DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Výluky a odjezdy nejen vlakové

Fotografie o hledání krásy, matematice, ponoření se do světa nehmotných entit a koncertu v nádražní budově. Fotografie o spojení matematizace světa a harmonii v něm.

Johannes Kepler v roce 1619 napsal knihu, která nese název Harmonices Mundi. Kdybychom v díle hledali nějakou sjednocující myšlenku či červenou nit, nebylo by to příliš obtížné. Byl silně ovlivněn představou, že svět kolem nás je symetrický, dokonale harmonický a matematizovatelný.

Tak jako je dokonalý Bůh, tak lze jeho otisk vysledovat i ve stvořeném světě. Nejde přitom o představu nijak ojedinělou – na jedné straně podepřenou tradicí pythagorejců, pro které svět ve skutečnosti tvoří jen čísla; a na straně druhé moderní fyzikou vyhledávající symetrie a zákony zachování, které jsou s nimi neodmyslitelně spojené.

Je zde ale také rozměr umělecký, ponejprve renesanční architektury, která představu harmonického světa vtiskuje do staveb, později pak barokní hudby. Johann Sebastian Bach je člověkem, který hudbu dokonale matematizoval. Krása pro něj byla spojena s harmonií.

Snímek Výluky a odjezdy ... nabízí zajímavou dichotomii. Na jedné straně je zde člověk, který je ponořen do hudby. V kontextu rušného světa, nádraží, které má většinou k tichému místu rozjímání daleko, se dokáže zaměřit na krásu světa, hledá ony harmonické tóny, symetrie, půvab. A nejen že ji tímto způsobem hledá, nýbrž také ji explicitně převede do zvukových vln, které ji zprostředkují komukoli, kdo je ochotný ji naslouchat.

01.jpg
Výluky a odjezdy..., foto: ilonag3

Je zde někdo kdo věří, že krásou lze zachránit svět, jak by zřejmě řekl Dostojevský. A na straně druhé řád jen zdánlivý – totiž ten jízdní, spojený s příjezdy a zpožděními, nepravidelností a lidmi, kteří tu neživou krásu matematiky a fyziky vždycky alespoň trochu naruší.

Je zde ale ještě jedno důležité hledisko. Totiž musel tu být někdo, kdo paradoxnost celé situace zachytil. Kdo dal do souvislostí klavíristu a nástěnku, koncert a nádražní budovu, hlasatele zpoždění a klasickou symfonii. Autorka, kterou je Ilonag3, je tak osobou, která celý kontext vybudovala, někým, komu nebylo lhostejné a nezajímavé to, co se kolem něj děje.

Gratuluji autorce k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších pozoruhodných fotografií uplynulého týdne.

Konečně jaro! je radostné zvolání dívky, která je zachycena na technicky velice pěkně zpracovaném snímku, jakkoli dole poněkud těsném. Nabízí opět zajímavý paradox – výkřik a radost z toho, že zima již skončila, že půst již nemá více místa, avšak současně zakrývá dívce ústa. Jako by chtěl říci, že to důležité je slovy nepopsatelné. Autorem je Petulane.

02.jpg
Konečně jaro!, foto: Petulane

Fotografie odkud přicházíme s kým a kam chceme směřovat od Navyy se do názvu pokusila vměstnat téměř vše, co lze o tomto zajímavém pokusu říci. Jistě není bez zajímavosti onen optimistický rámec světla na konci tunelu. Život s horizontem smrti, jako definitivní tečky krajního nihilismu, je zřejmě pro autora nepřijatelným.

03.jpg
odkud přicházíme s kým a kam chceme směřovat, foto: nyvyy

Fotografie Ptáci. jakoby odkazovala na loveckou sezónu. Na výpravu lovce s puškou a psem, který mu kořist přinese. Autorem snímku je shimmell.

04.jpg
Ptáci, foto: shimmell

Na závěr ještě pohled na očí zvířete. Snímek nese název Srnec a jeho autorem je Adamec. Fotografie je od tohoto autora poněkud nezvykle černobílá, ale jinak atmosférou, tématem i rukopisem se jasně drží autorova náročného stylu.

05.jpg
Srnec, foto: adamec
Další článek



Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Tábor mobilem – město a jeho okolí fotoaparátem mobilního telefonu

Výstava fotografií pořízených mobilním telefonem, které zároveň byly v mobilním telefonu za pomoci četných aplikací editovány – Tábor mobilem – se koná v jihočeském Táboře v galerii Vodárenská věž v období od 6. do 31. července 2016.

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Fotografie týdne: Jen dva prstíčky...

Příběh o Smolíčkovi a jezinkách je vlastně modelových příkladem toho, jak člověk může interagovat se špatnou myšlenkou. Na první pohled by se mohlo zdát, že například starokřesťanští autoři zbytečně přeceňují možnost hřešit myšlenkami.

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Timelapse od Keitha Loutita znovu ukazuje krásu Singapuru

Fotografie týdne: Stopped by the light

Fotografie týdne: Stopped by the light

Světlo je pozoruhodný fyzikální i filosofický fenomén. Z hlediska fyziky v sobě snoubí řadu zajímavých vlastností – je vlnou i částicí současně. Jakkoli má vlnovou délku, nelze u něj ale říci, jak je jeden foton dlouhý.

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Návštěva výstavy díla známého fotografa může mít zajímavé důsledky. Lze totiž odhalit nečekané – dvojí tvář fotografií – a rozpoutat tak doslova mediální smršť ohledně manipulace s dokumentární fotografií.

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Fotografie týdne: Sluníčko, déšť a kroupy...

Píseň z poloviny padesátých let obsahující známé verše o tom, že „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, se stala určitým motivem nejen budovatelského úsilí, ale především jistého posměšku.

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Fotografie týdne: stres kam se podíváš

Asi jen obtížně bychom našli nadužívanější slovo (nejen) v českém slovníku než je stres. Ve stresu je každý, je to on, který může za civilizační choroby, deprese a všechno ostatní.

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné