DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Vzpomínky na modelku

Jedním ze specifik práce umělce je, že je typicky svobodný. Lidové rčení, že má někdo hlad jako spisovatel, znamená pochopitelný odkaz na bídu a nedostatek, na straně druhé je odkazem k určité svobodě tvorby.

Být dvorním malířem nebo hudebním skladatelem znamenalo, že měl člověk většinou dostatek materiálního zabezpečení, ale neměl možnost dělat jen to, co se mu líbilo a po čem toužil.

Tato svoboda dává prostor k určitému vyhranění se. Umělec je člověk, který podává výpověď o světě a světu, většinou jazykem kritickým a káravým. Není svázán konvencemi, nemusí oslavovat zadavatele, jen nabízí svůj pohled. Je sice chudý, ale může vůči sobě zůstat autentický a pravdivý.

V tomto ohledu je fotografování nejsvobodnější ze všech forem umění. Profesionálů, kteří by usilovali nejen o dobré řemeslo, ale také o umění jako takové, je málo. Nejsou zde placená divadla či hudební tělesa, ale je zde autentická svoboda tvorby. Pořídit si fotoaparát a pustit se do hledání určitého pohledu na svět, který bude překračovat zrak běžného diváka, může každý. Nemusí se ohlížet na výstavní sítě, granty, projekty, zadání.

Klepněte pro větší obrázek
Vzpomínky na modelku....(...MuMu...),-jéje ta byla ale černááá, foto: sluník

Fotograf stále může hledět na ulici a poznávat její tvář, usilovat o nezávislé a autentické sondy do života lidí, aniž by za tuto činnost čekal odměnu. Snímek Vzpomínky na modelku....(...MuMu...),-jéje ta byla ale černááá zachycuje pouličního umělce v jeho přirozeném prostředí a světě. Na nic nevázaného, pracujícího jen pro jeden každý kontrakt. Chudého, osamělého, ale svobodného.

Gratuluji autorovi, kterým je Sluník, ke snímku, který je na jedné straně obyčejný, ale současně vnímavý a citlivý pro kontext, životní příběh i konkrétní situaci a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Fotografie, jejímž autorem je Auge, přirozeně navazuje na předchozí snímek. Jde o zátiší, na kterém je zachycen džbán se sušenou květinou a nese název O malování. Pracuje přitom s technickou dokonalostí a velice přesným provedením – od kompozice po barevné provedení.

Klepněte pro větší obrázek
O malování, foto: auge

Mlhavé ráno na Ostaši... dává – opět technicky dokonale – pohlédnout do lesa, který po jarní vlhkosti nabral sílu a v sytě zeleném kabátu se odhodlává k vrcholu svého růstu, maximu aktivity, k plnosti života. Autorem je Vlastimil Pibil.

Klepněte pro větší obrázek
Mlhavé ráno na Ostaši..., foto: Vlastimil Pibil

Líbám není jen dichotomickým snímkem s obličejem, ale především synergickou symbiózou interuměleckého prožitku. Jde mu o spojení slova básně a vizuálního vjemu, který se Snopa snaží vnořit do jednoho celku, který je natolik propojený, že každý sám ztrácí svůj smysl a význam samostatné existence.

Klepněte pro větší obrázek
Líbám, foto: snopa

K výročí justiční vraždy Milady Horáková se může vztahovat snímek bez názvu, který nabízí překvapivou odpověď na oprátku. Nikoli surovou tečku a pocit, že smrtí vše končí, ale pouhou čárku. Proti tezi, že smrt je konec, za kterým nic není, staví myšlenku, že krev mučedníků se stává semenem vyznavačů, že nejde o konec, ale o předěl. Že i oprátka může být vnímána symbolicky, nenaturalisticky, snově. Že může být příležitostí pro vlastní nový začátek, určité znovu čtení příběhu života, pro axiologické zastavení. Že … Autorem snímku je db strenický.

Klepněte pro větší obrázek
,, foto: db strenický
Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Šak takových modelek tu za chvíli bude :… Květoslav 1. 8. 2015, 08:42
Šak takových modelek tu za chvíli bude :-) valsoj 30. 6. 2015, 22:45
"Vzpomínky na modelku" a jako titulní foto n… mk 30. 6. 2015, 08:14
Hlad jak spisovatel? To se někde říká? Vždyc… Karel Kahovec 30. 6. 2015, 07:21
To je ale ošklivá opice... Fuj, fuj 30. 6. 2015, 07:06

Další podobné články

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Výstava fotografií bez jediné vystavené fotografie – to je modernita

Výstava fotografií bez jediné vystavené fotografie – to je modernita

Může se to zdát nesmyslné, ale je to tak, současná doba přeje nevšedním přístupům, řešením a zážitkům. Na druhou stranu, jak byste chtěli vystavit pohyblivé fotografie – tedy něco co není ani fotkou a ani videem?

Fotografie týdne: S holubem na cestách

Fotografie týdne: S holubem na cestách

O překvapivém pohledu na svět a pozvánce do světa fotografie. Základní myšlenkou fenomenologie, tak jak o ní uvažuje Jan Patočka je, že věci ve světě se nám nikdy nezjevují cele a úplně. Vynořují se postupně, jejich pochopení je vždy ovlivněné tím, jak se zrovna cítíme, co vidíme, jací jsme.

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

Metropolitní muzeum zveřejnilo na 375 000 uměleckých kusů k volnému užití

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

První číslo magazínu Scene od Hipstamaticu je tady

Hipstamatic je jedna z neoblíbenějších mobilních foto aplikací. Její tvůrci vydávali i magazín o mobilní fotografii Snap, který nyní překřtili na Scene. Podívejte se, co nabízí jeho první číslo.

Fotografie týdne: tečka

Fotografie týdne: tečka

O vězeních a hradbách, která si vytváříme v sobě samých a strachu, který rozmotává ostnaté dráty. Karel Kryl ve své písni Karavana mraků mluví o městě, ve kterém je řád a pro každého práce, ale současně to není prostor k žití. Je obehnaný zdí nesvobody a totality.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.