DIGIarena.e15.cz

Jaké ohnisko zvolit pro reportážní objektiv

Styl práce reportážní a dokumentární fotografie je velmi závislý na typu použitého objektivu. Jak ovlivní ohnisková vzdálenost dojem z výsledné fotografie?

Rozdíl mezi reportáží a dokumentem je malý a často se reportáž stává dokumentem. Reportáž je možné popsat jako záznam události a dokument jako stav věci. Jak způsob práce předurčuje obsah reportážní či dokumentární fotografie?

Při fotografování lidí ovlivní autor reportáže obsah i formu snímku použitím různých ohniskových vzdáleností objektivu. V mém článku „Perspektiva – tvůrčí nástroj ve fotografii“ jsem se zabýval zobrazením předmětů, které vyjadřuje jejich relativní velikost v obraze ve vztahu k ohniskové vzdálenosti použitého objektivu. To ovlivní obsah (co je na snímku zaznamenáno) i formu (jak je to zaznamenáno).

Důležitou okolností v reportážní fotografii je vzdálenost fotografa od místa děje, kterou stanoví použitou ohniskovou vzdáleností objektivu. Svojí bezprostřední přítomností na místě děje fotograf bezesporu ovlivní fotografované lidi, neboli svojí přítomností ovlivní obsah snímku. Ohniskovou vzdáleností, respektive úhlem záběru též ovlivní zasazení fotografovaného do prostředí. I tím ovlivní obsah. To jsou skutečnosti, které rozeberu v tomto článku.

I „čistá“ reportáž je obrazem myšlenek autora, protože vybral právě tyto záběry z mnoha možných. Moment vytržený z kontextu událostí je manipulací stejně jako fakt jak je zaznamenán. Fotograf nám vždy ukáže pravdu, jak ji vidí on, i když to nechce. Navíc při malém odstupu fotografa od fotografovaných autor snímku zásadním způsobem aktivně ovlivní jeho obsah. Lidé se tváří jinak, když vidí namířený objektiv.

V dokumentární tvorbě ovlivňuje obsah snímku ohnisková vzdálenost objektivu, protože:

  • fotografovaní vidí nebo nevidí fotografa a fotograf „cítí“ nebo „necítí“ snímanou událost.
  • autor fotografované objekty zasadí do prostředí nebo je z okolí vytrhne.
2.jpg 1.jpg 
Obě fotografie jsou z akce World Naked Bike Ride London, kdy několik set nahých cyklistů jízdou nejrušnějšími ulicemi Londýna protestuje proti naší závislosti na automobilech a ropě.

Předchozí dvě fotografie jsou realizovány zrcadlovkou s čipem APS-C. První objektivem 200 mm a druhý 17 mm. U prvního snímku jsou postavy vytrženy z prostředí, nereagují na fotoaparát ani fotografa. Není patrné, o co se jedná. Zajímavý je výraz ženy vlevo v kombinaci s dívkou v masce s nápisem, nicméně nevyjadřuje atmosféru popisované události.

Druhý snímek, technicky méně povedený, je „pravý“ reportážní. Postavy jsou zasazeny do kontextu, je patrné o co se jedná a kde to probíhá. Cyklisté viděli fotografa a reagovali na něj. Je v tom radost a pohoda, která charakterizuje akci. První snímek bychom mohli popsat jakkoliv, např. skupina sektářů v Austrálii. Druhý snímek můžeme popsat přiměřeně události, např. veselí naháči jedou Londýnem na kole.  


Zorné úhly ohniskových vzdáleností uváděných v článku vztahuji k full-frame snímačům digitálních fotoaparátů, které mají velikost rovnou velikosti políčka kinofilmu u klasických fotoaparátů, tedy 36x24 mm. Jejich zorný úhel snímání si umíme představit, je standardem a s tímto údajem pracujeme.

Ekvivalent zorného úhlu k full-frame uváděných ohniskových vzdáleností dostanete vynásobením ohniskové vzdálenosti použité v přístroji s jinou velikostí snímače Cropp faktorem.

