DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Výluky a odjezdy nejen vlakové

Fotografie o hledání krásy, matematice, ponoření se do světa nehmotných entit a koncertu v nádražní budově. Fotografie o spojení matematizace světa a harmonii v něm.

Johannes Kepler v roce 1619 napsal knihu, která nese název Harmonices Mundi. Kdybychom v díle hledali nějakou sjednocující myšlenku či červenou nit, nebylo by to příliš obtížné. Byl silně ovlivněn představou, že svět kolem nás je symetrický, dokonale harmonický a matematizovatelný.

Tak jako je dokonalý Bůh, tak lze jeho otisk vysledovat i ve stvořeném světě. Nejde přitom o představu nijak ojedinělou – na jedné straně podepřenou tradicí pythagorejců, pro které svět ve skutečnosti tvoří jen čísla; a na straně druhé moderní fyzikou vyhledávající symetrie a zákony zachování, které jsou s nimi neodmyslitelně spojené.

Je zde ale také rozměr umělecký, ponejprve renesanční architektury, která představu harmonického světa vtiskuje do staveb, později pak barokní hudby. Johann Sebastian Bach je člověkem, který hudbu dokonale matematizoval. Krása pro něj byla spojena s harmonií.

Snímek Výluky a odjezdy ... nabízí zajímavou dichotomii. Na jedné straně je zde člověk, který je ponořen do hudby. V kontextu rušného světa, nádraží, které má většinou k tichému místu rozjímání daleko, se dokáže zaměřit na krásu světa, hledá ony harmonické tóny, symetrie, půvab. A nejen že ji tímto způsobem hledá, nýbrž také ji explicitně převede do zvukových vln, které ji zprostředkují komukoli, kdo je ochotný ji naslouchat.

Klepněte pro větší obrázek
Výluky a odjezdy..., foto: ilonag3

Je zde někdo kdo věří, že krásou lze zachránit svět, jak by zřejmě řekl Dostojevský. A na straně druhé řád jen zdánlivý – totiž ten jízdní, spojený s příjezdy a zpožděními, nepravidelností a lidmi, kteří tu neživou krásu matematiky a fyziky vždycky alespoň trochu naruší.

Je zde ale ještě jedno důležité hledisko. Totiž musel tu být někdo, kdo paradoxnost celé situace zachytil. Kdo dal do souvislostí klavíristu a nástěnku, koncert a nádražní budovu, hlasatele zpoždění a klasickou symfonii. Autorka, kterou je Ilonag3, je tak osobou, která celý kontext vybudovala, někým, komu nebylo lhostejné a nezajímavé to, co se kolem něj děje.

Gratuluji autorce k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších pozoruhodných fotografií uplynulého týdne.

Konečně jaro! je radostné zvolání dívky, která je zachycena na technicky velice pěkně zpracovaném snímku, jakkoli dole poněkud těsném. Nabízí opět zajímavý paradox – výkřik a radost z toho, že zima již skončila, že půst již nemá více místa, avšak současně zakrývá dívce ústa. Jako by chtěl říci, že to důležité je slovy nepopsatelné. Autorem je Petulane.

Klepněte pro větší obrázek
Konečně jaro!, foto: Petulane

Fotografie odkud přicházíme s kým a kam chceme směřovat od Navyy se do názvu pokusila vměstnat téměř vše, co lze o tomto zajímavém pokusu říci. Jistě není bez zajímavosti onen optimistický rámec světla na konci tunelu. Život s horizontem smrti, jako definitivní tečky krajního nihilismu, je zřejmě pro autora nepřijatelným.

Klepněte pro větší obrázek
odkud přicházíme s kým a kam chceme směřovat, foto: nyvyy

Fotografie Ptáci. jakoby odkazovala na loveckou sezónu. Na výpravu lovce s puškou a psem, který mu kořist přinese. Autorem snímku je shimmell.

Klepněte pro větší obrázek
Ptáci, foto: shimmell

Na závěr ještě pohled na očí zvířete. Snímek nese název Srnec a jeho autorem je Adamec. Fotografie je od tohoto autora poněkud nezvykle černobílá, ale jinak atmosférou, tématem i rukopisem se jasně drží autorova náročného stylu.

Klepněte pro větší obrázek
Srnec, foto: adamec
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: S holubem na cestách

Fotografie týdne: S holubem na cestách

O překvapivém pohledu na svět a pozvánce do světa fotografie. Základní myšlenkou fenomenologie, tak jak o ní uvažuje Jan Patočka je, že věci ve světě se nám nikdy nezjevují cele a úplně. Vynořují se postupně, jejich pochopení je vždy ovlivněné tím, jak se zrovna cítíme, co vidíme, jací jsme.

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

Hipstamatic je jedna z neoblíbenějších mobilních foto aplikací. Její tvůrci vydávali i magazín o mobilní fotografii Snap, který nyní překřtili na Scene. Podívejte se, co nabízí jeho první číslo.

Fotografie týdne: tečka

Fotografie týdne: tečka

O vězeních a hradbách, která si vytváříme v sobě samých a strachu, který rozmotává ostnaté dráty. Karel Kryl ve své písni Karavana mraků mluví o městě, ve kterém je řád a pro každého práce, ale současně to není prostor k žití. Je obehnaný zdí nesvobody a totality.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Fotografie týdne: komunikace v mlze

Snímek o tom, jak těžké může být porozumění druhému a co to znamená vstoupit do dialogu. Slovo komunikace a komunita mají společný jazykový původ a rozhodně není bez zajímavosti se na něj podívat.

Rentgenová fotografie v praxi

Rentgenová fotografie v praxi