O náboženství, velkých myšlenkách a místech, kde nikdy nejste sami. Tak by se dala charakterizovat dnešní fotografie týdne. Nejen v této rovině na ni však můžeme nahlížet, nabízí i další možné cesty.
V Itálii existuje úsloví, že káva není nápoj, nýbrž náboženství. A skutečně, pokud se zaměříme jen na vnějškové charakteristiky náboženství, můžeme vypozorovat řadu podobností.
V prvé řadě je zde rituál. Vaření kávy má jasně daný postup a jednotlivé skupiny jejich konzumentů se často liší v názoru na to, jak má vypadat. A také každé náboženství má určitou formu obřadů a rituálů, které jsou navíc typicky dělená na osobu aktivnější, tedy v případě kávy baristu, a pasivnější, tedy konzumenty. Ti navíc často vyjadřují nesouhlas s postupem první skupiny osob.
Z čistě sociologického hlediska je pak důležitý také rozměr společenství. Pití kávy není pro většinu lidí otázkou závislosti či potřeby, ale prostředkem k prožití něčeho krásného. Většinou ve společenství s další osobou či osobami, anebo v rovině bytostně soukromé a intimní. Jak v náboženství, tak u kávy jde o krásu, prožitek, určité souznění.
S myšlenkou na kávu, foto: snopa
A snímek s názvem S myšlenkou na kávu k takové komparaci doslova vybízí především svojí bizarností a celkovou strukturou. Uprostřed stánku s automatem na kávu sedí slečna, která je vzhledem ke svému věku a kontextu zcela mimo proud osob, které kávu prožívají skutečně vážně. Dvojice osob zachycených na plakátu v pravé části snímku pak má myšlenky zřejmě zcela jiné, než jaký druh kávy s určitým způsobem pražení ochutnají.
Káva je zde jen kulisou pro všechno ostatní. To podstatné s kávou nijak nesouvisí, ale přesto by zde bez ní nebyl ani pár, ani slečna u kávovaru, ani stánek samotný. Snopa v této souvislosti ukazuje, že to co ovlivňuje naše chování a myšlení mohou být maličkosti, o které na první pohled vůbec nejde. Ale přesto hrají právě ony tu rozhodující roli.
Gratuluji autorovi k podařenému, kompozičně značně neobvyklému snímku, který si divák jistě rád prohlédne vícekrát, než objeví všechny jeho nuance a drobné výrazové prostředky a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Téměř hororovou scénu z přímořské pláže vykresluje Mrakomor. Snímek ptáci zachycuje pár procházející se po písku a kolem nich kroužící hejna havranů. Díky černobílému provedení a drobné neostrosti obrazu působí celý snímek značně sugestivním dojmem.
Zajímavou propagační formou je snímek Pozvánka na výstavu Praha černá a bílá, který zachycuje pražský most a pohled na přilehlé stavby od Vltavy. Mlha dotváří magickou atmosféru, které toto urbanisticky unikátní město má. Autorem je Abulafia3.
Pozvánka na výstavu Praha černá a bílá, foto: Abulafia3
Šebin rád pracuje s tématem sociální interakce a spojení života člověka s městem, ulicí a jejich kontextem. V tomto ohledu je fotografie ... bezprizorní ..., který zachycuje čekající ženu integrální součástí dlouhodobé a pečlivé práce autora, jenž řadu souvislostí dokáže vidět jinak než běžný kolemjdoucí.
... bezprizorni..., foto: šebin
Na závěr pak ještě pohled do zcela jiného prostředí. Od hluku a shonu města, ke klidu a rukodělným činnostem vesnice. Snímek -village stories-, který pořídil Totron dokonale zachycuje nejen tvorbu košíku, ale především celkovou atmosféru okamžiku.
-village stories-, foto: Totron