Chtělo by se napsat, že digitální fotografie způsobila Polaroidu smrt. Nebyla by to však pravda, protože díky několika nadšencům existuje dodnes. Focení Polaroidem – analogovým fotoaparátem, ze kterého rovnou po zmáčknutí spouště máte hotové fotografie na papíře – se tak stává jakýmsi kultem, podobně jako například lomografie.
Dlužno dodat, že jde o kult pro nadšence, kteří nemají hluboko do kapsy nebo neváhají za svůj koníček utratit nemalé peníze: cena jedné kazety s filmem na osm snímků se pohybuje od pěti set korun výše. Polaroid měl (a má) svůj charakteristický formát výstupu – využívala se jen část „potisknutelné“ plochy papíru.
Dvakrát měř
Nejpopulárnější formát měl rozměry zhruba 8,3 × 10,8 cm. Obrázek pak tvořil čtvercový výřez s větším prostorem pod spodní stranou obrazu. To už jsou dostatečně přesné informace k simulaci Polaroidu na počítači. Celý postup bude opět v Adobe Photoshopu, ale jde především o myšlenku – použité nástroje jsou tak základní, že je zvládne jakýkoliv fotoeditor.
Původní fotografii je nejprve nutné oříznout na čtverec, aby odpovídala výstupu Polaroidu. Z panelu nástrojů vlevo tedy vyberte Nástroj oříznutí (C). Se stisknutou klávesou Shift zvolte odpovídající výřez z původního snímku a ořez potvrďte Entrem.
Následně je třeba přiblížit se k obrazovému výstupu, který má do „ideální“ kvality daleko. Snímky z Polaroidu trpí často nejrůznějšími vadami – jasovými či barevnými posuny, vinětací či ne zcela perfektní ostrostí. Jaké z těchto vad do svého finálního obrazu přidáte, záleží pouze na vás. V našem případě jde o mírné vyblednutí barev, barevný posun a ztmavení rohů obrazu. Přidání neostrosti v rozích by zřejmě stejně nebylo v malém náhledu zde finálního snímku tolik patrné.
K vyblednutí a barevným posunům využijte například nástroje Úrovně (Ctrl+L). Zde zadejte novou hodnotu Výstupní úrovně u černé – místo 0 volte vyšší číslo tak, aby viditelně snímek vyblednul (u ilustrační fotografie tomu odpovídala hodnota 25).
Umělé vyblednutí fotografie
Dále je třeba přidat barevné posuny – k tomu lze opět využít různých nástrojů. Zvolte třeba nástroj Křivky (Ctrl + M), u nich se nemusíte zabývat zadáváním číselných hodnot, ale pracujete intuitivně s různým posunem a prohnutím křivek. Barevný posun zajistíte prací v různých barevných kanálech. Například pro posun do žlutých odstínů a eliminaci modré barvy ve stínech prohněte křivku do tvaru vzdáleně připomínající písmeno „J“.
Barevný posun pomocí křivek
Podobné úpravy si vyzkoušejte i v dalších barevných kanálech. Zvednete- li křivku v červeném kanále, dojde k zvýšení červené v obraze, stejně tak v zeleném, prohnutí křivky dolů pak provede opak. Vše záleží na vašem záměru, jak by měl výsledek vypadat.
Následně změňte velikost fotografie, menu Obraz | Velikost obrazu, na 7,3 × 7,3 cm, přitom si pohlídejte zachování rozlišení 300 obrazových bodů na palec.
Změna rozměrů
Založte nový soubor, menu Soubor | Nový (Ctrl+N). Jeho parametry zvolte následovně: Šířka 8,3 cm, Výška 10,8 cm, Rozlišení 300 obr. bodů na palec. Další nastavení ponechte beze změny.
Nový soubor
Výběrem nástroje Přesun (V), uchopte upravenou fotografii a tažením ji přesuňte do nově vytvořeného souboru. Přidržíte-li klávesu Shift, dojde během přesunu k zarovnání fotografie na střed. Na vás už pak bude, opět s přidržením klávesy Shift, přesunout snímek v „polaroidovém“ políčku směrem nahoru. Pod čtvercovou fotografii pak klidně můžete připojit popisek – digitálně nástrojem štětec nebo až po vytištění.
Jestliže budete chtít snímek následně vytisknout, což lze i na formát 10 × 15 cm, vytvořte si ještě linky pro následné vystřižení přesného formátu Polaroidu. To uděláte změnou velikosti plátna, Obraz | Velikost plátna (Ctrl + Alt + C). Zatrhněte zde možnost Relativní, Šířku i Výšku pak nastavte na dva obrazové body. Barvu přidaného plátna pak volte tmavší (černou nebo šedou).
Změna velikosti plátna
Výsledná fotografie digitální a v ruce
Původní článek vyšel v Computeru 17/2011.