DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: vanity fair... a polemika nad domovem

Když se řekne domov, většina lidí si přirozeně představí nějaký byt či dům, případně skupinu osob. Koncept domova je ale mnohem obsáhlejší a komplexnější...

... a především psychologové v posledním půlstoletí se mu věnují velice pečlivě. Mít svůj vlastní domov je totiž jedním z nezbytných předpokladů pro to, aby člověk mohl ve světě rozumným způsobem žít.

Domov je především místem, kde jsou uspokojovány základní lidské potřeby – musí v něm být bezpečí, je třeba mít zde možnost saturovat základní fyziologické potřeby, ale je to také prostor seberealizace a vztahů, místo, kde člověk může zjevovat své autentické já a nemusí se přetvářet. Jde tedy o půdu, kde se formuje vlastní já člověka. Bylo by chybou se domnívat, že jde o nějakou záležitost přechodnou – domov je něco, co potřebuje člověk v každém věku. Jedním z důvodů, proč jsou nemocnice, věznice či dětské domovy tak problematickými místy je právě absence rozměru domova.

Co ale domov tvoří mimo oné pyramidy potřeb? Asi každý, kdo se někdy stěhoval, potvrdí, že existuje několik málo věcí, které nemusí být pro člověka ani na první pohled tak jasné, ale které dohromady pocit domova na novém místě rychle vytvoří – může jít o obraz, čaj, květinu nebo oblíbené křeslo a gramofonové desky. Domov má tedy jak určitou duchovní rovinu, tak také rovinu materiální.

Domov má avšak ještě jednu důležitou roli – je určitou životní jistotou, místem, které pomáhá člověku se orientovat, strukturovat svět. Celé poznávání světa by se dalo možná analogicky připodobnit k tomu, že do doma své mysli vkládáme a třídíme různé věci, dáváme jim řád a učíme se v nich orientovat a něco hledat. Ztráta domova je tak současně ztrátou tohoto kognitivního rámce.

Klepněte pro větší obrázek
Vanity fair, foto: coida

Snímek vanity fair.. , jehož autorem je coida je ukázkou právě také dekompozice všeho. Dívka stojí uprostřed ruiny, kterou prorůstá křoví. Ztracená, opuštěná, trpící, mlčící. V ruce má panenku, jako pokus o onen domov tvořící artefakt, ale fatálně nefungující. Tím, jak se změnil kontext, změnila se i ona. Je bez domova, bez řádu, vše kolem ní se zhroutilo. Svým zjevem i pohledem děsí druhé, neboť oni domov mají. Je vykřičníkem, že to nemusí být trvalé, že to co se stalo jí, může potkat každého. A změnit to.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Fotografie domácí úkoly z geometrie  od Paklíka jsou krásnou ukázkou fotografického minimalismu i toho, jak funguje CAD a kompozice objektů v něm.

Klepněte pro větší obrázek
domácí úkoly z geometrie, foto: shimmell

Lenka k. nabízí snímek …, který jakoby byl oknem do duše, pohledem do vnitřního světa dvou lidí, který je sice plný nejasností, fragmentů a různých drobností, ale přesto v něm oni dva hrají spolu důležitou roli.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: lenka k.

Vlastimil Pibil v podvečer pořídil fotografii Těsně pozápadová, polní..., na které je strouha, které se již nedostává ani slunečních paprsků, ani vodních bystřin. Jakoby čekala na zázrak, na něco, co způsobí, že její existence nebude zbytečná.

Klepněte pro větší obrázek
Těsně pozápadová, polní..., foto: Vlastimil Pibil

Na závěr ještě snadno rozpoznatelný autor, kterým je technicky precizní, byť tentokráte poněkud těsný, pan Adamec a jeho Kachnička mandarínská.

Klepněte pro větší obrázek
Kachnička mandarínská, foto: adamec1
Další článek




celkem 18 komentářů

Nejnovější komentáře

Až teraz som pochopil, že ty si autorom fotk… Ja 31. 3. 2016, 13:58
respektuju ho Petře..pohledy a názory jsou s… coida 31. 3. 2016, 10:42
tvůj názor respektuju..jen mi je divné kde b… coida 31. 3. 2016, 10:40
Nie je to fantázia ani kreativita, pretože t… Ja 31. 3. 2016, 10:14
sorry ale článek je blábol, stejně jako mnoh… petr 30. 3. 2016, 17:37

Další podobné články

Fotografie týdne: S holubem na cestách

Fotografie týdne: S holubem na cestách

O překvapivém pohledu na svět a pozvánce do světa fotografie. Základní myšlenkou fenomenologie, tak jak o ní uvažuje Jan Patočka je, že věci ve světě se nám nikdy nezjevují cele a úplně. Vynořují se postupně, jejich pochopení je vždy ovlivněné tím, jak se zrovna cítíme, co vidíme, jací jsme.

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

Hipstamatic je jedna z neoblíbenějších mobilních foto aplikací. Její tvůrci vydávali i magazín o mobilní fotografii Snap, který nyní překřtili na Scene. Podívejte se, co nabízí jeho první číslo.

Fotografie týdne: tečka

Fotografie týdne: tečka

O vězeních a hradbách, která si vytváříme v sobě samých a strachu, který rozmotává ostnaté dráty. Karel Kryl ve své písni Karavana mraků mluví o městě, ve kterém je řád a pro každého práce, ale současně to není prostor k žití. Je obehnaný zdí nesvobody a totality.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Snímek o tom, jak těžké může být porozumění druhému a co to znamená vstoupit do dialogu. Slovo komunikace a komunita mají společný jazykový původ a rozhodně není bez zajímavosti se na něj podívat.

Rentgenová fotografie v praxi

Rentgenová fotografie v praxi