Světelnost je jedním z velmi důležitých parametrů při výběru objektivu. Vedle malé hloubky ostrosti totiž zajistí dobrý přenos světla i za špatných světelných podmínek. Znáte ty nejsvětelnější kousky, které se v průběhu času objevily na trhu?
Každý objektiv má své specifické určení, pokud se zrovna nejedná o běžný setový zoom pro univerzální použití, kvůli kterému je konstruován určitým způsobem a s určitými parametry.
Světelnost je základním parametrem, který charakterizuje objektiv a částečně jej také předurčuje k tomu, kde a jak bude používán. Standardní světelnost setových objektivů (většinou při rozsahu ohnisek 18-55 mm) je F3,5–5,6, u těch lepších skel je pak světelnost stejná v celém rozsahu ohnisek a má hodnotu F2,8 anebo F4.
Objektiv je tím nejdůležitějším, co nám pomáhá při tvorbě fotografie. Není proto divu, že za dokonalé sklo jsme ochotni utratit nemalé peníze. Pojďme se podívat na ty „největší“ objektivy.
Petr Březina
V případě pevných ohnisek (85 mm, 50 mm či 35 mm) se nejčastěji setkáme se světelností F1,8 nebo F1,4. Maximální světelnost, kterou ještě u běžně používaných objektivů najdete, je F1,2 – tou se pyšní portrétní objektiv Canon EF 85 mm F1,2 L II USM a záklaďák Canon EF 50 mm F1,2 L USM.
Existují však objektivy, jejichž světelnost je ještě lepší než F1,2, málokdy se s nimi sice setkáme, avšak jsou mezi námi. Použití takových skel je vcelku jasné – špatné světelné podmínky a velmi jemná práce s hloubkou ostrosti.
Leica 50 mm F0,95 ASPH Noctilux-M
Jedním z těch známějších kousků je základní padesátka od Leiky, určená pro bajonet M, s redukcí od Panasonicu je možné jej použít také na fotoaparátech standardu micro 4/3.Už samotný název objektivu odkazuje k fotografování za prakticky nočního osvětlení.
Poprvé se podobný objektiv objevil na trhu v roce 1975, kdy se přestal vyrábět objektiv značky Canon shodných parametrů, tehdejší Leica měla světelnost F1. Později výrobce světelnost ještě zlepšil. Cena nového objektivu se pohybuje kolem 220 000 Kč.
Leica 50 mm F0,95 ASPH Noctilux-M, zdroj: Leica
Canon 50 mm F0,95 (S-mount)
V roce 1961 byl na trh uveden zmiňovaný objektiv Canon 50 mm F0,95, který byl určen pro dálkoměrné fotoaparáty Canon 7, prodávané do roku 1975. Fotoaparát měl stejný bajonet jako Leica řady M, takže bylo možné tento objektiv používat na obou modelech.
Úctyhodná je nejen světelnost obejktivu, ale také jeho hmotnost 605 gramů. Ve své době patřil mezi nejsvětelnější objektivy na světě a býval označován jako "dream lens" kvůli snovému efektu fotografií. Pod stejným názvem najdete také skupinu fotografů na flickru, kteří tento objektiv používají.
Voigtländer Nokton F0,95
Společnost Voigtländer je podobně jako Leica tradičním výrobcem velmi kvalitních objektivů s pevnými ohnisky, které používala řada fotografů v době analogu. Ani v současné době však německý výrobce nezahálí a připravil celou řadu objektivů pro moderní zrcadlovky a bezzrcadlovky. Mezi významné produkty, které měly vliv na fotografický obor, patří například první zoomový objektiv 26–82 mm F2,8 Zoomar z roku 1960 a první 35mm kompaktní fotoaparát s vestavěným bleskem Vitrona z toku 1965.
Zleva Voigtländer Nokton 42,5 mm F0,95, dále Nokton 25 mm F0,95, 1 a Nokton 10,5 mm F0,95
Řada objektivů Nokton je u Voigtländeru zavedená poměrně dlouho, aktuálně jsou v nabídce hned čtyři objektivy s tímto názvem a světelností F0,95. Navzájem se však liší ohniskovou vzdáleností, která je 10,5 mm, 17,5 mm, 25 mm, 42,5 mm – ve všech případech jsou objektivy určeny pro formát micro 4/3, takže je nasadíte na přístroje Olympus a Panasonic. Cena objektivů se pohybuje do 25 000 Kč.
Canon TV-16 25 mm F0,78 a Fujinon TV 25 mm F0,85
Dvojice objektivů, která byla určena pro videokamery standardu CCTV, v obou případech jsou objektivy poměrně malé a jsou vyhledávaným příslušenstvím mezi majiteli fotoaparátů standardu micro 4/3, na které je možné je s pomocí redukce nasadit.
Vlevo Canon TV-16 25 mm F0,78, vpravo Fujinon TV 25 mm F0,85
Car Zeiss 50 mmm F0,7 Planar
Relativně starý a přesto velmi světelný objektiv byl použit pro fotografování odvrácené strany měsíce a byl vyroben speciálně pro NASA. Podle některých informací byl upravený objektiv použit při natáčení některých scén ve filmu Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka. Vyrobeno bylo údajně pouhých deset kusů – jeden zůstal u výrobce, šest pro NASA a tři pro Kubricka.
Carl Zeiss 50mm F0,7 Planar, zdroj: cnet
Carl Zeiss Super Q Gigantar 40 mm F0,33
Zřejmě nejsvětelnější objektiv na světě vyrobil také Carl Zeiss, jeho velikost je úctyhodná a rozměry taktéž. Průměr přední čočky je 125 mm. Objektiv s ohniskem 40 mm byl představen v roce 1966 a údajně měl sloužit k tomu, aby zvedl pověst značky. Ačkoliv existují fotky objektivu, nikde nenajdete fotografie jím pořízené....
Carl Zeiss Super Q Gigantar 40 mm F0,33
Podle některých zdrojů objektiv neexistuje a šlo pouze o novinářskou kachnu. Údajně byl Carl Zeiss Gigantar F0,33 40 mm (vyroben v roce 66) jen maketa vytvořená narychlo z čoček dostupných ve výrobě Carl Zeiss a sloužil jako narážka na světovou honbu za co nejsvětelnějším objektivem.Reálně však ve funkční variatě nikdy neexistoval.