Také byste si rádi odpočali od záplavy všech možných čipů, procesorů a displejů? Chybí vám občas na fotkách mnohdy nenapodobitelný a lehce nedokonalý vzhled filmového zrna? Máte doma v ledničce ještě nějaký prošlý film? Tak zkuste Lomo
Naši pravidelní čtenáři dobře ví, že navzdory názvu se nevěnujeme pouze přístrojům digitálního věku, ale že se čas od času vracíme i k záznamu na film. Pravdou je, že až dosud tomu tak bylo ve společnosti, řekněme si to na rovinu, poněkud vyšší.
Rychle (přesto chronologicky) vzpomínám na panoramatický Hasselblad X-Pan, poctivý Voigtlander Bessa nebo na báječnou Leiku M6. Tentokrát jsme však v redakci nemuseli podepisovat zápůjční protokoly s desetitisícovými částkami a vyzkoušeli přístroj, se kterým může fotit snad opravdu každý.
Hračka z Prioru
Že jste o něm nikdy neslyšeli? Dobrá, krátké představení neuškodí. Přístroj s přesným označením Lomo LC-A je kompaktní ruský fotoaparát, který se ještě nedávno vyráběl v Petrohradě. Odtud pochází i samotný název přístroje – v překladu Leningradské (toho času) Opticko-Mechanické Sdružení.
Ruští inženýři si s novým konceptem příliš hlavu nelámali – poměrně přesně okopírovali japonský kompakt Cosina CX-1. Nová „Cosina“ tak oproti originálu postrádala pouze režim samospouště. To nejdůležitější, optická soustava, se co do parametrů také příliš nezměnila. Oproti 35mm Cosině má Lomo 32mm Minitar se stejnou světelností F2,8.
Mechanická krytky objektivu se zasouvá spolu s krytkou hledáčku
Kvalitu jsem bohužel srovnat nemohl, je ale zřejmé, že japonská přesnost na tom bude pravděpodobně o něco lépe. Každopádně to, co asi nejvíce přitahuje uživatele Loma, je právě jeho optická různorodost a nedokonalost (co kus, to originál), která se projevuje především nepředvídatelnou vinětací a optickou neostrostí.
Lomo má klasické sáňky na blesk, použít tak můžete jakékoli externí zábleskové zařízení. V manuálním režimu nastavení clony je čas otevření závěrky nastaven na 1/60 s.
A to hlavní – ve srovnání se svým vzorem bylo Lomo levné. Díky nenáročnému provedení, jednoduché optice a masovosti, s jakou ho vyráběl petrohradský (chcete-li leningradský) závod. Před Listopadem tak nebyl problém pořídit Lomo v Prioru za sto padesát československých korun.
Ovládání více než jednoduché – na jedné straně clona, na druhé ostřící vzdálenost
Technické parametry
- objektiv: Minitar 32mm, F2,8
- ostření: manuální v krocích 0,8/1/3m, nekonečno
- rozsah expozičních časů: 1/500s až 2min
- clona: manuálně nastavitelná F2,8–F16
- nastavení citlivosti filmu: ISO 25–400
- převíjení filmu: manuální
- váha: 250g
Krása nedokonalosti
Snímky, se kterými se sekáte v rámci fotografického projevu označovaného jako lomografie, bezpečně poznáte. Mají totiž nezaměnitelný „look“ – motivy bývají co nejjednodušší (někdy mají fotografie blíže spíše ke grafice), barvy co nejkřiklavější (oblíbené jsou prošlé filmy) a snímky provází celkově nízká kvalita obrazových výstupů.
Žádný motor, žádný autofokus, takřka neslyšný chod. Fujifilm Sensia 100
Mě však postupem času čím dál víc překvapovalo, že se dá s touhle „hračkou“ vlastně i docela fotit. Především díky kompaktním rozměrům a jednoduché obsluze jsem v Lomu brzy našel ideální streetový fotoaparát, jehož projev bych místy vůbec neoznačoval jako nedokonalý.
Naopak, některé jeho neduhy, počítáte-li s nimi, se později mohou stát nezaměnitelnými výrazovými prostředky. Mám na mysli celkovou neostrost objektivu, která se čas od času projeví příjemně třeba na portrétu, nebo mohutnou vinětaci, která často neopakovatelně zarámuje hlavní motiv fotografie.
No řekněte sami, není ta vinětace sexy? Fujifilm Superia 200
Rovněž barevnost výstupů je mnohdy velmi zajímavá a překvapivá. Při práci s digitálním přístrojem se vliv optické soustavy na barevnost až tak nepozná (barevnost řídí procesor). Při záznamu na filmový materiál – především diapozitivní – se však rozdíly mezi barevným podáním objektivů krásně projeví. Se světelným objektivem Minitar 1 se tak dá dosáhnout velmi specifického a originálního barevného podání.
CHCETE HO?
Originální Lomo L-CA se již nevyrábí, kopie těchto věrných kopií se však rodí v asijské provenienci dál. Nové čínské Lomo L-CA si tak můžete pořídit zhruba za 250 dolarů. Ruská mašina však především v osmdesátých letech chrlila miliony těchto fotoaparátů a tak při troše štěstí není problém narazit na originál v bazarech (cena se různí, od jednoho tisíce českých korun) nebo ho vydražit na internetovém portálu www.e-bay.com.
V hledáčku je panáček
Zdaleka největší přidanou hodnotu tohoto opticko-mechanického zařízení z Petrohradu spatřuji v jeho kompaktnosti, nenápadnosti a jednoduchosti. Můžete ho nosit stále u sebe, na ulici nezpůsobíte pozdvižení, všechna nastavení aparátu jsou velmi skoupá, ale naprosto dostačující.
Fujifilm Sensia 100
Přístroj má zabudovaný expozimetr, takže můžete využít programové automatiky v režimu priority clony, nebo manuálně nastavit clonu v rozsahu F2,8–F16. Ostření probíhá ručně a vskutku netradičně – polohovací páčkou zafixujete fokus na 80 cm, metr a půl, tři metry a nekonečno.
A díky nepřehlédnutelnému grafickému stylu můžete aktuální zaostřenou vzdálenost kontrolovat i v průhledovém hledáčku – jeden panáček, dva panáčci, tři panáčci a domeček se stromečkem. Kromě nastavení citlivosti používaného filmu a spouště výčet dalších ovládacích prvků končí. Není to krása?
Fujifilm Superia X-tra 800
Pravdou je, že objem odpadu je asi o něco větší něž u konvenční (rozuměj technicky dokonalé) analogové fotografické techniky. Ale možná i to je součást zábavy a stylu jménem Lomo. Radost z povedené fotky či série, aniž byste s čímkoli dopředu počítali. Vřele vám tento dnes již japonsko-rusko-čínský projekt doporučuji.
Kompaktní rozměry, pohotový start, manuální ostření. To všechno dělá z Loma LC-A ideální streetovou kameru. Fujifilm Neopan Acros 100
NEMYSLETE
Tak zní jedno z deseti psaných pravidel komunity sdružené kolem tohoto dnes již legendárného fotoaparátu na stránkách www.lomography.com.
Najdete tu galerii, pohled do historie, kompletních deset „pravidel“ lomografie a především internetový obchod, kde si kromě Loma můžete pořídit další ne zcela běžné fotoaparáty – středoformáty HOLGA, různé napodobeniny i konstrukčně zcela nové přístroje (např. Lomo FISH EYE nebo SUPERSAMPLER) nebo třeba balíčky s prošlými filmy. Připravte se však na nemilosrdný byznys s lehce plastovým nádechem.
Článek vyšel v časoopise DIGIfoto 09/2008