Hybridní fotoaparáty se od zrcadlovek odlišují způsobem zobrazení snímané scény. Na rozdíl od pohledu na snímanou scénu přímo skrz objektiv prostřednictvím optického hledáčku a zrcátka, zobrazují snímanou scénu na displeji nebo v elektronickém hledáčku. Se zrcadlovkami sdílejí výhody několikanásobně většího snímače ve srovnání s kompaktními aparáty a možnost výměny objektivů.
Jelikož průkopnické hybridní systémy Panasonic G a Olympus PEN vypustily z konstrukčního řešení samotné zrcadlo, vžilo se pro ně označení „zrcadlovka bez zrcadla“. Jejich způsob ostření na základě měření rozdílu kontrastů na způsob digitálních kompaktů má v porovnání se zrcadlovkami stále rezervy. Ty ostří rychlou a přesnou metodou měření fázového rozdílu, také označovanou jako TTL. Hybridní aparáty Sony SLT uvedené na trh v srpnu 2010 mají i zrcadlový box a ostří metodou TTL.
A35 je cenově nejdostupnějším následovníkem hybridních fotoaparátů
s polopropustnými zrcadlem a elektronickým hledáčkem SLT-A33 a SLT-A35
Prvními představiteli této třídy jsou aparáty SLT-A33 a SLT-A55. Oba přístroje mají díky přítomnosti polopropustného zrcadla výhodu nepřetržitého TTL ostření, a to i během snímání videa. Toto technické řešení vylučuje použití optického hledáčku, který nahradil elektronický hledáček s rozlišením 1 152 000 obrazových bodů, doplňující displej s třípalcovou úhlopříčkou a rozlišením 921 000 bodů.
Třída SLT od Sony je řešením pro ty fotografy, kteří požadují rychlé a přesné ostření digitální zrcadlovky během fotografování a snímání videa, přičemž dokážou akceptovat elektronický hledáček jako alternativu k optickému hledáčku. První vlaštovkou druhé generace těchto aparátů je model SLT-A35, který je předmětem tohoto testu. Byl představen v červnu tohoto roku, koncem srpna se v nabídce společnosti Sony objevili i jeho vyspělejší sourozenci SLT-A65 a SLT-A77.
Mírně vylepšené ovládání a pevný displej
Zrcadlovka Sony SLT-A35 je vybavena stejně jako model SLT-A55 snímačem CMOS Exmor s rozměry 23,5 × 15,6 mm a rozlišením 16,2 megapixelů. Identický je i systém ostření s 15 zaostřovacími body a elektronický hledáček s rozlišením 800 × 600 pixelů, koeficientem zvětšení 1,1 a 100% pokrytím snímané scény. Displej s třípalcovou úhlopříčkou má, stejně jako modely SLT-A55 a SLT-A33, rozlišení 921 000 obrazových bodů.
Sony SLT-A35 se standardním příslušenstvím a setovým objektivem
Sony DT 18-55mm F3,5-5,6 SAM (testován s modelem SLT-A55)
Sony SLT-A35 s nasazeným objektivem Sony 85 F 1,4 ZA Carl Zeiss Planar T*.
Nejviditelnější a ne zrovna příjemnou změnou oproti modelům A33 a A55 je absence jakékoliv možnosti polohování displeje, což limituje obzvlášť uživatele orientované na snímání videosekvencí a fotografií z netradičních úhlů. Loňský základní model SLT-A33 umožňoval vyklápění displeje a SLT-A55 měl ve spodní části i otočný kloub. A35 není vybavena digitální vodováhou, ani GPS modulem jako model A55, nechybí však konektor pro externí mikrofon.
SLT-A35 při pohledu zezadu. Oproti předchůdci SLT-A33
nejvíce zamrzí absence výklopného displeje.
Při porovnání s přímým předchůdcem A33 narostlo rozlišení o dva megapixely, přičemž rychlost sekvenčního snímání zůstala na úrovni 5,5 snímku za sekundu. V režimu JPEG + RAW je možné realizovat 6 snímků a v nejvyšší kvalitě JPEG aparát pořídí 15 snímků bez poklesu rychlosti. Ve speciálním režimu Tele Zoom Hi Speed, který je dostupný i na rotačním voliči expozičních režimů, je možné za cenu snížení rozlišení na 8,4 megapixelu snímat rychlostí 7 snímků za sekundu.
Sony SLT-A35 při pohledu shora. Ovládací prvky jsou identické
jako u modelů A33 a A55, přibyly nové funkce pro tlačítko D-range.
Rozměry A-35 jsou identické jako má model A-55, hmotnost je o 26 gramů nižší. Pozitivním vylepšením v logice ovládání je možnost přiřazení různých funkcí tlačítku D-range, které bylo určeno výhradně pro optimalizaci dynamického rozsahu. Nyní může sloužit jako funkční tlačítko pro změnu režimu měření expozice či ostření, volbu citlivosti, dávkového snímání, aktivování panoramatického snímání a podobně.
