Olympus E-1 - sázka v kurzu čtyři ku třem

Olympus E-1 - sázka v kurzu čtyři ku třem

Stratégové Olympusu se už několikrát v historii fotografie ukázali jako vizionáři schopní navrhnout a prosadit neobvyklé technologie. Takzvaný čtyřtřetinový standard digitálních zrcadlovek na svůj úspěch teprve čeká.

O nově navrženém 4/3 standardu se nejprve poměrně dlouho jen mluvilo, stejně dlouhý čas pak intenzivně spekulovalo. Teprve poslední třetina minulého roku přinesla ovoce v podobě historicky prvního těla, nezbytné řady objektivů a dalších systémových doplňků. Srdce 4/3 systému představuje 5 Mpx snímač CCD o rozměrech 18 × 13,5 mm, tedy s poloviční velikostí, než je políčko 35mm filmu. Chcete-li tedy zjistit ekvivalent ohniskové vzdálenosti ve vztahu ke kinofilmové optice, stačí jednoduše vynásobit ohnisko 4/3 objektivů dvěma.

Olympus tento snímač označuje zkratkou FFT - Full Frame Transfer. V principu jde o progresivní snímač bez pomocných sběrnic, vytvářejících mezery mezi řádky světlocitlivých buněk, jak je tomu u běžně užívaných prokládaných snímačů. Větší rozměry jednotlivých fotodiod snímače FFT podle výrobce logicky přinášejí vyšší využití signálu. Naše exaktní testy tuto skutečnost potvrdily. Šum i dynamický rozsah snímací soustavy Olympusu E-1 je srovnatelný s digitálními zrcadlovkami, jež používají snímače velikosti APS (22,7 × 15,1 mm). Vzhledem k počtu obrazových bodů jsou i jejich velikosti v podstatě totožné, takže srovnání lze považovat za objektivní.

Vše pro světlo
Samotný snímač je ale jen jednou z částí 4/3 systému Olympusu. Druhý strategický díl technologie představuje speciální optická konstrukce objektivů. Jde o takzvanou telecentrickou soustavu, jejímž primárním úkolem je usměrnit paprsky světla procházející objektivem tak, aby na buňky snímače dopadaly kolmo.

Rovnoměrný osvit všech obrazových bodů pak eliminuje nežádoucí ztrátu signálu, která při použití klasických kinofilmových objektivů vzniká nedokonalým osvitem buněk, způsobeným šikmým dopadem paprsků světla. Ztráta signálu v okrajích obrazu pak vede k vinětaci a nárůstu šumu - tyto negativní vlastnosti by se u telecentrické optické soustavy neměly objevit.

Pokračování 2 / 5

Konstrukce a ovládání

Designérská dílna Olympusu svůj styl nezapře. Pokud vám E-1 připomíná starší model E-10/20, nemýlíte se. Mohutné tělo z hořčíkové slitiny je odolné a ergonomicky výborně navržené. Nejeden ovládací prvek zůstal na stejném místě - proč také měnit osvědčenou koncepci? Oproti E-10/20 ale představuje model E-1 pravou jednookou zrcadlovku se všemi charakteristickými prvky - výměnnou optikou a sklopným zrcátkem, jež směruje obraz do pentagonálního hranolu a poté do hledáčku.

Všechny běžné funkce se ukrývají pod jednoznačně definovanými tlačítky na těle přístroje. V kombinaci s předním a zadním kruhovým voličem velmi rychle nastavíte požadovaný parametr, a to jak s okem u hledáčku, tak pomocí indikace na rozměrném stavovém displeji s možností podsvícení. Otevřít menu je kromě uživatelského nastavení třeba zejména při definování obrazových parametrů, jako je barevný prostor nebo hodnoty nasycení, ostrosti a kontrastu. Škoda, že v menu zůstala také korekce blesku, která by si přece jen zasloužila vlastní tlačítko na těle přístroje, případně alespoň tlačítko sdílené.

Typickou vlastnost jednookých zrcadlovek - modularitu - najdete i u systému E-1. Robustní tělo lze vybavit bateriovou rukojetí s ovládacími prvky pro vertikální držení. Zároveň získáte mnohem vyšší zásobu energie, protože grip obsahuje akumulátor s úctyhodnou kapacitou 3 400 mAh. Vestavěný blesk na tomto profesionálním aparátu nenajdete, ale pochopitelně nechybí možnost připojení externích blesků pomocí sáněk nebo kabelem přes PC konektor. Olympus nabízí tři klasické TTL blesky, plus dva typy makroblesků.

Také u konstrukce objektivů, je nutné zdůraznit vynikající dílenské zpracování. Nenajdete zde poměrně velké mechanické vůle, které jsou jinak u autofokusových objektivů bohužel běžné. Všechny díly perfektně lícují, provedení spíše připomíná manuálně zaostřované objektivy starší produkce.

Znečištění snímače, známý problém digitálních zrcadlovek s výměnnou optikou, vyřešili vývojáři Olympusu nápaditě. Přístroj je vybaven ultrazvukovým systémem čištění čipu: po zapnutí fotoaparátu vysokofrekvenční vlnění doslova setřese prach na samolepicí pásku umístěnou pod snímačem. Funkci lze také zapnout nuceně v menu přístroje. Chcete-li vidět čištění snímače na vlastní oči, stáhněte si videonahrávku (1,9 MB).  

