DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: tienohry ulice a podobenství o jeskyni

Asi nejznámějším podobenstvím je to o jeskyni a pochází od Platona. Svět, který poznáváme je v něm pouze stínem skutečných věcí a smyslem pravého poznání je dohlédnout k předmětům, které je vrhají.

V takto koncipované interpretaci je pak celý obraz jeskyně nápadně podobný Popperovi a pozitivistické filosofii, která říká, že věda nedává žádné definitivní soudy, ale pouze se snaží přiblížit k pravdě.

Obraz stínu tak nemusí mít hororový či strašidelný charakter, se kterým často pracují filmaři, ale může být stimulujícím k otázkám po předmětu (ostatně z tohoto důvodu jsou děsivé i zmíněné filmové stíny). Na druhou stranu může velkou část lidí naplnit určitým smutkem – pravda je nedosažitelná, nespolehlivá, problematická.

Naše poznání nikdy není pravé, není zde nic, na co by bylo možné se skutečně spolehnout. V tomto ohledu je asi jedinou vědou, kterou má smysl provozovat při vnitřním požadavku na absolutní pravdu matematika, která – jak se zdá – na vnějším světě záleží jen velice málo.

Fotografie tienohry ulice... zachycuje ještě dva zajímavé momenty, kterým bych rád věnoval prostor. Předně je to obraz mříží, tedy jakýchsi pravidel, která nám říkají, jak se můžeme a máme pohybovat. Už u Čapka přitom vidíme, že zákon nemusí být něčím omezujícím, ale naopak nám může vytyčit program práce, zábavy, přemýšlení. Ve fyzice platí, že problémy, ve kterých neexistují žádná speciální omezení – volná částice, prázdný vesmír atp. – nejsou příliš zajímavé. Až složitost vnějšího světa, okrajové a počáteční podmínky – ono zábradlí ze snímku – dávají celému poznání skutečně poutavý náboj.

Klepněte pro větší obrázek
tienohry ulice..., foto: Gabriel Mego

Druhá poznámka souvisí s nadšením – dítě na snímku touží poznávat svět, dívá se, co je za zábradlím. Na jednu stranu respektuje pravidla, která jsou mu světem dána, ale současně chce vědět více, lační po poznání, pochopení, znalosti. Člověk by měl dělat vše proto, aby tento vnitřní pocit mladého člověka nikdy neopustil, aby měl neutuchající snahu poznávat svět a učit se. U toho všeho pak aby cítil onu radost vycházející z přirozené zvídavosti, naladění člověka k poznávání a růstu.

Gratuluji autorovi, kterým je Gabriel Mego k zajímavému, se stíny a geometrií si hrajícímu snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších fotografií uplynulého týdne.

Fotografie impresionisticky laděná s názvem Nelly nás vrací do zimního času, kdy sníh čaruje a člověk je často jen divákem uprostřed představení. Říká se, že oblasti za polárním kruhem jsou zajímavé tím, že je na nich příroda silnější než člověk, že je to počasí, které určuje řád dne i jízdní časy. Ale i ve Střední Evropě si těchto záchvěvů síly přírody můžeme užít. Autorem je jege.

Klepněte pro větší obrázek
Nelly, foto: jege

Jeste se protahnu a pak frnknu od ermartana nabízí krásný detail ze světa kolibříků. Technicky precizně provedený snímek rozhodně stojí za pozornost.

Klepněte pro větší obrázek
jeste se protahnu a pak frnknu, foto: ermartan

Naopak pro ty, které přesné linky a jasné křivky neprovokují k přemýšlení a od realistických vyobrazení utíkají k avantgardnímu či modernímu umění, je určený snímek Něco visí ve vzduchu…, jehož autorem je No21.

Klepněte pro větší obrázek
něco visí ve vzduchu..., foto: No21

Na závěr ještě jeden krajinářský zážitek. Nese název Kde se mraky země dotýkají a zřejmě první věc, která člověka při pohledu na něj napadne je plnost barev. Autorem snímku je Subal.

Klepněte pro větší obrázek
Kde se mraky země dotýkají, foto: subal
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

tak potom by to muselo byť Tieňohry... Pokia… Peter Ditrich 13. 5. 2015, 12:08
Že by proto, že tak fotku nazval autor (prot… mk 6. 5. 2015, 16:56
Tienohry? Automatický korektor mně to slovo … Vaněk 6. 5. 2015, 16:07

Další podobné články

Fotografie týdne: S holubem na cestách

Fotografie týdne: S holubem na cestách

O překvapivém pohledu na svět a pozvánce do světa fotografie. Základní myšlenkou fenomenologie, tak jak o ní uvažuje Jan Patočka je, že věci ve světě se nám nikdy nezjevují cele a úplně. Vynořují se postupně, jejich pochopení je vždy ovlivněné tím, jak se zrovna cítíme, co vidíme, jací jsme.

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

Hipstamatic je jedna z neoblíbenějších mobilních foto aplikací. Její tvůrci vydávali i magazín o mobilní fotografii Snap, který nyní překřtili na Scene. Podívejte se, co nabízí jeho první číslo.

Fotografie týdne: tečka

Fotografie týdne: tečka

O vězeních a hradbách, která si vytváříme v sobě samých a strachu, který rozmotává ostnaté dráty. Karel Kryl ve své písni Karavana mraků mluví o městě, ve kterém je řád a pro každého práce, ale současně to není prostor k žití. Je obehnaný zdí nesvobody a totality.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Snímek o tom, jak těžké může být porozumění druhému a co to znamená vstoupit do dialogu. Slovo komunikace a komunita mají společný jazykový původ a rozhodně není bez zajímavosti se na něj podívat.

Rentgenová fotografie v praxi

Rentgenová fotografie v praxi