Internetem se šíří zpráva, že v Evropském parlamentu bude projednáván návrh, který zásadně zkomplikuje fotografování na veřejnosti a sdílení pořízených záznamů. Co je na tom pravdy?
Pravdou je, že Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu projednává restrikce v oblasti tzv. svobody panoramatu, která je v současné době, v různých podobách a v různém rozsahu, součástí autorského práva evropských států.
V České republice svoboda panoramatu povoluje pořizování záznamu, ať už fotografického nebo filmového, objektů (včetně budov, soch a jiných uměleckých děl), které se nacházejí na veřejném prostranství, přičemž tyto záznamy lze bez jakéhokoli omezení dále sdílet a šířit – v tisku, na internetu atp.
Je libo object release?
Některé evropské země, o jiných kontinentech nemluvě, mají ovšem toto právo různě upravené, a v některých státech dokonce svoboda panoramatu neexistuje (Francie, Belgie, Itálie). Co to znamená? Jednoduše to, že všechny objekty – budovy, sochy aj. – na veřejném prostranství podléhají autorskému právu čili jsou jako autorská díla chráněny do uplynutí 70 let od smrti autora. Pokud chce fotograf/filmař dále šířit záznam objektu, musí získat povolení od jeho autora. Jestliže tak neučiní a dílo bez svolení zveřejní, může být zažalován.
Zdroj: www.pexels.com
Podobné pravidlo by mělo nově platit pro všechny členské země Evropské unie. Ovšem pozor! Podle předsedy právního výboru EP, Pavla Svobody, by se restrikce měly týkat pouze záznamů, které by byly pořízeny, resp. dále šířeny za komerčním účelem. Sám k tomu v tiskové zprávě dodává:
„Je to jednoduché. Když jste turista a vyfotíte si Tančící dům nebo nějakou moderní autorsky chráněnou stavbu, popřípadě jí nasdílíte na facebooku, nic z toho pro vás neplyne. Když jste profesionál a začnete před Tančícím domem nebo v trafikách prodávat své pohlednice se snímkem domu, měl byste požádat autora stavby o souhlas či dohodu. Celé je to mnoho povyku pro nic. Je velký rozdíl mezi komerčním a nekomerčním užitím, to je snad jasné každému.“
Kam až sahá komerce?
Tato slova sice znějí jasně, ovšem otázkou zůstává, co bude chápáno jako komerční využití. Kam sahá a co všechno je komerce, dodnes totiž nikdo nedokázal přesně a jasně definovat. Čili může dojít k nejrůznějším absurdním situacím. Vystavíte se riziku žaloby například tím, že fotografii z dovolené pověsíte na Facebook (Instagram, Flickr), jemuž samotným publikováním dáváte povolení k případnému komerčnímu využití tohoto snímku? V praxi se vám to velmi pravděpodobně nestane, ovšem teoreticky to, podle litery nového zákona, možné je. Podobných sporných případů by mohlo nastat více. Na jeden z nich upozorňuje jeden z největších odpůrců návrhu v Česku, člen České pirátské strany, Adam Zábranský:
„Pokud máte svůj blog na internetu podporovaný nějakou reklamou, tak zde zveřejněná fotografie může být už považována za komerční sdílení.“
Jisté zatím pouze je, že hlasování o návrhu v Evropské parlamentu proběhne 9. 7. Pokud návrh projde, bude předložen Evropské komisi a projde kompletním legislativním procesem, kde se k němu budou moci vyjádřit všechny členské státy a velmi pravděpodobně do něj bude zapracována řada změn.