Pokračování 3 / 5

Funkce, vybavení

Měření expozice, včetně možností ovlivnění těchto snímacích parametrů plně odpovídají profesionálnímu nasazení. Plošný systém měření ESP vyhoví ve většině světelných podmínek bez nutnosti korekcí, které mimochodem obsáhnou úctyhodných ±5 EV. Například pro focení portrétů využijete měření expozice se zdůrazněným středem a v problematickém osvětlení pak pomůže bodové měření, pokrývající 2 % plochy záběru.
Štěrbinová závěrka pracuje v rozsahu od 60 s do 1/4 000 s, aktivovat je možné i trvalé otevření lamel (Bulb). Synchronizace s bleskem bohužel neohromí - čas 1/180 s patří k průměru. Se systémovými blesky Olympusu je ale možná i vysokorychlostní synchronizace až do nejkratší 1/4 000 s.

Zaostřeno na ostření
Asi největší vadu na kráse Olympusu E-1 představuje zaostřovací systém. Autofokus využívá pouhé tři body, které jsou navíc umístěny příliš blízko sebe u středu záběru, takže v praxi tvoří spíše jeden široký zaostřovací segment.
Reakce na namáčknutí spouště a rychlost zaostřování při dostatku světla je vcelku příjemná, jakmile však poklesne hladina osvětlení, autofokus se citelně zpomalí. Totéž bohužel platí i při použití "dlouhých skel", kdy má automatika silný sklon k přeostřování.
Automatické zaostřování využívá motorky v objektivu - odpadá tak mechanický přenos z těla. Ostatně elektricky ovládaná je i clona. Také manuální zaostřování, byť se provádí kroužkem na objektivu, zprostředkovávají servomotorky. Odezva je ale příjemně rychlá, takže si na tento způsob ovládání rychle zvyknete. Olympus E-1 navíc poskytuje uživateli zajímavou funkci, pomocí níž si lze nastavit směr otáčení zaostřovacího kroužku. Podobně je možné definovat reakci kruhových voličů na směr otáčení.

Pokračování 4 / 5

Obrazová kvalita, testy

Obrazová data 5Mpx snímací soustavy se ukládají na paměťovou kartu libovolného standardu CompactFlash, a to ve formátech JPEG, TIFF, případně v nativním firemním formátu ORF.

Právě "surový" formát ORF dává v plné míře vyniknout obrazové kvalitě modelu a jeho optiky Olympus DIGITAL. Veškeré softwarové úpravy, které při focení do JPEG nebo TIFFu provádí procesor fotoaparátu, lze při převodu dat ORF do obrazového souboru v počítači významně ovlivnit. V přímém srovnání souborů JPEG a ORF při stejných parametrech snímání pak formát ORF vykazuje mírné navýšení rozlišení, s tím související hranové ostrosti a podání jemných přechodů. Myslíte-li to s fotografováním skutečně vážně, je výhodné investovat do vyšší kapacity paměťových karet a používat formát ORF jako standardní nastavení.

Velmi příjemně překvapily optické vlastnosti objektivů, které jsme měli na testování k dispozici. Obávaná chromatická vada se objevuje v podstatě pouze v oblasti maximálních kontrastů. V praxi jsme ji zaznamenali jen na studiových testovacích obrazcích, reálné scény jsou "čisté".
Ostrost není vysloveně řezavá - obraz má příjemný sametový vzhled, podobný klasické analogové zvětšenině. Důležitou vlastnost představuje rovnoměrné rozložení ostrosti od středu směrem k rohům obrazového pole. Námi testované objektivy lze v tomto ohledu považovat za velmi kvalitní. I když je úbytek ostrosti v rozích obrazu při pečlivém zkoumání znatelný, výsledky jsou nadprůměrné.

 

Naměřili jsme

první snímek 2,11 s
snímek bez namáčknutí 0,42 s
snímek s namáčknutím 0,06 s
ukládání-připravenost k dalšímu snímku 0,69 s
rychlost sériového snímání 3,2/s
max. počet snímků v sérii 12

Měřeno s paměťovou kartou Lexar CF I, 40×, 256 MB; v maximálním rozlišení ve formátu JPEG s nejnižší kompresí

Redakce DIGI používá paměťové karty Lexar
Zapůjčila Penta Strakonice - www.penta.cz

Pokračování 5 / 5

Celkové hodnocení

Ještě před pár dny měl Olympus se svým historicky prvním modelem standardu 4/3 velmi těžkou pozici. Konkurence jednookých zrcadlovek se jmény Canon EOS 300D a Nikon D70 svými cenami pěkně zamíchala kartami na trhu vyspělých digitálů. Jenže Olympus udělal rázný krok - zlevnění těla o celých osmnáct tisíc rázem postavilo model E-1 do úplně jiného světla. Bohužel optika zůstává stejně drahá, takže v setu se základním zoomem 14-54 mm, je při ceně 67 990 Kč Olympus stále ještě v nevýhodě. Mnoho uživatelů také byť poněkud zaslepeně, ale přesto vidí relativní nevýhodu nižšího rozlišení. Naopak nespočet zkušených fotografů dokáže ocenit vysokou světelnost a dobré optické vlastnosti objektivů Olympus DIGITAL. Pro práci ve studiu, a to zejména u technické fotografie lze navíc za přednost považovat také větší hloubku ostrosti systému 4/3.
Vynášet soudy nad touto velmi mladou koncepcí digitální zrcadlovky je ještě příliš brzy. Jestli byli vizionáři Olympusu stejně prozíraví, jako u mnoha svých projektů v minulosti, to ukáže čas. Pravdou ale je, že v digitální fotografii čas plyne poněkud rychleji, takže výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdroj:
Olympus C&S, Praha

Kontakt:
tel: 221 985 211, www.olympus-pro.cz/

Cena těla:
49 990 Kč vč. DPH

Cena setu tělo  + zoom 14-54 mm:
67 950 Kč vč. DPH

Technické parametry

Určitě si přečtěte

Články odjinud