klepněte pro větší obrázek
Nelly, foto: jege

Jeste se protahnu a pak frnknu od ermartana nabízí krásný detail ze světa kolibříků. Technicky precizně provedený snímek rozhodně stojí za pozornost.

Klepněte pro větší obrázek
jeste se protahnu a pak frnknu, foto: ermartan

Naopak pro ty, které přesné linky a jasné křivky neprovokují k přemýšlení a od realistických vyobrazení utíkají k avantgardnímu či modernímu umění, je určený snímek Něco visí ve vzduchu…, jehož autorem je No21.

Klepněte pro větší obrázek
něco visí ve vzduchu..., foto: No21

Na závěr ještě jeden krajinářský zážitek. Nese název Kde se mraky země dotýkají a zřejmě první věc, která člověka při pohledu na něj napadne je plnost barev. Autorem snímku je Subal.

Klepněte pro větší obrázek
Kde se mraky země dotýkají, foto: subal
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

tak potom by to muselo byť Tieňohry... Pokia… Peter Ditrich 13. 5. 2015, 12:08
Že by proto, že tak fotku nazval autor (prot… mk 6. 5. 2015, 16:56
Tienohry? Automatický korektor mně to slovo … Vaněk 6. 5. 2015, 16:07

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.