Cesta autem do italského městečka Bassano del Grappa, sídla vedení jednoho z největších světových výrobců stativů Manfrotto, trvá díky kvalitním rakouským a italským dálnicím rovných osm hodin i s nezbytnými občerstvovacími přestávkami.
Průměrná rychlost sto kilometrů za hodinu nás ubezpečuje v názoru, že kratší cesty po Evropě se dají dobře zvládat i jinak než letadlem. Pozvání na novinářskou prohlídku firmy Manfrotto se jednoduše nedá odmítnout.
Spolu s pěti kolegy jsem připraven na 800kilometrovou cestu do nenápadného městečka na severu Itálie, nazvaného podle malíře Jacopa Bassana a také podle známé italské pálenky grappa, která právě v Bassanu údajně spatřila světlo světa.
V samotném Bassanu del Grappa byste však marně hledali výrobní haly, z nichž jsou expedovány stativy a další příslušenství značky Manfrotto. Zde najdete jen „headquarters“ – centrálu nebo chcete-li vedení firmy. Samotná továrna se nachází dalších zhruba 50 km severně od Bassana v industriální zóně Feltre. A nevyrábí se zde jen Manfrotto…
Bassano del Grappa je malebné a velmi fotogenické městečko, jehož historickou dominantu tvoří zastřešený most přes řeku Brenta.
Za vším hledej Vitec
Aby to nebylo tak jednoduché, ani centrála neslouží pouze pro Manfrotto. Takže pár vět pro pochopení: výrobce stativů je součástí tzv. Imaging Division skupiny Vitec, která pod sebou sdružuje další zajímavé firmy. Předně jde o známé značky stativů Gitzo a Avenger (pod značkou Avenger jsou vyráběny odolné „průmyslové“ stativy a příslušenství pro filmaře).
Podotýkám, že zcela záměrně píši značky, nikoli výrobce, protože jak Gitzo, tak i Avenger jsou produkovány ve stejné továrně ve Feltre jako Manfrotto. Pod křídla Vitec Group ale patří také izraelská Kata – jejíž zbrusu novou rozlehlou vzorkovnu v Bassanu del Grappa jsme také krátce navštívili – či značka National Geographic – pochopitelně v tomto případě nikoli celá nezisková organizace NG, nýbrž produkce fotobrašen, batohů a stativů, jež nesou toto věhlasné logo. Ostatně v DIGIfotu jsme se National Geographiku už také věnovali.
Bez trubek to nepůjde
Výrobní divize ve Feltre je tvořena sedmi jednopodlažními budovami, v nichž vzniká drtivá většina produkce Manfrotta, Gitza a Avengeru.
Návštěva nemohla začít jinak než ve vývojovém a testovacím oddělení, kde jsme se mimo jiné dověděli, že vysoce přesné formy na odlévání hlavového složení, aretačních dílů a dalších hliníkových nebo hořčíkových součástí existují pro každý výrobek pouze v jednom kuse. Výjimkou jsou nejprodávanější stativy řad 190 a 055, pro jejichž součásti továrna drží po dvou formách. Samotnou slévárnu jsme neměli možnost navštívit, ovšem ani další provozy nejsou bez zajímavosti.
Montážní hala stativů začíná skladem trubek všech potřebných průměrů a povrchových úprav. Základní stavební prvek každého stativu zde najdete v šestimetrové délce. Krácení na přesný rozměr je realizováno na dvou pracovištích – na prvním jsou trubky řezány v podstatě ručně, byť samozřejmě s pomocí moderních pil a přípravků. Druhé, novější pracoviště spoléhá na automatizovanou pilu, která slouží pro vykrývání velkých zakázek. Nařezáním trubek na potřebnou délku jejich zpracování nekončí. Na dalších odděleních se pak provádí děrování, úpravy konců a další pracovní operace nutné pro následnou montáž spojovacích prvků.
Nutná zodpovědnost
Celá výroba stativů probíhá manufakturním způsobem s poměrně velkým podílem lidské práce. Aniž bychom to přesně zjišťovali, odhadem zde pracují muži i ženy ve vyrovnaném poměru.
Výroba kompletního stativu se skládá z několika fází. Po přípravě jednotlivých součástí k montáži (viz např. předchozí odstavec) jsou dílčí komponenty „předpřipraveny“. Znamená to, že jsou třeba namontovány aretační mechanismy na jednotlivé díly noh stativu. Až poté je přistoupeno k celkové montáži.
Když jsme se ptali, jestli se dělníci na svých pracovištích střídají, aby nedělali stále stejnou monotónní práci, bylo nám řečeno, že ne. Důvod je ten, že takto jsou z nich specialisté, kteří mnohé případné vady poznají už třeba jen hmatem, aniž by museli stativ nebo jeho část vizuálně zkoumat. Takže když vidíte, jak se spolu dělníci baví a přitom jim pod rukama vzniká výrobek, není to na závadu, nýbrž to může být spíše důkazem vysoké profesionalizace.
Všimněte si, že tzv. Super clamp – svěrky pro upevňování světel a dalšího příslušenství na fotografii vpravo – padají do kontejneru, a přitom nedochází k odření barvy. Podobně zdánlivě necitlivě je zacházeno například i s černými trubkami a dalšími součástkami. Paradoxně jde v tomto případě o důkaz velmi kvalitní povrchové úpravy výrobků Manfrotta.
Ruční práce při montáži ale má jednu výhodu – pracovníci, kteří provádějí finální sestavení výrobků, jsou zároveň výstupními kontrolory. Po nich už ve výrobním procesu následuje jen balení a expedice. Každý zaměstnanec ručí za svoji práci a vzhledem k tomu, že stativy jsou označovány jedinečným výrobním číslem, lze také v případě problémů zpětně dohledat, který pracovník závadný výrobek montoval. Další oddělení kontroly tedy evidentně není třeba.
Jiný kraj, jiný mrav
S návštěvou produkčních hal ve Feltre se pojí také jedna tak trochu kuriózní příhoda. Když jsme pár minut po poledni vycházeli z jedné ze sedmi hal, spatřili jsme houfně odjíždět zaměstnance osobními auty pryč z areálu továrny. Připadalo nám divné, že by v poledne končila „šichta“, a tak jsme se zeptali našich průvodců, co se děje. Bylo nám řečeno, že pracovníci jedou domů na oběd. V Itálii je to prostě zvykem – závodní jídelny nebo podobná zařízení zde nenašly uplatnění. Mimochodem, dotazovali jsme se také na siestu. Ta se údajně ve velkých evropských továrnách typu Manfrotta nepraktikuje.
Byť jde při montáži stativů převážně o ruční práci (foto nahoře – sestavování noh stativu Gitzo), usnadňují a zefektivňují ji nejrůznější jednorázové přípravky.
V továrně samozřejmě pracují také stroje. Na spodním snímku je zachycen automat na čištění nařezaných hliníkových trubek pro nohy stativů. Pro zajištění přesného řezu bez otřepů jsou totiž trubky před krácením mazány speciální emulzí
Do celého světa
Podobným způsobem jako stativy se vyrábějí také stativové hlavy, světelné stativy a vybavení fotostudií. Pokud vezmeme v úvahu, jakou šíři sortimentu má jen Manfrotto, připočteme k tomu stativy a hlavy Gitzo plus přidáme poměrně rozsáhlé portfolio Avengeru, je zřejmé, že zmíněných sedm výrobních hal ve Feltre není nikterak přehnaným počtem. Tedy přihlédneme-li k faktu, že všechny tyto produkty jsou distribuovány doslova celosvětově, včetně USA i Japonska.
Článek původně vyšel v časopise DIGIfoto