Ačkoliv o konkurenčních projektech z logických důvodů nepíšeme. Tentokrát uděláme výjimku, protože opravdu stojí za to. Časopis FOTO se po čtyřech letech dočkal zcela nového ojedinělého designu.
Mimo nového layoutu došlo také k zásadní změně ve výběru materiálu – použitý je totiž „sametový“ papír s vysokou gramáží, který se redakce rozhodla zvolit společně s grafickým studiem Artishock z důvodu lepší prezentace otištěných fotografií.
Podobně, jako v minulosti, i nyní najdete na stránkách časopisu především profily a rozhovory se známými i neznámými fotografy, několik stran je věnováno kulturnímu přehledu a pouze zlomek rozsahu pak fotografické technice.
To všechno dohromady pak váží 423 gramů a tloušťka časopisu je úctyhodný jeden centimetr – taková malá kniha, dalo by se říct.
Pozitivně hodnotí počin redakce i renomovaný kulturní redaktor a fotograf Josef Chuchma
Společně s novou podobou časopisu připravila redakce také další unikátní projekt EDICE FOTO, který poskytuje všem zájemcům možnost koupit si kvalitní autorské tisky špičkových fotografů.
Šéfredaktor časopisu FOTO, Tomáš Hliva připojil také komentář:
Tomáši, proč nový design časopisu?
Co fungovalo s obsahem plným návodů a recenzí před čtyřmi lety, už teď zkrátka v revue zaměřeném především na samotnou fotografickou tvorbu nefunguje. Na změnu layoutu jsem myslel už více jak rok, nehledal jsem ale jen zkušeného řemeslníka, nýbrž grafika a zároveň fotografa, se kterým můžu diskutovat o výběru fotek a se kterým budu sdílet podobnou představu o tom, jak by měl vypadat moderní fotografický magazín.
S ohledem na tradiční pojetí vnímání fotografie coby artefaktu, nikoliv pomíjivého shluku obrazových bodů na elektronických zobrazovačích, pak pro nás byl rozhodujícím momentem především výběr typu papíru, který celý časopis se zřetelem na kvalitu zpracování posunul zdaleka nejvíc.
Většina fotoredaktorů prorokovala časopisu rychlý zánik, ale opak je pravdou co tě pohání vpřed?
Myslím si, že má-li existovat časopis jako platforma pro sdělení a uchování informací, pak výhradně jako klidné místo prosté všudypřítomného vizuálního šumu. Mám radost, že k podobnému uvažování postupně došel i můj kolega z vydavatelství. Jednoduše mi vadí, že u nás neexistuje časopis – a teď mám na mysli všechnu tu hrůzu napříč žánrovým spektrem, která u nás vychází – který bych si chtěl koupit, držet ho v ruce, mít ho doma, vracet se k němu, ukázat ho dětem, zachovat ho.
Zaujal mě projekt autorských tisků, jak to celé funguje?
Často nám fotografové píšou: Jste skvělí, co mám dělat, abyste vycházeli dál, mám si koupit pět předplatných? Proto jsme vymysleli způsob, jak podpořit nejen časopis, ale i samotné fotografy, a to prostřednictvím prodeje profesionálních tisků. Jasně říkáme, že z ceny tisku 2 000 Kč odečítáme 550 Kč na náklady spojené s profesionálním tiskem na archivním papíru PhotoRag Pearl Satin a o zbytek se napůl dělíme s konkrétním autorem.
