DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Vteřina po startu a těžko zachytitelný stav

To nejdůležitější se děje často na počátku, i když v pohledu paměti jde často o fázi, o které toho ví jen velmi málo nejen ona ale především my samotní.

Steven Weinberg napsal své slavné popularizační dílo První tři minuty v roce 1977 a řadě lidí touto publikací otevřel oči v oblasti vývoje vesmíru. Právě první tři minuty byly určující pro vývoj celého světa v makroskopickém měřítku, tak jak jej známe dnes.

Kdyby probíhaly jinak, zřejmě by zde nebyly relativně malé – a tedy dlouhověké hvězdy, galaxie a další objekty, které považujeme za běžnou součást určité kosmické zoo.

Lidé prvním chvílím od vzniku světa (ať již se pod tímto označením skrývalo cokoli) věnovali velkou pozornost a téměř každý mytologický či nebožský systém se s tímto tématem musel nějak vypořádat. Je pochopitelné, že právě začátek je vnímán jako cosi klíčového a pro zbytek vývoje určujícího. Weinberg vidí jako jeden z klíčových bodů rozložení hmoty a antihmoty, Genesis dichotomii Božího daru a prvotního hříchu, která se periodicky objevuje v celém Starém zákonu.

I čistě psychologicky je přitom pro vývoj člověka mimořádně důležité rané dětství, tedy část života, ze které si přísně vzato nic nepamatuje. Start či počátek je pro výsledek díla klíčový, lze jej jen obtížně zvrátit a případné peripetie si člověk s sebou ponese zřejmě až do smrti. Současně ale platí, že často není hmatatelný, viditelný, artikulovatelný. Na jednu stranu tak máme situaci, o které nic nevíme (pár měsíců po narození, zlomky sekundy po velkém třesku), na straně druhé její fundamentální význam pro další vývoj.

Klepněte pro větší obrázek
Vteřina po startu, foto: ilonag3

Snímek Vteřina po startu, který pořídila Ilonag3, je v tomto ohledu výmluvný. Víme, že havran musel začít svůj let, od fotografky máme dokonce informaci o tom, že doba mezi snímkem a odrazem, nebyla příliš dlouhá. Přesto je v dynamickém pohybu ztracena, není možné se k ní dostat a znovu ji zkoumat. Smysl má jen přítomnost, ze které lze něco vyvozovat. Vrací se tak Augustinovo paradoxní pojetí času – minulost již není, budoucnost ještě není, ale současnost, je něčím obtížně zachytitelným.

Gratuluji autorce k podařenému, po všech stránkách pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií, které se v galerii v posledním týdnu objevily.

Snímek I čarodějnice mají své dny – MoML 28. ledna 2015 Martina Březi je součástí širší dokumentaristické práce. Autor se v ní zaměřuje na detaily a struktury, které rámují jeho život, nikoli z pohledu velkých událostí, ale často drobností, jenž utvářejí kontext kultury, ve které žije. Hledá mezi nimi přitom překvapivé, ale vtipné a zajímavé paralely. Jako zde mezi čarodějnicí, ostnatým drátem, zdvořilostí a mobilními technologiemi.

Klepněte pro větší obrázek
I čarodějnice mají své dny – MoML 28.ledna 2015, foto: martin.breza

Oko-nomada nabízí další ze svých cestovatelských snímků, tentokráte v sytě zelené barvě z Číny. Fotografie nese poměrně výmluvný název - polní práce II. a je na nich osoba uprostřed práce na rýžové plantáži.

Klepněte pro větší obrázek
polní práce II., foto: oko-nomada

Černobílý pohled do lesa s vysokou zrnitostí může být zajímavou interpretací atmosféry, kterou její autor může posunout do překvapivých dimenzí. V tomto případě do mírně strašidelné a halucinogenní, či prostě Psycho v provedení SFGP.

Klepněte pro větší obrázek
Psycho, foto: SFGP

Na závěr ledová abstrakce v podání tchmes. Fotografie nese název Sardinky...

Klepněte pro větší obrázek
Sardinky..., foto: tchmes
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Fotografie týdne: když listí ze stromů nepadá

Biblická kniha Kazatel v jedné své závěrečné pasáži pěkně zdůrazňuje, že existují procesy, které se střídají bez ohledu na to, co člověk dělá nebo nedělá – slunce vychází pro dobrého i špatného člověka stejně,

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Jak vypadal Nový rok objektivem telefonu iPhone 7?

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Fotografie týdne: the others aneb zpracuj svůj strach

Snímek, na který lze položit vlastní strach a obavy a dívat se na ně. Je to zrcadlo vlastního charakteru, test hlubiny bytí. Strach a odvaha, mohou na první pohled působit téměř protikladným dojmem.

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Nejlepší fotky na Flickru za rok 2016: krajina, sem tam lidé

Fotografie týdne: Zimní malování

Fotografie týdne: Zimní malování

O mraze jako umělci, jehož krásu ocení až člověk, který ji hledá. Říká se, že umění je jedním z projevů lidského ducha. Umění může na první pohled působit jako evoluční nonsens. Jistě umění je něco, co pomáhá tříbit lidského ducha, je formou komunikace, působí radost, útěchu, vede k zamyšlení.

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Fotografie týdne: o světle, před kterým temnota mizí a rodí se v něm svět

Temnota je jedním ze zásadních témat jak starověké, tak také barokní kulturní tradice a dává pochopit, jakým způsobem lidé o duchovnu, umění a kráse uvažovali.