DIGIarena.e15.cz

Jak vybrat objektiv: Technické parametry a jejich význam

Vybrat správné tělo fotoaparátu je jen prvním krokem ke kvalitní fotografii, pomyslným štětcem, kterým vykreslíte obraz, je objektiv. Podobně jako v malířství i zde je poměrně široká nabídka nástrojů. Jak se v nich vyznat?

Fotoaparáty s výměnnou optikou jsou většinou k dostání v sadě s tzv. setovým objektivem, jehož parametry jsou přizpůsobeny tomu, aby pokryly potřeby začínajících fotografů.

Čím usilovněji se vrhnete do světa fotografování, tím dříve narazíte na limity těchto základních zoomů a budete se poohlížet po dalších objektivech.

image007.jpg

Základní zoom: Bod odrazu

„Seťák“ většinou pokrývá ohniskové vzdálenosti (efektivní = ekvivalentní kinofilmu) od 24 po 90 mm. Jeho nevýhodou bývá horší světelnost, která začíná na F3,5 a se vzrůstajícím ohniskem klesá, a nižší ceně přizpůsobená méně kvalitní optická stavba. Tyto objektivy v menší či větší míře trpí geometrickým zkreslením, nižší ostrostí (měkčí kresbou), horším přenosem kontrastu na delším ohnisku a chromatickou aberací.

Nižší cena se promítá také do materiálu, z nichž jsou tyto zoomy vyrobeny (často jsou plastové) a celkového zpracování. Jejich výhodou je naopak fakt, že jsou tzv. šity na míru tělu fotoaparátu – co do velikosti i funkčnosti. V některých (doublezoom) kitech bývá zahrnut také základní telezoom, který pokrývá delší ohniskové vzdálenosti, čili vám umožní přiblížit si vzdálený objekt. Jeho nevýhody jsou stejné jako u základního zoomu

kit objektiv.jpg
Kit se základním zoomem a teleobjektivem

Pokud se nespokojíte s kvalitou obrazového výstupu setových objektivů, čeká vás – odhlédneme-li od střádání finančních prostředků –  nelehký úkol: vyznat se v nabídce různých typů objektivů. Před samotným výběrem je totiž třeba zvážit řadu aspektů. V tomto článku si povíme o těch technických, z nichž většina je uvedena už v samotném názvu objektivu, např. Canon 35 mm F2 IS USM.

Ohnisko: Univerzálnost vs. specifičnost

Canon 35 mm F2 IS USM

Problematikou ohniskové vzdálenosti se do detailů zabýváme v tomto článku. Pro naše potřeby postačí vědět, že každému ohnisku, jehož hodnota je udávána v milimetrech, odpovídá jiný úhel záběru (ve stupních). Výběr objektivu se správnou ohniskovou vzdálenosti úzce souvisí s disciplínou, které se nejčastěji věnujete nebo chcete věnovat. Každý fotografický žánr má svá specifika, která vyžadují odlišnou technickou výbavou.

GetThumbNail.jpg
Vztah ohniskové velikosti a úhlu záběru – platí v případě nasazení objektivu na fotoaparát s plnoformátovým (36×24 mm) snímačem

Např. dokumentární fotograf chce obvykle zachytit zobrazovanou skutečnost v co nejširším kontextu a dostat se tzv. do centra dění, proto volí širokoúhlý objektiv. Naopak sportovní fotograf je často nucen fotografovat sportovce z větší vzdálenosti a musí si jej „přitáhnout“, k čemuž jsou určeny objektivy s dlouhou ohniskovou vzdáleností. Bohužel, i kdybyste se soustředili na jediný žánr, obvykle nezůstanete u jednoho objektivu.

Většina začínajících fotografů se nejprve poohlídne po upgradu svého doublezoom kitu a sáhne po světelnějším zoomu, popř. po tzv. univerzálním zoomu, jenž obvykle pokrývá ohniskové vzdálenosti cca 24–200 mm. Limitem těchto skel opět bude nižší světelnost a horší optická kvalita, kterou s sebou logicky nese komplikovanější konstrukce objektivu a snaha o pokud možno kompaktní rozměry.

