Každý z nás má obvykle pro něco slabost, ať už je to mlsání čokolády, výjimečný alkohol anebo fotografování konkrétních míst či lidí. Ne vždy jsou však naše slabosti jednoduše odhaleny.
U známých osobností a zejména pak u režisérů je možné jejich oblíbené náměty odhalit poměrně snadno. Jejich dílem jsou totiž filmy, na které se můžeme kdykoliv podívat. Videopublicista Kogonada se právě takovými specialitami zaobírá a přináší na světlo dosud skryté slabosti známých režisérů.
Postupně Kogonada prolustroval několik režisérů a jejich slabost pro konkrétní filmové postupy. Japonský režisér Yasujiro Ozu například velmi často používá ve svých filmech záběr na na průchod osob prostředím.
Jeden z velikánů americké kinematografie – Stanley Kubrick – byl zvláštní postavičkou sám o sobě, a tak asi ani nepřekvapí, že si ve svých filmech také liboval ve zvláštnostech. Jednou z těch nejčastěji používaných je perspektivní pohled směřující do jednoho centrálního místa záběru – one-point perspective.
Ze současných režisérů si vzal Kogonada na mušku režiséra Wese Andersona, který za sebou má filmy různých žánrů, včetně animovaných. A na čem si „ujíždí“ tento režisér? Není to nic menšího než perfektní obrazová symetrie.
A aby toho nebylo málo, našel si Anderson zálibu také v záběrech shora, které jsou v jeho filmech velmi časté.
Výlet do hlavy režisérů završíme kontroverzním Quentinem Tarantinem, který ve srovnání s Andersonem miluje pravý opak, tedy pohledy zespod.