U fotografií v tomto článku uvádím platnou ohniskovou vzdálenost pro uvedenou velikost snímače, kdy zorný úhel jako full-frame dostanete opět vynásobením této ohniskové vzdálenosti Crop faktorem pro daný typ snímače.

Typ snímačeCrop faktor
1/2,7"6,44
1/2,5"6,02
1/2"5,41
1/1,8"4,84
2/3"3,93
1"2,7
4/3"2
APS-C Canon1,6
APS-C1,5
Full frame1

Z tabulky je patrné, jaký dopad mají miniaturní ohniskové vzdálenosti objektivů kompaktních fotoaparátů na úhel záběru.

Teleobjektivy

Ohnisková vzdálenost těchto objektivů, o kterých hovořím, je 200 mm a více. Světelnost: čím větší (menší nejnižší clonové číslo), tím lepší a také dražší. U reportážních fotografií zaostříte na hlavní objekt, čímž jej zřetelně identifikujete a ostatní části s různým stupněm rozostření částečně definují okolní prostředí, tedy souvislosti snímané události.Malá hloubka ostrosti teleobjektivů patří v reportážní fotografii k často používaným vyjadřovacím prostředkům.

Při zachycení izolovaných lidí na reportážním snímku je zcela zásadní jejich výraz, který musíte sledovat v hledáčku a zmáčknout v pravý čas. Je to takové pasivní čekání na vhodný okamžik.

Reportážní fotografie pořízená teleobjektivy je sucharská nuda, ale někdy není jiného zbytí. Kdy? Občas jsou to bezpečnostní důvody, kdy v centru dění je extrémně nebezpečno. Při oficiálních příležitostech je pro žurnalisty vymezen malý prostor pro fotografování a není jiná možnost, než měnit úhel záběru zoomem, respektive výměnou objektivu. Také při fotografování zvířat je teleobjektiv nutný a samozřejmě při fotoreportážích sportu. Mimo uvedené, opodstatněné situace lze teleobjektivem snímat i vše ostatní z dálky, potají.

4.jpg 
300 mm (APS-C), což odpovídá 450 mm na plný formát.
Dlouhé ohnisko objektivu způsobilo malou hloubku ostrosti. Tím byl dominantní prvek jasně stanoven. Ten jediný je ostrý, což má smysl. Výraz ženy nic moc neříká a kontext lze vytušit. Velký odstup a malý úhel záběru fotografovi znemožnil kreativní kompozici i komunikaci. Při takovém odstupu změna stanoviště při fotografování moc neřeší, ani rušivé prvky hlavního motivu
jako je „boxerská“ ruka v popředí.

Ještě k té sucharské nudě bych přidal němého, přikovaného fotografa. Sedíte na střeše, koukáte přes objektiv, mlčíte. Pozici můžete měnit omezeně, stejně by to na snímku nebylo skoro poznat. Před objektivem jsou stále nějaké překážky a vy je nemůžete pro tu vzdálenost odstranit. Reportáž dělaná teleobjektivem zavání šmíráctvím. Pouze pro velký detail jsou teleobjektivy nutné i v komunikativní reportáži. Viděl jsem mraky „street portrétů“ dělaných z dálky s téměř nulovým vkladem autora, které byly vhodné tak pro nějakou antropologickou studii.

Středně širokoúhlé objektivy

Jejich ohnisková vzdálenost je 28 až 35 mm. Tyto objektivy jsou nepostradatelné pro tzv. komunikativní reportáž. Jak vyplývá z názvu, odehrává se při ní komunikace mezi autorem reportáže a fotografovanými. Komunikativní reportážní fotografie mohou dělat pouze odvážnější fotografové, kteří budou v centru dění. Takové snímky zobrazují bezprostřední reakci člověka na namířený objektiv, který je na rozdíl od teleobjektivů jasně patrný. První reakce na fotoaparát je nejzajímavějším okamžikem pro expozici z hlediska výrazu. Další možností komunikativního, reportážního fotografa je vzbudit zájem snímané osoby a během fotografování ji stále podporovat. Pak má vyhráno. Snímaný člověk předvede vše (téměř) co v daný okamžik cítí. Pro komunikaci s fotografovaným musíte být blízko, aby vás viděl i slyšel.