Typy objektivů podle ohniskové vzdálenosti

  • Ultra širokoúhlé, tzv. rybí oka: cca 8–10 mm; stylizované portréty, krajiny, interiéry
  • Širokoúhlé: 10–30 mm; krajina, reportáž, interiér, architektura
  • Střední (základní): 30–80 mm; většina fotografických žánrů, včetně portrétů (50 mm, 80 mm, 100 mm)
  • Kratší (portrétní) teleobjektivy: 80–135 mm
  • Teleobjektivy: 100–600 mm; sport, reportáž, produkty

 

Levnější variantou mohou být objektivy s pevným ohniskem. Bývají světelnější a u jednodušší optické konstrukce se snáze eliminují optické vady. První volbou obvykle bývá světelná padesátka (F1,4–2,8), která přibližně odpovídá zornému úhlu lidského oka a navíc má minimální perspektivní zkreslení. Padesátka je vhodná pro běžné fotografické situace – reportáž, krajinu i komplexní portréty. Tento „základ“ bývá podle fotografových preferencí doplněn o širokoúhlejší kousek (obvykle 35 mm), portrétní objektiv (cca 85 mm) a teleobjektiv (cca 200 mm).

makrosigma.jpg
Makroobjektivy s delším ohniskem značky Sigma

Zvláštní kategorií jsou makroobjektivy, u nichž je třeba vzít v potaz zejména minimální zaostřovací vzdálenost, čili z jaké nejkratší vzdálenosti je objektiv schopen ostřit, a tzv. poměr zvětšení, který udává, jaký bude poměr reálné velikosti fotografovaného objektu a jeho zobrazení na fotografii. Za makroobjektivy bývají výrobci označovány objektivy se zvětšením 0,5× (1:2) nebo 0,25× (1:4), které značí, že zobrazovaný předmět bude na fotografii 2× a 4× menší. Obecně však platí, že poměr zvětšení „pravých“ makroobjektivů začíná na hodnotě 1:1 (velikost objektu na fotografii odpovídá jeho reálným rozměrům).  

Crop faktor

Při výběru objektivu je potřeba vzít v potaz také velikost snímače vašeho fotoaparátu. Pokud se nejedná o tzv. fullframe s čipem o velikosti kinofilmového políčka (24×36 mm), je třeba ohniskovou vzdálenost vybraného objektivu i hodnotu poměru zvětšení (u makroobjektivů) násobit tzv. crop faktorem. Oba údaje jsou totiž běžně udávány pro plnoformátové snímače. 

Např. u Sony A6000 se snímačem formátu APS-C je při koupi objektivu nezbytné násobit ohniskovou vzdálenost i poměr zvětšení číslem 1,5. Ze 60mm skla dostaneme „devadesátku“, ze 100mm „stopadesátku“, atd. 

Formát snímače, značka fotoaparátu a crop faktor:

1/2,3"  Pentax Q 5,53× 
1" Nikon 1 2,7×
4/3" Olympus | Panasonic
APS-C   Canon 1,6×
APS-C Nikon | Sony | Samsung | Fujifilm | Pentax         1,5×

 

Světelnost: Hloubka ostrosti a bokeh 

Canon 35 mm F2 IS USM

K zásadním parametrům při výběru objektivu patří jeho světelnost. Určuje, kolik světla dokáže objektiv při maximálně otevřené cloně propustit na snímač. 

clona.jpg

Světelné objektivy umožňují fotografovat za horšího osvětlení při nastavení nižší citlivosti snímače (ISO), přičemž platí rovnice: nižší ISO rovná se menší obrazový šum. Druhou výhodou je možnost dosažení malé hloubky ostrosti, díky níž můžeme fotografovaný předmět oddělit od pozadí/popředí, které zůstane rozostřené. V praxi tuto vlastnost oceníme např. při focení portrétů, kdy chceme eliminovat rušivé prvky v pozadí. Více o hloubce ostrosti najdete v tomto článku

 Neplatí, že čím vyšší světelnost, tím kvalitnější objektiv. Většina skel stejně dosahuje nejlepších výsledků při mírném zaclonění. Špičkové (čti drahé) objektivy však kreslí skvěle i tzv. na „plnou díru“.

Množství světla, které objektiv propustí na snímač, je ovlivněno velikostí clony. Její tvar a počet lamel, z nichž je clona poskládána, také určuje, jakou povahu bude mít rozostřená oblast na fotografii, tzv. bokeh. Obecně platí: čím víc lamel, tím dokonalejší kruh, a tím příjemnější, plynulejší, klidnější bokeh. Vnímání bokehu je však záležitost víceméně subjektivní a ovlivňuje jej také optická konstrukce objektivu.

Stabilizace objektivu: Ano, či ne?

Canon 35 mm F2 IS USM

Optická stabilizace, jejímž úkolem je eliminovat chvění fotoaparátu, potažmo objektivu, vám ve zkratce řečeno umožní udržet z ruky delší expoziční časy, aniž by došlo k rozmazání obrazu – „stržení“ při stisku spouště.

Stabilizován může být nejen objektiv – poznáme je podle označení IS (Canon), VR (Nikon), OS (Sigma) –, ale i snímač fotoaparátu, a to jak u kompaktů s výměnnými objektivy, tak u zrcadlovek.

