Digitální zrcadlovku Sigmu SD1 Merrill jsme měli v redakci pouze na pár dní, pokud byste tak čekali plnohodnotný test, zklameme vás – časově nebylo možné jej stihnout. Přinášíme ale postřehy z focení a současně také fotografie v plném rozlišení.
Sigma SD1 Merrill s objektivem Sigma 17–50 mm F2,8 EX DC OS HSM
Jedná se o shodný fotoaparát, jako před rokem a půl vypuštěný model Sigma SD1, ovšem nyní s označením Merrill ve svém názvu po Richardu Merrillovi – jednom z vývojářů čipu Foveon. Sigma tak „oživila“ svůj starší přístroj a vypustila jej (alespoň v zahraničí) téměř za poloviční cenu původního fotoaparátu.
Seznamte se
Sigmu SD1 Merrill s crop faktorem 1,5× jsme měli společně s objektivem Sigma 17–50 mm F2,8 EX DC OS HSM. S tímto objektivem jsou tak pořízeny všechny snímky. Jak už jsme uvedli ve včerejším videu, uvnitř modelu SD1 Merrill se nachází snímač typu Foveon X3 s rozlišením necelých patnáct milionů obrazových bodů (4704 × 3136 px), ovšem ještě je třeba tuto hodnotu vynásobit třemi. Proč? Foveon X3 je třívrstvý snímač – pro každý barevný kanál RGB prostoru má jednu vrstvu a tudíž pro každý pixel třikrát více barevné informace než ostatní fotoaparáty.
Čelní pohled na fotoaparát – můžete si všimnout rozmístění ostřících bodů
Foveon X3 je bezpochyby hlavním lákadlem Sigmy. Díky němu nedochází k barevné interpolaci z okolních pixelů, není třeba, aby před ním byl antialiasový filtr, na moiré můžete zapomenout atd. Ovšem, každá mince má dvě strany a tou druhou v případě Sigmy SD1 Merrill je provozní rychlost, ke které se ještě dostaneme.
Výborné zpracování
Během fotografování jsme si určitě nemohli stěžovat na dílenské zpracování. Naopak – výrazně vykrojený grip a jeho pogumování jak přední, tak zadní části dovolovalo pevné a jisté uchopení těla. Příjemně velký je i hledáček a jako bonus proti prachu se za bajonetem nachází protiprachový filtr (viz snímek níže).
Vlevo: Boční pohled na zrcadlovku s výrazným vykrojením gripu
Vpravo: Protiprachový filtr před zrcátkem
Jedinou výtku, kterou jsme již včera zmiňovali ve videu, bychom měli k zdířce pro paměťovou kartu. Vyndávání karty při výměně nebo pro přetahování fotek skrz čtečku karet není úplně uživatelsky příjemné – může za to malý prostor pro stisk tlačítka sloužícího k uvolnění karty. Určitě by stálo za zvážení i umístění dvou slotů pro paměťové karty. Datový objem fotografií v případě, že budete chtít fotografovat do RAWu, je totiž skutečně veliký.
Ergonomie, ovládání, operace
Sigma SD1 Merrill směřuje na jasnou cílovku – a sice na pokročilé fotografy, žádný automatický režim fotografování zde tudíž nehledejte. Marně byste mohli hledat i přepínač pro zapnutí/vypnutí přístroje. Ten je totiž spjat s kruhovým voličem na levé straně blesku, kterým měníte režimy snímání (jeden snímek, sekvence, samospoušť…). Nestandardní řešení, ale dá se na to poměrně rychle zvyknout.
Horní pohled na Sigmu SD1 Merrill
Tlačítko FUNC na zadní straně přístroje zobrazí na LCD panelu informace o základním nastavení fotoaparátu. Tlačítko QS pak usnadňuje přístup k nastavení blesku, citlivosti, měření expozice, vyvážení bílé, kvalitě obrazu a dalším parametrům.
Zadní stěna Sigmy SD1 Merrill
Zobrazení parametrů na zadním LCD panelu
Nabídka rychlé změny parametrů (tlačítko QS)