3.jpg 
Tento snímek jsem pořídil na ostrově Ibiza, kdy se každý večer promění v přípravy na noční diskotéky a vše, co k tomu patří. Použil jsem objektiv 2,8/28 mm na APS-C snímači a blesk. Požádal jsem slečnu o snímek. Díky malému odstupu jsem mohl udržovat konverzaci a širší úhel záběru zahrnul i okolí dominantního prvku. Slečna v kontaktu s objektivem svým výrazem přesně vyjádřila atmosféru onoho letního večera. Kdybych použil dlouhé ohnisko a byl někde schován, nedocílil bych takového výrazu.

Ohnisková vzdálenost 28 až 35 mm vás donutí jít k lidem blíž, budete součástí děje, tváří v tvář fotografovaným, budete cítit co oni. I to je komunikativní reportáž ve smyslu sdílení stejného prostředí. Těžko vystihnete prostředí, v kterém nejste.

Další výhodou širokoúhlých objektivů v komunikativní reportáži je fakt, že lidé jsou díky širokému úhlu záběru zachyceni v kontextu prostředí, ve kterém se pohybují a žijí. Takové snímky jsou působivé, sdílné a vtahují diváka do atmosféry.

Když vám někdo zakáže fotografování, respektujte to! Je to trochu psychologie a osobnost fotografa, na kterém záleží, zda dojde k otevřené komunikaci mezi ním a fotografovaným. Většina lidí vám dovolí udělat snímek. Je to i trochu adrenalin. Odměnou vám bude skvělá fotografie.

Velmi širokoúhlé objektivy (20mm a méně) mají pro méně odvážné jednu výhodu. Úhel záběru je tak velký, že při třetinové kompozici nepozná fotografovaný člověk, u kterého stojíte blízko, že je v záběru. Pokud se na fotografovaného nedíváte a tvoříte si kompozici jakoby na pozadí, funguje to perfektně.

Širokoúhlé objektivy mají velkou hloubku ostrosti, proto bude ostrý hlavní motiv i okolní prostředí, což je žádoucí v případě zasazení dominantního prvku do souvislostí. Další výhodou velké hloubky ostrosti je fakt, že urychlí zaostření, respektive eliminuje chyby při zaostření a tím zrychlí pořízení snímku. To může být zásadní výhodou při akční reportáži. Rozhodující okamžik je neopakovatelný.

5.jpg 6.jpg
Fotografoval jsem romský festival. Obě fotografie bych nazval kontaktní. U snímku děvčete jsem použil 50 mm (APS-C), aby mírně rozostřené pozadí nerušilo hlavní postavu, ale bylo patrné, že tančí v přírodě a ostatní ji sledují. Druhý záběr je zajímavý tím, že mě fotografovaní oslovili, abych je taky zblejsknul. Namířil jsem objektiv a oni vyjádřili své pocity.

Při malém odstupu od dominantního prvku v popředí (člověka), způsobí krátká ohnisková vzdálenost objektivu jeho zdůraznění oproti vzdálenějším prvkům. Popředí snímku se zdůrazněnou perspektivou umístěte do spodní části fotografie.

Mezi teleobjektivy a širkoáči je celá paleta: středí teleobjektivy, portrétní skla, normální objektivy (50mm, u čipu APS-C okolo 32mm). Svým ohniskem se blíží k jedněm či druhým a jako reportážní jsou kompromisem mezi popisovanými. Samozřejmě při detailu mohu být blízko i s 200 mm objektivem, ale ne příliš.

Zvláštní místo má monofokální 50mm objektiv. Je to opravdová klasika ještě z dob filmu. Zobrazuje předměty stejně veliké jako lidské oko. Zorné úhly tohoto objektivu a lidského oka jsou shodné, proto jsou snímky velmi přirozené. Tyto objektivy mají pevné místo mezi reportéry. Při záběrech je fotografující dost blízko, ale ne zase tak moc.

