Co je to informace? O definici tohoto pojmu se vedou spory a v současnosti existují stovky různých definici. Včetně přístupu, že pokud je nějaký pojem takto vágní a nejednoznačný, nemá vůbec smysl o něm uvažovat.
Ostatně jen těžko bychom hledali slovo, které má takové spektrum významů a aplikací, jako právě informace – od informační vědy až po informační technologie, od informační revoluce po informační společnost. Jednou z možných definic je ta, která dává do souvislosti informace s jistou binární opozicí.
Informace je otázkou rozdílnosti, kontrastu. Poznáváme tím, že diferencujeme, že jednotlivé prvky v realitě od sebe oddělujeme a odlišujeme, že dokážeme vidět rozdíly. Ostatně jde o něco, co z prostředí informačních technologií a tradičních logik známe velice dobře – libovolný výpočet je možné převést na nuly a jedničky, na pravdu a nepravdu, pozitivní či negativní signál.
Geneze takového převodu je jedním z nejpozoruhodnějších projektů matematiky. René Descartes přišel s myšlenkou, že geometrické obrazce lze převést do algebraických forem a naopak. Převod obrazu na číslo znamenal doslova revoluci a dnes jde o běžné gymnaziální učivo, které nikoho nepřekvapí. Geometrie je prostě součástí matematiky, protože to tak funguje. To převod algebraických výrazů na logické formule (a naopak), je náročnější. Tzv. Gödelovo číslo či číslování není ničím zcela snadno pochopitelným, ale přesto jde o myšlenku, na které stojí celá výpočetní technika.
Zimní kontrasty, foto: xfiala43
Korespondenční teorie poznání předpokládá, že poznáváme na základě podobnosti. Ve skutečnosti je sice podobnost (nebo nějaká forma, ke které se můžeme vztahovat) pro poznání nezbytná, ale není dostačující. Pro skutečně smysluplné poznání je třeba umět vnímat onu odlišnost. Spor o matematizaci světa zde může nabývat velice zajímavých rozměrů – cokoli, co lze matematizovat, je možné převést také na soubor binárních opozic.
Kontrast nebo odlišnost je to, co nám umožňuje vidět svět, poznávat ho, ale také ho matematikou ovládnout a popsat. Snímek Zimní kontrasty jako by se snažil ukázat, že mimo vrstvu jedniček a nul může být v kontrastech a diferencích ještě něco hlubšího, protože – lze matematizovat krásu? Nebo jinak, má krása logiku?
Gratuluji autorovi snímku, kterým je xfiala43 k pěknému zimnímu krajinářskému dílu a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.
Mrakomor tematicky navazuje na zimní krajinu a vodu, na jemný přechod ledu a kapalné vody. Nabízí snímek Když ledy tají, který zaujme velice výrazným postprodukčním zpracováním, ve kterém jde o specifickou hermeneutiku viděné skutečnosti více než o dokumentaristickou objektivistickou přesnost.
Když ledy tají, foto: Mrakomor
Tichá chvilka u rybníka 6... od Vlastimila Pibila je zajímavá mimo jiné tím, že ji autor nabízí v různých formátech. Ukazuje jistou tvůrčí bezradnost nad tím, jak ideálně zachytit svět a dává tak čtenáři možnost subjektivního výběru vhodné formy.
Tichá chvilka u rybníka 6..., foto: Vlastimil Pibil
U tématu vody a zimy zůstává také Miroslav Kuběna, který zachycuje hluboké čekání, prohlížení si světa. Ženu na vozíčku jakoby pozorující svět tam dole mimo dosah jejich pohybových možností, ale přesto ho intenzivně vztahující ke svému vnitřnímu světu. Fotografie nese název Výlov Vyžlovka 4.
A na závěr nabízíme ještě malebnou lehkou a nenáročnou krajinku z dílny _t0m_, která nese název Podpoľanie. Snímek obsahující esenci lehkosti, mlhu a krásnou vesničku pod kopci.
Podpoľanie, foto: _t0m_