Odolná fototechnika: Co to vlastně znamená?

Při výběru fototechniky se často setkáme s tvrzením, že je fotoaparát či objektiv tzv. odolný – proti prachu, mrazu, vodě, pádu… U některých produktů jsou uvedena jasná čísla podle standardizovaných tabulek, u jiných však jakákoli exaktní informace chybí.

V reklamních textech, popisech produktu a tiskových zprávách byste konkrétní, tabulkové údaje hledali většinou marně. Pokud se chcete dopracovat k přesným hodnotám, které podají jasné informace o odolnosti výrobku, musíte se obvykle ponořit hlouběji do nitra internetu, nejlépe manuálů. Ale ani to není zárukou úspěchu. Někteří výrobci konkrétní data prostě neuvádí. Za všechny uveďme např. Ricoh s jejich odolnými zrcadlovkami Pentax (K-1, K3 II). Přesné hodnoty chybí především u objektivů, které výrobci deklarují jako odolné proti vniknutí prachu a stříkající vody.

U tzv. weather-proof fotoaparátů máme často k dispozici pouze podobný náčrt, v lepším případě s doplňujícím textem

Cílem tohoto článku však není lát na šlendrián výrobců fototechniky, nýbrž pokusit se poukázat na informace, které máme k dispozici, a nabídnout jejich interpretaci. Inu, podíváme se nyní na jednotlivé „kategorie odolnosti“ pěkně popořádku: od odolnosti vůči extrémním teplotám (1), pádu (2) a vodě a prachu (3).

1. Odolnost vůči extrémním teplotám

Informace o použití fototechniky za jistých teplotních podmínek patří k těm nejjasnějším, jsou uvedeny v manuálech všech fotoaparátů. Většinou se setkáme s hodnotami -10 až +40 °C. Součástí návodu je i upozornění na typické situace, kdy může dojít k nechtěnému přehřátí přístroje, např. v uzavřeném autě vystaveném žáru slunce.

2. Odolnost proti pádu

Tyto informace najdeme u specifického typu produktů, zejména u outdoorových kompaktů, ale i fotoaparátů s výměnnými objektivy, které mají robustnější konstrukci, popř. u skel určených pro použití v náročnějších podmínkách. Pro tento typ odolnosti existují standardizované tabulky a zavedené testovací metody.

Norma, již používají výrobci fototechniky, nese označení MIL-STD-810, což je standardizovaný testovací postup Ministerstva obrany USA. I když je určena především pro vojenské účely, používá se též u testování komerční produktů. Metodika zahrnuje širokou škálu testů, jako vystavení extrémním teplotám, dešti, působení plísně, prachu. Při testování fotoaparátů se pracuje s metodou 516.5-Shock. Pokud byste si chtěli dokument prostudovat, můžete si jej ve formátu PDF stáhnout ZDE. Na videu níže se podívejte se, co vše musí dokonale odolné zařízení vydržet (v tomto případě smartphone). 

Je však důležité si uvědomit, že testování probíhá v laboratořích, s použitím specifických pomůcek, které ne vždy stoprocentně dokážou simulovat reálné podmínky. Např. Nikon a Olympus (a nejspíš i ostatní výrobci) používají při testování odolnosti proti pádu dřevěnou, překližkovou, 5 cm tlustou dopadovou plochu. Což jaksi uživateli napoví pouze to, že fotoaparát přežije pád z určité výšky na rovný, ne zcela tvrdý povrch. Např. pro kamenné či hrbolaté „dopadliště“ výrobcem uvedené hodnoty neplatí. Ostatně firmy se kryjí i dodatky v informační materiálech:

3. Voděodolnost a prachotěsnost

Míru těchto vlastností lze poměrně přesně specifikovat pomocí tzv. stupnice krytí označované jako IP (International Protection Marking). Jedná se o mezinárodní normu, již zaštiťuje Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC). Definice krytí je jednoduchá: jedná se o konstrukční opatření, které elektronickému zařízení poskytuje ochranu před poškozením v důsledku vniknutí cizích předmětů, prachu, vody apod.

Přesně udaná hodnota IP podává uživateli informaci, co by mělo jeho zařízení vydržet. Bohužel tuto informaci neposkytují všichni výrobci fototechniky. Obzvláště u tzv. odolných objektivů se musíme spokojit s tvrzením, že je tubus utěsněn proti vniknutí prachu a stříkající vody (v anglicky mluvících zemích se vžil pěkný termín splashproof). Pod těmito pojmy si ovšem můžeme představit leccos, aniž bychom věděli, co lze od takových proklamací v reálu očekávat.

Některé značky publikují alespoň pěkná reklamní videa, která mají ukázat, co vše jejich produkty vydrží, jako např. Sigma – viz video níže. Ovšem kód IP v popisu ani návodu k jejich objektivům nenajdete.

Dobrou zprávou je, že u opravdu odolných fotoaparátů či objektivů, určených zejména k podvodní fotografii, hodnotu IP najdeme v podrobných specifikacích na stránkách výrobce. Zářným příkladem budiž např. Nikon AW 1 a k němu dodávaná dvojice objektivů, u nichž najdeme tyto informace:

Spojením obou údajů získáme kompletní informaci o prachu- a voděvzdornosti přístroje čili IP 68. Je jen škoda, že se kódy IP nepoužívají napříč všemi značkami výrobců fototechniky (a to se týká i příslušenství, jako jsou blesky, osvětlovací technika apod.), resp. je neuvádějí všichni výrobci, kteří své produkty inzerují jako pracho- či vodotěsné.