Předsádková čočka (Close Up) je spojná čočka našroubovaná přední stranu objektivu. Zkracuje předmětovou vzdálenost a tím nám umožní přiblížit se k objektu a fotografovat ve větším měřítku. Objektiv s předsádkovou čočkou nedokáže zaostřit na nekonečno. Nejdelší vzdálenost na kterou lze zaostřit se rovná ohniskové vzdálenosti čočky.
I kupovaná předsádková čočka je kompromis
Tovární předsádkové čočky jsou tvořeny jednou nebo dvěma složenými čočkami. Účelem tohoto spojení je korigovat optické vady a dosáhnout většího přizpůsobení objektivu. Výrobci objektivů dokonce doporučují určitou předsádku pro konkrétní objektiv. Přesto je „značkové“ spojení objektiv + předsádková čočka diskutované a existuje několik způsobů jak dosáhnout kvalitnějšího zvětšení i dokonalejších fotografií.
Jak to fotí?
Při psaní tohoto článku jsem myslel především na příznivce experimentů, pro které je fotografování zábavou a zatracované nedokonalosti předsádkové čočky dokáží využít jako tvůrčí prvek.
Na následujících snímcích můžete pozorovat rozdíly při fotografování bez předsádkové čočky, s čočkou dvě, čtyři a šest dioptrií v kombinaci s malou F4,5 (vlevo) a velkou F20 (vpravo) clonou. Fotografie byly pořízeny objektivem s ohniskovou vzdáleností 105 mm a jsou bez úprav.
Bez předsádkové čočky, objektiv na tak malou vzdálenost nezaostří:
Předsádková čočka dvě dioptrie:
Předsádková čočka čtyři dioptrie:
Předsádková čočka šest dioptrií:
Střed snímku je prokreslený a nedostatky se projevují okrajích. Rozostření okrajů je tím větší, čím silnější čočku jsme nasadili. Přiclonění zvětšuje hloubku ostrosti a celkově zlepšuje kresbu.
I další fotografie jsou bez jakýchkoli uměleckých ambicí. Jsou opět fotografovány ohniskem 105 mm a předsádkovými čočkami zleva do prava dvě, čtyři a šest dioptrií.
Na snímcích textu je kromě okrajové neostrosti dobře pozorovatelná chromatická vada - barevné okraje písmen. Chromatickou vadu lze někdy úspěšně korigovat v grafickém editoru.
U přírodních objektů, například rostlin, je chromatická vada nepozorovatelná a rozostření okrajů fotografienvytváří dojem prostoru.
Starý filtr, plast a smirek
Možná máte ve skříni uložený nějaký poškrábaný filtr. Pro fotografování je už nepoužitelný, ale vy jste věděli, že se jednou bude hodit. Teď přišel jeho čas. Pokud ani vy, ani žádný z vašich známých fotografů takový filtr nemá, navštivte kamenný nebo internetový fotobazar a kupte nějaký levný UV filtr o průměru vašeho objektivu.
Polotovary a výrobní nástroje
K vlastní výrobě je potřeba pár drobností – smirkový papír, ostrý předmět, například jehla, dva miniaturní šroubováky nebo dva nože. Nejdřív filtr rozložíme na součástky. Způsoby uchycení skla filtru jsou dva – pružina nebo kroužek s vnějším závitem.
Opatrně podebrat | A vyjmout
Pružinu vyjmeme snadno zachycením jehly za okraj pružiny a vyloupnutím. Povolit a vyšroubovat kroužek se závitem chce trochu opatrnosti. Na jeho obvodu je jeden nebo dva zářezy. Do těchto zářezů vsuneme hroty šroubováků nebo špičky nožů a otáčením proti směru hodinových ručiček kroužek povolíme. Důležité je nepůsobit velkou silou. Obruba se pod tlakem prstů nepatrně deformuje a komplikuje povolení závitu. Je-li to nutné, požádáme někoho o přidržení vnější obruby filtru.
Plastovou čočku zakoupíme v optice. Cena obyčejné plastové čočky bývá do dvou set korun dle průměru a dioptrií. Tvrzené a antireflexní jsou dražší. Průměr čočky musí být stejný nebo větší než je průměr vyjmutého skla filtru. Doporučuji začít s zvětšením čočky dvě dioptrie. Mezní hodnota jsou čtyři dioptrie. Šest dioptrií, jak je vidět na výše uvedených obrázcích, je extrém na hranici použitelnosti.
Pokud vám prodavač nabídne čočku přesně zapadající do vnější obruby vašeho filtru, máte prakticky hotovo. Pokud takové štěstí nemáte, je potřeba čočku obrousit. Nejprve si na čočku vyryjeme kruh podle které budeme obrušovat. Čočku položíme plochou stranou na stůl a přiložíme vnější obrubu filtru. Je důležité obrubu na čočce správně vycentrovat. Jehlou opatrně vyryjeme na čočku linku vnitřního obvodu filtru.
Rýha musí být co nejpřesnější | Okraje zbrousíme až po rýhu
Přečnívající okraje čočky obrousíme smirkovým papírem tak, aby lehce zapadla do obruby. Jde to překvapivě snadno.
Pružinu vklákáme opatrně | Hotovo, funkční
Čočku vložíme do filtru vypouklou stranou od objektivu. Opatrně nasadíme pružinu nebo našroubujeme kroužek s vnějším závitem.
Celek našroubujeme na objektiv a můžeme fotografovat, testovat a hrát si.
Přeji příjemnou zábavu!