10.jpg 11.jpg
7.jpg 9.jpg
Nebudu komentovat reportážní fotografie ze sklářské huti. V kontextu článku je vše patrné. Fotografováno na Full frame. Ohniskové vzdálenosti: 17 mm, 50 mm, 80 mm, 200 mm.

Hodně početní jsou tzv. zoomisté. To jsou fotografové, kteří se postaví na jedno místo naproti fotografované scéně a pak zoomují, až je snímek hotov. K tomuto účelu jsou vybaveni širokorozsahovými zoomvými objektivy. Jejich optické vlastnosti se dají přirovnat k universálním pneumatikám automobilu. Jsou špatné na zimu i na léto, ale dají se použít.

Nepoužívejte změnu ohniskové vzdálenosti zoomového objektivu jako náhradu změny stanoviště! Jedinou výjimkou je případ, když jste nuceni fotografovat z jediného místa. Zkušení fotografové používají monofokální objektivy, případně méně rozsahové zoomové objektivy a „zoomují nohama“. Hledají různé úhly záběru pohybem do stran, nahoru, dolů a změnu vzdálenosti vůči snímanému. Pouze takovou změnou stanoviště můžete do svých kompozic zahrnout další výtvarný prvek: perspektivu. Perspektivou na fotografii jsou vzájemné prostorové vztahy zobrazených objektů, které vyjadřuje jejich relativní velikost na obraze.

Co používá veličina české reportážní fotografie Jan Šibík? Na jednom těle má běžně objektiv 24/f1,4 a na druhém 35mm/f1,4 obě s full-frame čipem.

Významný fotožurnalista Robert Capa řekl památnou větu "Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyl jste dost blízko." Tím nemyslel, nepřiblížil jste si ……..

Při svých reportážích buďte blízko děje. Pouze tak můžete ovlivnit fotografovanou scénu a ta může ovlivnit vás. Budete fotografovat, co cítíte a divák to na snímcích pozná.

Další článek



celkem 47 komentářů

Poslední komentáře

300 na FF a 450 na Aps-c budu tvrdit dál. Ni… Pat 16. 12. 2014, 00:28
Kontroloval jsem to v EXIF datech a je tomu … Karel Horký 15. 12. 2014, 08:42
"300 mm (APS-C), což odpovídá 450 mm na plný… Pat 14. 12. 2014, 22:41
minolta 50/1,7 ma perfektny bookeh :) jojo 29. 3. 2011, 09:31
Neurážím diskutující. Je to jemná ironie na … Karel Horký 24. 3. 2011, 09:03

Další podobné články

Meyer Optik uvedl limitovanou edici Trioplanu

Meyer Optik uvedl limitovanou edici Trioplanu

Další 1000mm drobeček na prodej

Další 1000mm drobeček na prodej

Nové patenty Canonu – ultraširočina a záklaďák

Nové patenty Canonu – ultraširočina a záklaďák

Internetová šuškanda odhalila dvojici patentů, které si podala a nechala zaregistrovat společnost Canon. V obou případech se jedná o objektivy, které jsou určeny pro plnoformátové snímače zrcadlovek Canon.

Canon Online Learning – vzdělávací program od Canonu

Canon Online Learning – vzdělávací program od Canonu

Panasonic Lumix G Leica Summilux 12 mm F1.4 Asph.

Panasonic Lumix G Leica Summilux 12 mm F1.4 Asph.

Zcela nový objektiv představila společnost Panasonic – širokoúhlé sklo s ohniskem 12 mm je postaveno na formátu micro 4/3, takže bude plně kompatibilní také s fotoaparáty Olympus.

Chystá Canon 1000mm superteleobjektiv?

Chystá Canon 1000mm superteleobjektiv?

Podívejte se do útrob Canonu EF 200-400mm f4L IS

Podívejte se do útrob Canonu EF 200-400mm f4L IS

Metaobjektiv: Nahradí klasické objektivy?

Metaobjektiv: Nahradí klasické objektivy?

Technologie výroby objektivů prošla velkým vývojem, stále je ale velmi obtížné sestrojit velmi kompaktní sklo, zejm. pokud chceme zachovat vysokou světelnost. Řešení tohoto problému přináší tzv. metaobjektiv.