DIGIarena.e15.cz

Když létají kameny – zvládli byste být fotoreportérem?

Seznam kapitol
Jsou fotoreportéři, kteří mohou pracovat i v nebezpečném prostředí demonstrací, protestů a střetů. Některým takové situace vyhovují a je to jejich práce. Pokusím se tento specifický typ reportáže shrnout.

Pro zvládnutí fotografování v podmínkách napětí, strkanic, křiku, případně létajícího kamení a granátů se slzným plynem je nutné dodržovat dvě elementární zásady, které v mnohém pomohou při vzniku snímku

Fotograf se musí soustředit pouze na fotografování. Není účastníkem akce. Má představu o provedení svého úkolu podle aktuální situace. Rozhodující pro úspěch reportáže je, aby byl fotograf ve správný čas na správném místě a stiskl spoušť ve správný okamžik. Po určité praxi se to dá celkem přesně odhadnout. V novinářské fotografii je pro redaktory nejdůležitější okamžik, událost, akce, napětí, konflikt. V žádném případě se nejedná o nějakou uměleckou street fotografii nebo hledání zobecnění.

Fotograf musí minimalizovat (nikoli vyloučit) ohrožení své osoby a přesto být v první linii. I to je otázkou praxe a periferního vnímání situace se zaměřením na únikové prostory.

Pro autentickou reportáž tohoto typu je rozhodující být v první linii fyzicky, nikoli pomocí teleobjektivu pouze obrazem. Na fotografiích je znát, když jsou pořízeny z bezpečné vzdálenosti. Chybí jim atmosféra a záběry jsou stále stejné: nadhled i s nepodstatným obsahem v popředí a vše natlačeno kompresí perspektivy teleobjektivu, nebo záběr s mnoha lidmi, domy i barokní kapličkou.

Druhým aspektem autenticity v souvislosti s místem fotografa je jeho vnímání událostí. Probíhající akce nesporně ovlivňuje také fotografa, který uprostřed děje cítí atmosféru, tedy může ji zachytit na snímku. Těžko vystihnete prostředí, ve kterém nejste.

Jít blíž...

Významný válečný fotožurnalista Robert Capa řekl památnou větu: „Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyl jste dost blízko." Stručné a výstižné od legendárního fotografa, který zdokumentoval pět různých válek. Capa používal především základní a širokoúhlé objektivy proto, aby mohl fotografovat „close-up" (na blízko) a současně zachytit kontext hlavního motivu. Zemřel v roce 1954 při své práci ve válce v Indočíně.

Pro úspěšnou reportážní a dokumentární práci, kterou popisuji, je na prvním místě jistá odvaha fotografa, zkušenost a instinkt. Nesmí to však být totální risk, ale promyšlená výzva. Na druhém místě je schopnost ve složitých podmínkách vnímat technické a kompoziční prvky snímku. V krajně vypjatých situacích to příliš nejde. Pak vítězí automatická nastavení, rychlé sekvenční snímání a přinejlepším hrubé vnímání kompozice. V tomto oboru fotografování jde o obsah, který je kardinální a vysoce předčí formu snímku. Dokonce i technické provedení je méně důležité, pokud je obsah exkluzivní.

6.jpg 7.jpg
Dva snímky ze sekvence, kterou jsem pořídil nedávno v Duchcově. Na ten první jsem pomýšlel. Nevadí, že se na něm kácí značka i domy. Dokonce to lépe znázorňuje chaos a strach. Na druhém snímku uprostřed jsem nechtíc zachytil fotografa v běhu s helmou a pevně zafixovaným zeleným batohem.

Technické vybavení

Vše se odehrává rychle. Zmeškané nebo zkažené záběry jsou nenávratně minulostí a nelze je opakovat. Z toho plynou i požadavky na použitou techniku.

  • Ideální je zrcadlovka (nejlépe FF) s rychlým ostřením, možností rychlého kontinuálního snímání (min 5 snímků/sec) a použitelném vysokém ISO.
  • Pokud použijete křížový AF senzor a světelnější objektiv s ultrazvukovým motorkem bude automatický zaostřovací systém rychlejší a spolehlivější.
  • Rychlejší kontinuální snímání zajistí i větší vyrovnávací paměť (buffer). Ta je určena pro dočasné uchování dat před jejich přesunem na paměťové médium.
  • Pro zachycení velmi dynamické scény musíte nejčastěji nastavit kratší čas expozice se zacloněním. Při nízké hladině světla, což bývá časté, je jediným řešením vyšší ISO. Použitelné fotografie (alespoň při ISO 1250) jsou dobrým parametrem fotoaparátu pro „akční“ reportážní snímky. Blesk je v tomto případě nepoužitelný, protože jeho světlo klesá s druhou mocninou vzdálenosti a díky tomu není možné přímým bleskem exponovat na jednom záběru korektně různě vzdálené objekty.
  • Co se týče objektivů, upřednostňuji univerzální standardní 24–70 mm F2,8 a širokoúhlý 16–35 mm f/2,8. Rozumná a levnější je i světelnost F4 v podobném rozsahu ohnisek v přepočtu na FF. Chci být v centru dění a disponovat větší hloubkou ostrosti v situacích, kdy není čas cokoli nastavovat a ostření je problém.

K čemu velký buffer?

Proč takový mezisklad? Protože zápis na paměťovou kartu je relativně pomalý. Rychlost, respektive pomalost je u různých karet různá. Abychom mohli zaznamenat snímky rychle po sobě, musí je uložit nejprve do relativně malé a velmi rychlé vyrovnávací paměti, aby se poté zapsaly na paměťovou kartu.