Právě optická stabilizace snímače se jeví jako ideální řešení, které vás ušetří investice do dražších stabilizovaných objektivů, neboť s tímto fotoaparátem bude stabilizovaný každý objektiv. Typickým příkladem budiž nezrcadlovky značky Olympus disponující stabilizací snímače hned v pěti osách.

Technika | Fotoškola | Kompaktní fotoaparáty | Bezzrcadlovky | Objektivy | Zrcadlovky | Technologie

Jak funguje stabilizace při focení a k čemu je dobrá

Stabilizaci oceníte při focení na delším ohnisku nebo v horších světelných podmínkách. Víte ale, jak funguje a v čem je rozdíl mezi stabilizací v objektivu a v těle fotoaparátu?

Ostřicí systém: Rychlost a přesnost

Canon 35 mm F2 IS USM

Většina současných objektivů je vybavena motorkem, který zajišťuje automatické zaostřování, tzv. autofokusem; ten je většinou kombinován s možností ručního ostření prostřednictvím ostřicího prstence. Existuje ovšem pár výrobců, kteří se specializují na produkci skel disponujících pouze manuálním ostřením, např. Samyang.

fokus.jpg

Důležitým parametrem je konstrukce ostřicího systému. U toho klasického se pohybuje celá optická soustava a dochází k otáčení ostřicího prstence nebo dokonce celého předního členu, včetně filtrového závitu, což vede k problémům při práci s některými druhy filtrů (přechodovým, polarizačním). U vyšších modelů je použito rychlejšího systému vnitřního (IF) nebo zadního (RF) zaostřování, kdy se pohybují pouze vybrané – vnitřní části – optické soustavy.

Absolutním vrcholem, co do minimalizace hlučnosti a navýšení přesnosti a rychlosti ostření, jsou supersonické systémy, u nichž je motorek autofokusu poháněn ultrazvukovými vlnami. Výrobci používají pro tento systém různá označení, např. USM (Canon), SWM (nikon), SSM (Sony), HSM (Sigma).

Bajonet: Ctít značku fotoaparátu, nebo ne?

S jednotlivými fotoaparáty nejsou kompatibilní pouze objektivy stejné značky. Existují totiž výrobci, kteří se soustředí primárně na vývoj objektivů pro fotoaparáty napříč všemi značkami. Sigma, Tamron, Carl Zeiss, Tokina, Samyang... Bývají levnější než „originály“ se stejnými technickými parametry a řada z nich své konkurenty dokonce obrazově předčí. V poslední době, v souvislosti s boomem drobných těl bezzrcadlovek, je brána v potaz i konstrukce a velikost fotoaparátu, takže tato skla na tělo perfektně pasují a tvoří s ním vyvážený celek.

Dříve byla problémem zejména nedokonalá komunikace s tělem digitálu, projevující se pomalým a nepřesným automatickým zaostřováním. Ovšem zdá se, že tento neduh je již minulostí, což mohu potvrdit konkrétně u objektivů Sigma, coby vlastník dvou skel této značky.

CZ sony.jpgsamyang_12_f2.jpgsigma canon.jpgObjektivy výrobců Carl Zeiss, Samyang a Sigma

Spousta fotografů využívá také stará kinofilmová, manuální skla, která se k moderním tělům digitálního fotoaparátu připevňují prostřednictvím redukce. Vzhledem k absenci autofokusu a nutnosti ručního nastavení expozice, je jasné, že jsou tyto kousky vhodné jen pro specifické účely, např. portrétní fotografii nebo jednoduše pro disciplíny, kde není vyžadována pohotovost. Pomocníkem při použití těchto objektivů je funkce focus peaking, dostupná u bezzrcadlovek, která zvýrazňuje hrany zaostřených objektů na displeji.

Výhodou je fakt, že za málo peněz získáte světelný objektiv. Kvalita jednotlivých skel se však liší doslova kus od kusu, narazit na ten pravý bývá oříšek. To je ovšem problematika na speciální článek. Více tedy někdy příště.

Další článek



celkem 42 komentářů

Poslední komentáře

Díky za upozornění, chybička se vloudila Helena 23. 5. 2015, 11:32
...jo jo nasadim na canon a Olympus 35 let s… Barlow 22. 5. 2015, 10:56
Tady je třeba také dodat, že v Olympusích fo… Markus 22. 5. 2015, 09:39
cite: "Neplatí, že čím nižší světelnost, tím… Tygřík1969 21. 5. 2015, 12:10
hlavne nebrat sigmu a jestli mate prachy vem… FFF 20. 5. 2015, 00:18