DIGIarena.e15.cz

Radek Burda bloguje: Jak nedělat fotografii úplně blbě

Život novodobých amerických nomádů ve fotografiích Davida Gardnera.

Z pohledu jisté množiny fotografů a jejich obdivovatelů existuje jediný způsob, jak udělat zářez do dějin fotografie. A to tak, že se odjede kamsi na konec světa a tam se najdou obludy.

Tedy nemusí to přesně být obludy ve smyslu oškliví lidé, naopak dnes jsou fotografové jaksi přirozeně vybaveni „humanismem podle příruček“, a tak vlastně naopak hledají krásné lidi. Jenže – neuražte se – víte, oni to pořád jsou jen „obludy“. Aspoň tedy já bych v těch kůžích „krásných lidí“ být nechtěl.

27107_donDorothy.jpg
Don and Dorothy, Fulltimers, Outskirts of Canyonlands, UT, foto: David Gardner

Samozřejmě, že tahle teze je pro mnohé lidi urážlivá. Vždyť, zní od nich rozhořčeně, oni přeci pomáhají! Vždyť oni přece ukazují zdvižený prst na vředy společnosti a svojí prací odhalují pravdu. Oni přeci jezdí do Afghánistánu strhnout masku falešnosti burky! Reportér Ochlik statečně zahynul ve válce, která nebyla jeho, ale kam on šel proto, aby „přinesl svědectví“.

Někteří jistě ano. Ale, věřte mi, to někteří je neskutečně malá skupinka, do pár jednotek by šla dopočítat. Většina ostatních, to je pouhý byznys. Namazaný stroj, jak z dojetí či touhy či strachu či rozhořčení či uražení, či opovržení, či znechucení prostě udělat stroj na peníze nebo aspoň na svoji slávu. Pardon, slávu v uvozovkách, protože tihleti skauti vám nikdy neřeknou, že vyráží za slávou. Vždycky mají nějaký všelidský zřetel, něco jako když Batman se snáší ze střech a zachraňuje hlavní hrdinku v poslední vteřině před roztříštěním se na chodníku.

_0021840341.jpg   28369_RalphPatst.jpg
Jerry and Ann, Full-timers | Ralph and Patsy, Campground Hosts, Singletree Campground, Boulder Mountain, UT, foto: David Gardner, 2×

Tohle hledání „ztraceného ráje“ je prostě hluboce zakořeněný lidský mýtus, s tím holt nic nenaděláme. Jen, kdyby… kdyby nebyl spíše obrovským kýčem. Byla to celá éra světové fotografie, která se dojímala sama sebou a svými globálními úkoly ukazovat lidstvu „nahého člověka“. Jenže tohle poselství fotografie v dnešní době je naprosto mrtvo. Doba velkých reportérů, ikon válečné fotografie, je dávno pryč a včerejší sláva je zasypána tunami písku. To jen u nás a u různých zpozdilých lovců „lidských hodnot“ zůstává potřeba pořád a stále na ty stále se opakující obrazy „objevů“ tleskat.

Kýč má tu výhodu, že nemusíte u něj myslet. Objevíte chudáky uprchlíky ve stanech bez teplé vody a pláčete. Nečeká se ostatně od vás víc. Dojímáte se nad sebou, jak pěkně se dojímáte nad Afričany, Afghánci, zotročenými Číňany a tak dál, a tak dál. Proto taky má kýč vždy více příznivců než vážná fotografie. Ale snad právě proto stojí proti kýči bojovat.

_7311620410.jpg
Jim, Full-timer, AZ, foto: David Gardner

Pro dnešek tak tedy učiňme a to způsobem positivním. Existují totiž i „lidské“ fotografie vyfocené přímo ze svého zápraží domu. Není třeba se štvát kamsi na konec světa za zuboženými a dojemnými, ale i tak lze „objevovat“. A dokonce ani nepotřebujete najít nějaká drastická neštěstí, jako jsou povodně, požáry, pouliční chlapecká prostituce, drogy mladistvých, cikánská doupata na Slovensku a všechny tyto opět banální kýče. Stačí obyčejní bílí lidé, kteří dokonce mají WiFi a Skype, a když si je pozvete na oběd, tak se třeba i zují a jedí příborem.

Pojďme se podívat na soubor fotografa Davida Gardnera: Život na kolech, noví američtí nomádi.

Jeho projekt je vlastně obyčejný. Jako stavební dělník se více jak třicet let pohyboval poblíž lidí, kteří vědomě zavrhli tradiční životní styl, tedy domov a hromadění majetku, a zvolili kočovnou existenci života na silnici v camperu.