Méně vítaným kompromisem je volba materiálu očnice, místo gumy je vyhotovena z plastu, což zvyšuje riziko poškrábání brýlí při intenzivnějším využívání hledáčku. Hledáček samotný umožňuje plné zobrazení expozičních parametrů nebo režim náhledu scény se zaostřovacími body. Poměrně rozsáhlé menu uspořádané na šesti záložkách si při opětovném vstupu pamatuje poslední editovanou pozici.
Ze softwarových vylepšení je nejvýraznějším přínosem rozšířená nabídka obrazových efektů. Nacházejí se v nabídce scénických režimů a jejich rozsah zahrnuje kromě saturovaných pop-artových barev či sépiového nádechu starých barevných fotografií i posterizaci obrazu, vinětaci okrajů a high-key režim. Nejzajímavějším příspěvkem, s nímž přišel už Nikon D5100, je režim selektivních barev, který ponechává na snímku modrou, žlutou, zelenou nebo červenou barvu, zbytek snímku zůstává černobílý.
Objektiv Sony 85 F 1,4 ZA Carl Zeiss Planar T*.
Ergonomie aparátu je prakticky totožná s modely A-33 a A-55. Určité problémy může zaznamenat uživatel s rozměrnějšími dlaněmi, protože rukojeť aparátu je viditelně kratší než u běžné zrcadlovky. Aparát je schopen pořídit první fotografii do sekundy po zapnutí, uvolnění naplněné mezipaměti při sekvenčním snímání trvá 6 sekund při nejvyšší kvalitě JPEG a 7 sekund při RAW formátu. Zabudovaný blesk má směrové číslo 12 a jeho dobití při maximálním výkonu trvá přibližně 3 sekundy.
K příslušenství objektivu Sony 85 F 1,4 ZA Carl Zeiss Planar T*
patří kovová sluneční clona, krytka a také vinylový sáček.
Objektiv Sony 85 mm F1,4 ZA Carl Zeiss Planar T* byl uveden na trh v červnu 2006, souběžně s první APS-C zrcadlovkou Sony DSLR-A100. Jde o objektiv určený primárně pro zrcadlovky Sony se snímačem kinofilmového formátu a kinofilmové aparáty Konica Minolta. Při nasazení na aparát formátu APS-C, jako je testovaná SLT-A35, jeho ohnisko odpovídá 127,5 mm po přepočtu na kinofilm. Zeiss v tomto případě odpovídá za kontrolu kvality, přičemž o výrobu objektivů se stará společnost Sony.
Drobným konstrukčním nedostatkem oproti konkurenčním objektivům
je vysouvací přední část objektivu během ostření.
Konstrukce objektivu sestává z osmi optických prvků uspořádaných v sedmi skupinách, clona je složena z devíti lamel kruhového tvaru. Zaostřit je možné od vzdálenosti 0,85 metru při koeficientu zvětšení 1:7,7. Vnější průměr objektivu je 82 mm, minimální délka 73 mm, celková hmotnost činí 640 gramů. Průměr závitu pro filtry je 72 mm. Objektiv je vybaven tlačítkem blokujícím zaostřovací mechanismus. V balení se nachází vinylové pouzdro, plastová krytka a kovová sluneční clona.
Tři režimy zobrazení informací během snímání. Zleva základní expoziční parametry,
režim zobrazení histogramu a podrobné zobrazení informací.
Robustní kovové konstrukci objektivu na první pohled nelze vytknout nic podstatného. Při praktickém použití je možné objevit několik nedostatků, které tento specializovaný profesionální kus v porovnání s konkurencí mírně znevýhodňují. Prvním je velmi tuhý chod zaostřovacího prstence při manuálním ostření, což ve spojení s jeho relativně dlouhou 120stupňovou dráhou může odradit fotografa se slabším zápěstím.
Druhým drobným nedostatkem je poměrně výrazné vysunutí objektivu při ostření. V porovnání s Nikkorem AF-S 85 mm F1,4 G FX nebo Canonem EF 85 mm F1,8 USM, které při ostření vůbec nemění svou délku, je toto konstrukční řešení trochu nepraktické hlavně při častém používání ohledem na možnost vniknutí nečistot do prostoru mezi tubusy. Třetím nedostatkem je hlučnější chod zaostřovacího mechanismu, který objektiv znevýhodňuje v tichém prostředí a při snímání videosekvencí.
Poslední konstrukční rezervou je rychlost a pohotovost zaostřovacího mechanismu, i když tu svou roli sehrál i slabší zaostřovací motorek aparátu stavěného na cenově dostupnější objektivy pro formát APS-C. Je evidentní, že objektiv je přizpůsoben na silnější pohon z těla profesionální zrcadlovky DSLR-A900.