Předem bych rád upozornil, že následující text si neklade za cíl být návodem pro pokročilejší uživatele, ale především pro ty z vás, kteří mají doma nový digitál na léto a zatím neměli mnoho času se s ním seznámit a naučit se jej ovládat podle vlastních představ.
Pokud jste si koupili první rodinný digitál a pojmy jako clony, čas, citlivost či snad korekce expozice jsou pro vás španělská vesnice, nezoufejte. Pokusíme se vás rychle naučit ovládat fotoaparát tak, abyste si přivezli hezké fotografie. Pamatujte však, že fotoaparát je pouze nástroj a stejně tak jako nevznikne dobrý obraz pouhým čmáráním štětcem bez rozmyslu, nevznikne ani dobrá fotografie, pokud budete bezhlavě cvakat kolem sebe.
Nechte to na automatice
Prakticky všechny digitální fotoaparáty nabídnou automatický režim expozice, kdy se o veškerá nastavení stará sám fotoaparát bez nutnosti jakéhokoliv zásahu z vaší strany. Na automatiku je ve většině případů spoleh, jsou však situace, kdy je snímek sice dostačující ale při jiném nastavení fotoaparátu by byl ještě o chlup lepší.
Právě pro tyto účely jsou určeny tzv. scénické režimy, kterými disponují všechny digitální kompakty. Obvykle je najdete na otočném voliči fotoaparátu nebo přímo v menu. Nejčastěji používané – portrét, krajina, architektura, noční fotka – jsou u některých digitálů dostupné přímo na otočném voliči režimů.
Ačkoliv by se to mohlo na první pohled zdát zbytečné měnit z jedné automatiky na druhou, neváhejte a pracujte se scénickými režimy. Ačkoliv je i v těchto případech nastavení digitálu pod taktovkou expoziční automatiky, volbou režimu jí napovíte, jakou scénu budete fotit, což se odrazí v mírně odlišném nastavení fotoaparátu.
Pokud budete například fotografovat krajinu, automatika zvolí větší zaclonění objektivu pro lepší prokreslen í scény, případně zvýší i saturaci barev. Naopak zvolíte-li scénický režim sport, nastaví automatika co nejkratší čas, aby byly snímky ostré a pravděpodobně také zvýší citlivost snímače.
Vhodný režim se naučte vybírat automaticky jakmile se octnete na jiném místě, kde byste chtěli fotografovat, v opačném případě vám mohou utéct některé snímky, právě když budete volit scénický režim.
Zvládnu víc než automatiku
Pokud chcete zkusit přístroj nastavit sami, zvolte automatiku s možností ovlivnění některých parametrů. V tomto režimu obvykle můžete nastavit citlivost, vyvážení bílé, režim blesku, korekci expozice.
Vyvážení bílé můžete ve většině případů ponechat na automatice, citlivost měňte s rozvahou, autoamtická citlivost ISO se obvykle snaží nastavovat co nejnižší hodnoty do chvíle kdy je to únosné, teprve potom citlivost zvyšuje. Disponuje-li váš fotoaparát možností omezení maximální hodnoty citlivosti v automatickém režimu, nstavte tuto hodnotu na ISO 800, při této citlivosti jsou fotografie ještě relativně dobře použitelné a zároveň dáváte automatice poměrně široké rozpětí citlivostí.
Použití blesku je na vašem uvážení, pamatujte však že fotografování osob se zapnutým bleskem s sebou obvykle nese přepálená místa v obličeji (zvláště fotíte-li z blízky) a pleť portrétovaných bude mít nejen nereálnou barvu, ale ve většině případů se bude nepříjemně lesknout. Při snímání bez blesku si zase dejte pozor na to, abyste drželi fotoaparát pevně a nehýbali s ním, jinak hrozí silné rozostření. V těchto případech je také více než vhodné zvýšit citlivost snímače.
Předvídejte situaci
Základem úspěchu při dokumentární a reportážní fotografii je vystižení správného okmažiku pro zmáčknutí spouště. Digitální kompakty, ač jsou již velmi vyspělé, mají obyvkle mírné zpoždění mezi stiskem spouště a expozicí, které je způsobeno nutností zaostřit. Logicky je proto lepší, pokud budete mít předostřeno, reakce fotoaprátu na stisk spouště pak bude okamžitá. Tuto funkci oceníte například při portrétování, zakomponujte si vybranou osobu, namáčkněte spoušť a pak jen počkejte na vhodný okamžik pro expozici.
Druhá situace kdy využijete předostření je v okamžiku kdy snímáte scénu s dvěma výraznými objekty. Digitál obvykle zaostří na ten bližší, pokud však chcete mít zaostřeno na vzdálenější objekt, je nutné namířit digitál ožadovaným směrem, namáčknout spoušť a držet, poté přesunete digitál tak abyste měli na displeji požadovnou scénu zakomponovanou dle vlastních představ. V tomto okamžiku spoušť domáčknete a snímek je na světě.
V popisovaném případě se však může stát, že bude obraz příliš tmavý nebo naopak světlý, to je způsobeno tím, že kromě zaostření se stiskem spouště nastaví také expozice. Obě dvě hodnoty se nemění do okamžiku úplného stitku spouště. Proto pokud zaostříte a po přesunutí fotoaparátu se vám bude zdát scéna příliš tmavá nebo světlá, použijte korekci expozice.
Tlačítko por korekci expozice obvykle najdete na zadní straně digitálu vedle displeje, po jeho stisknutí se objeví horizontální nebo vertikální osa s plusovými a mínusovými hodnotami. Pokud je scéna příliš tamvá, zvolte korekci expozice do plusu a naopak pokud je scéna příliš světlá, zvolte korekci expozice do mínusu.
Koš, nejlepší přítel fotografa
Ačkoliv vás bude digitál svádět k tomu fotit všechno a všude, dělejte to s rozmyslem. Paměťovou kartu zaplníte raz dva a potom budete muset snímky mazat. RTaději si jednu scénu vyfoťte dvakrát pořádně a pečlivě, než osmkrát ledabyle. Nepovede-li se snímek přesně podle vašich představ a máte možnost je vyfotit znovu, udělejte to a nepovedené fotky rovnou smžte, jinak vám budou zabírat místo na paměťové kartě. Nakonec je možná budete nuceni stejně vymazat a jejich hledání vám navíc bude ubírat energii pro napájení digitálu.
Doufám, že dnešní rychlokurz byl přínosný především pro ty, kteří si se svým novým fotoaparátem nevěděli rady. Pokud vás zajímá cokoliv jiného ohledně práce s fotoaparátem, nebo nemůžete přijít na některé nastavení, neváhejte a podělte se s námi v diskuzi. Věřím, že zkušenější čtenáři vám poradí a bude-li dotazů více, můžeme připravit pokračování dnešního článku.