To nastane v okamžiku, když fotoaparát „má čas“ vyrovnávací paměť vyprázdnit na kartu, nebo když je vyrovnávací paměť plná. V druhém případě to poznáme podle zpomalení kontinuálního snímání. Zápis nových snímků do vyrovnávací paměti a ukládání fotografií na paměťovou kartu probíhá současně, a tak se neustále v bufferu vytváří nové místo. Nicméně při rychlém sekvenčním fotografování se tlačí data do vyrovnávací paměti rychleji, než ubývají.

digi_tajemstvi.jpg 
Tajemství, foto: ermartan

Mezní situace nastane, když je vyrovnávací paměť plná a data do ní stále přibývají (dlouhá sekvence snímků). Pak je to, jako když ze zcela zaplněného autobusu vystoupí jeden člověk. Nastoupit může zase jenom jeden. Plný autobus je buffer, nastupující jsou data exponovaných snímků a vystupující znázorňují zápis na paměťovou kartu. Rychlost nastupování je daná rychlostí vystupování. Neboli, čím rychlejší je paměťová karta fotoaparátu, tím méně omezuje rychlost snímání v dlouhých sekvencích při zaplněném bufferu.

Fotoaparáty zobrazují v hledáčku údaj o aktuálním množství snímků v sekvenci, které je schopna vyrovnávací paměť pojmout. To je závislé na kapacitě vyrovnávací paměti a také na množství dat jednotlivých snímků, tedy na zvoleném formátu (RAW, JPEG) rozlišení a kompresi. Údaj o kapacitě vyrovnávací paměti se mění během sekvenčního snímání a vstupuje do něj i faktor rychlosti zápisu na paměťové médium fotoaparátu. Při zaplnění bufferu se ukazuje číslo 0 a snímání se zpomalí na úroveň rychlosti zápisu na paměťovou kartu. Když pustíte spoušť, začíná se číslo zvyšovat až do vyprázdnění bufferu.

Je na zvážení, zda zvolíte méně dat na úkor rychlejšího snímání. Já používám vždy RAW data s výjimkou právě tohoto typu reportáží, kde upřednostňuji JPEG. U mého Canonu se zobrazuje v hledáčku při záznamu RAW+JPEG číslo 10, RAW 16, JPEG 60 a JPEG všech nižších rozlišení 99.

4.jpg 5.jpg
Méně důležité, jakési žánrové snímky z Duchcova.

Specifická pomůcka pro fotografování v nebezpečném prostředí uprostřed střetů je helma jako ochranný prostředek. Vhodné jsou různé sportovní helmy, třeba na skate nebo in line.

V neposlední řadě je důležitým vybavením brašna nebo batoh na fotografické příslušenství a ostatní potřeby. Mimo standardních požadavků je důležitým parametrem stabilita zavazadla při běhu. Už neplatí, že „akční“ reportér se pozná podle hodně jeté tašky Domke.

Další kapitola
Seznam kapitol

celkem 8 komentářů

Poslední komentáře

Re: Zajimava teorie... ale praxe je trochu j… maly krocan 17. 10. 2013, 21:01
Zajimava teorie... ale praxe je trochu jina.… Tenzo 17. 10. 2013, 14:54
Proto třeba na streetfoto vznikl halfformat … Radek71 14. 10. 2013, 15:22
Já jsem viděl tučně něco jakože ....fotograf… Radek71 14. 10. 2013, 15:13
<a rel="nofollow" href="http://farm8.staticf… Radek71 14. 10. 2013, 15:06

Další podobné články

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Na brněnském hradu Špilberku je od čtvrtka 12. 5. 2016 k vidění početný soubor fotografií světoznámého reportážního fotografa Steva McCurryho. Představen je unikátní průřez celým autorovým dílem.

Canonu klesají tržby – na vině jsou bezzrcadlovky

Canonu klesají tržby – na vině jsou bezzrcadlovky

METROPOLives – na cestě evropskými městy

METROPOLives – na cestě evropskými městy

Amsterdam, Berlín, Londýn či Benátky – evropská města, která jsou svým významem pro vlastní zemi důležitá a zásadní. Tyto metropole kulturního a politického života jsou notoricky známé, někdy však možná až moc.

Jak se fotí barevné běhy a jak se na ně připravit?

Jak se fotí barevné běhy a jak se na ně připravit?

Barevné běhy jsou čím dál populárnější. Loni se konal v celé ČR jeden, letos jen v Praze už tři. Nutno ale uznat, že pro fotografa je to vděčná příležitost – pestrobarevná s pohodovou atmosférou, radost fotit.

Jihoamerický deníček aneb jak se fotí Dakar rally

Jihoamerický deníček aneb jak se fotí Dakar rally

Všichni slaví Silvestra, zatímco my sedíme v letadle směr Buenos Aires. Že už je Nový rok poznáme jen podle toho, že pilot v interkomu odpočítá od pěti do nuly, načež se ozve vlažný potlesk několika lidí...

FOTOEXPO 2014 – stane se součástí fotografických diářů?

FOTOEXPO 2014 – stane se součástí fotografických diářů?

V sobotu 18. října se v Národním domě na Vinohradech konal 2. veletrh a festival současné fotografie určený nadšencům v oblasti fotografické techniky, samotné fotografie, grafiky a tisku ale i široké veřejnosti.

Gayové, lesby a barevná radost v Praze

Gayové, lesby a barevná radost v Praze

Jako každým rokem, i letos jsem se vypravil na festival Prague Pride. Gayové, lesby a jiné sexuální menšiny zde upozorňují na svůj život. Chtěl bych se s vámi podělit o postřehy zejména z pohledu fotografa.

Jeden z nejstarších stromů poprvé vyfotografován vcelku

Jeden z nejstarších stromů poprvé vyfotografován vcelku