_1172144301.jpg
Trailer, Blythe KOA Park, CA, foto: David Gardner

Není to neznámá a není to ani až tak úplně malá skupina Američanů. Za Velké krize ve třicátých letech bylo kočování běžnou společenskou situací. Česači celá padesátá léta se běžně stěhovali za prací podle toho, jak kde dorůstala plodina. Ostatně jedna z nejkrásnějších knih světa, Toulky s Charleym od Johna Steinbecka, je celá s láskou napsaným svědectvím o této skupině lidí.

A tento projekt vlastně je té knize velmi podobný. Ten soubor totiž – naštěstí v rozporu s „válečnou fotografií“ – nebouří, on nezdvihá prst a nementoruje co a jak děti, kam chodí do školy, co a jak obyvatelé těchto obytných vozů, kde se myjí a podobně. On jen prostě popisuje stav této subkultury, která není divná ve smyslu zvyků, je jen divná tím, že nemá barák. Jeho styl focení není najít ohavnost nebo naopak ztracený ráj. On jen dává výčet. A tím ale vytváří soubor – díky té jeho věcnosti – s neuvěřitelnou silou, tak dramaticky odlišnou od všech těch lovců senzací.

Dívejte se, vidíte totiž moderní a hlubokou fotografii, jakých se u nás pořád dělá ještě neuvěřitelně málo.

_1214820150.jpg
Roger Cathches up on Facebook, Quartzsite, AZ, foto: David Gardner
_6956677887.jpg
Dry Camping. Anza-Borrego, CA, foto: David Gardner
_9785635985.jpg
Rich & Renee (interior), Fulltimers and Campground Hosts, foto: David Gardner

Děkuji panu Davidu Gardnerovi za laskavé svolení k uveřejnění jeho fotografií.

Další článek



celkem 15 komentářů

Poslední komentáře

<a rel="nofollow" href="http://www.fotovandr… Standa 7. 11. 2012, 05:47
Omlouvám se za nepřesnst, bohužel je to celé… Standa 7. 11. 2012, 05:46
Člověk by to mohl brát i vážně, kdyby neznal… Standa 7. 11. 2012, 05:39
Opět výborný text od RB. Diskuse je výživná,… Schad 7. 8. 2012, 20:59
Mate pravdu, manyra je veš.. skryva se zejme… rabur 30. 7. 2012, 15:02

Další podobné články

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné

Další selfie příčinou smrti – tentokrát dvojnásobné

Foografie týdne: Toto mesto sa dusí...

Foografie týdne: Toto mesto sa dusí...

Dech je vnímaný jako základní charakteristika lidského života. Když uvidíte někoho na ulici ležet, napřed zkontrolujte, zda dýchá, říkají příručky první pomoci. Bez dechu není život, přichází pozvolná smrt.

Ruská aplikace dokáže identifikovat osoby na fotografiích

Ruská aplikace dokáže identifikovat osoby na fotografiích

Na faktu, že umí aplikace identifikovat osoby na fotografiích podle tváře, by nebylo nic až tak zvláštního. Velmi zajímavá je však úspěšnost této aplikace, která se pohybuje až kolem 70 %.

Facebook: intimní fotografie otce s nemocným synem je urážlivá

Facebook: intimní fotografie otce s nemocným synem je urážlivá

Fotografie týdne: Milkiller aneb co vše můžeme najít ve sklenici mléka

Fotografie týdne: Milkiller aneb co vše můžeme najít ve sklenici mléka

Země oplývající mlékem a medem je synonymum pro ideální životní prostor téměř libovolného národa napříč kulturami a časem – od Izraelitů po Čechy.

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Steve McCurry – Photographer: Vše, co jste chtěli vidět

Na brněnském hradu Špilberku je od čtvrtka 12. 5. 2016 k vidění početný soubor fotografií světoznámého reportážního fotografa Steva McCurryho. Představen je unikátní průřez celým autorovým dílem.

SHOOTER, EyeEm, Snap – Magazíny o mobilní fotografii

SHOOTER, EyeEm, Snap – Magazíny o mobilní fotografii

Magazínů o fotografování je na trhu celá řada, většinou zaměřených na klasickou anebo digitální fotografii. Co když se ale chcete přiučit něco z oblasti mobilní fotografie?

Fotografie týdne: Environmentální riziko

Fotografie týdne: Environmentální riziko

Moderní věda byla od sedmnáctého do začátku dvacátého století založena na neoblomném přesvědčení, že existuje jasná diference mezi poznávajícím a poznávaným, mezi subjektem a objektem.

Toto mesto sa dusí... Autor: promart