Grafických editorů existuje celá řada a je vždy otázkou individuálních potřeb a zvyklostí, po kterém z programů konkrétní uživatel sáhne. GIMP patří v tomto ohledu k těm kontroverznějším, neboť nabízí ovládání pomocí samostatných panelů, které nemusí vyhovovat všem (a také nevyhovuje). Pro řadu lidí je navíc zbytečně složitý a nepřehledný. Proto jsme se rozhodli zmínit dva zajímavé fotoeditory, které by mohli být alternativou k GIMP v Linuxu, a to především pro méně náročné uživatele. Platí totiž, že se nejvíce známému open-source grafickému editoru co se funkční vybavenosti týče, nativně v Linuxu běžíce, nevyrovná.
Pinta
Pinta je poměrně povedený grafický editor, který je k dispozici pro Windows, MAC OS i Linux, který se snaží oslovit podobnou cílovou skupinu, jako Paint.NET, ze kterého vzhledově i funkčně vychází, ale nejedná se o jeho klon. Nechce nabízet paletu nástrojů GIMPu či Photoshopu, ale být přijatelným nástrojem především pro méně náročné a technicky zdatné. Z pohledu uživatelů Windows může být nepříjemná nutnost mít nainstalované GTK knihovny, které nebývají v tomto operačním systému zrovna nejšťastnější. Podobné je to i u MAC OS a Linuxu, kde je užíváno poměrně kontroverzní Mono. Aplikace je až na některé drobnosti (které působí až úsměvným dojmem) počeštěná, což jistě potěší především nezkušené uživatele.
Základní vzhled programu a ne zcela tradičně pojatá práce s křivkou
Pinta nabízí základní paletu funkcí pro práci s obrázky. Nechybí nástroje na výběr – od elipsy, lasa či obdélníku až po kouzelnou hůlku, která ale aplikaci dělá čas od času problémy. Vůbec stabilita je občasným problémem Pinty, takže rozhodně doporučuji pravidelné ukládání. Z obvyklých funkcí pro základní editor fotografií nechybí nic podstatného, k dispozici je guma, plechovka, tužka, kapátko, gradient atp. Snad jen štětec by si zasloužil podstatně větší možnosti nastavitelnosti. Jinak se aplikace chová poměrně přirozeně.
Ne úplně šťastně je řešena paleta barev. Jednak je k dispozici jen podpora RGB, pak také nemohu říci, že by mi vyhovovala nabídka základních odstínů a nutnost chodit do zvláštního okna pro podrobnější nastavení. Zde si myslím, že krok směrem k jednoduchosti byl spíše na obtíž a že zde již existuje poměrně jasně daný standard, jak by se s barvami mohlo a mělo pracovat.
Paleta barev se jednoduše ovládá, bohužel ale jen v RGB
K dispozici je základní sada vrstev, které lze slučovat či nastavovat jejich průhlednost nebo s nimi otáčet o 90°, což jsou parametry, které většině uživatelů budou dostačovat, ale profesionál bude (nejen kvůli nim) volit program jiný. Na druhou stranu si myslím, že pro opravdu průměrného uživatele je dané množství funkcí v této oblasti dostatečné.
Aplikace jednoho z méně obvyklých efektů; zamrzlé okno
Připravena je také sada základních efektů – změny barevnosti, různá rozmazání, doostření, stylizace, přidání šumu a několik dalších. Nabídka je tedy v zásadě dostatečná a většina efektů nabízí i jemnější ladění. Spolehlivě pracuje také redukce červených očí. K dispozici je také práce s barevnými křivkami (opět jen RGB a světlost), i když v ne zcela obvyklém provedení.
Slabší jsou exportní formáty, mezi kterými chybí gif či formáty které používá Photoshop či Corel Paint. Výsledný dojem je tedy spíše rozpačitý. Na jednu stranu může aplikace zaujmout některé méně náročné uživatele, především v Linuxu, kde není výběr podobných nástrojů příliš veliký. Na druhou stranu je zde vidět řada drobných nedodělků a maličkostí, které srážejí, jinak solidní program, dolů – od omezené nabídky štětců, přes slabý export až třeba po podivnou práci s paletou.
mtPaint
mtPaint je určen pro grafické prostředí Gnome a jeho cílovou skupinou jsou podobní uživatelé, jako v případě Pinta; tedy méně zkušení a méně nároční, kteří nemají potřebu pracovat s robustním GIMPem a hledají nějakou zdarma dostupnou aplikaci, která jim nabídne základní fotografický servis. mtPaint poměrně svižné ovládání, logickou strukturu prvků a poměrně netradiční vzhled, který působí až trochu archaickým dojmem. Ten je ostatně podepřen také hardwarovými nároky, které jsou 200 MHz CPU a 16 MB volných RAM (reálně tak alespoň 24-32 MB). To z něj dělá ideální nástroj na staré počítače, pokud na nich potřebujeme upravovat fotografie. Je šířen pod licencí GNU-GPL.
Vzhled programu mtPaint působí poněkud archaickým dojmem.
Zde vidíme práci s obrázkem na úrovni pixelů.
Mimo úpravu fotografií nabízí aplikace také nástroje na snadnou tvorbu různých ikonek a dalších objektů, které je nutné tvořit doslova po pixelech. Ostatně se jedná dost možná o hlavní specializaci programu, které je částečně uzpůsoben i vzhled.
Obrázek je možné rotovat či vyrovnávat. Nechybí základní paleta efektů nebo práce s kanály (včetně alpha), samozřejmostí je jednoduchá práce s textem, výběry, klonování nebo výřezy. Dále jsou k dispozici také vrstvy či masky, s jejímž použitím lze vytvářet také jednoduché animace. Poměrně solidní jsou možnosti exportu. Zajímavá je také například možnost pohybovat myší po jednom pixelu pomocí šipek, což se hodí pro přesné práce.
Základní nabídka efektů není nijak široká, ale ani zcela nedostatečná.
Zkrátka přiměřená tomu, když máte k dispozici počítač s 200 MHz
Celkově se jedná o zajímavý editor, který nabízí netradičně řešený přístup k práci s minimálními nároky na hardware a smyslem pro detail v pixelových rozměrech. Jistě asi nezaujme každého, ale tento, do češtiny lokalizovaný produkt, si své využití jistě najde.