Ultrazoomové fotoaparáty jsou velice oblíbenou kategorií digitálů, a to především pro své univerzální použití. Výrobci těchto modelů se však nepředhánějí pouze v rozlišení použitých snímačů, v poslední době se začínají předhánět i v rozsahu optického zoomu. Poté co přišel Olympus se svým 18× optickým zoomem, nakročilo dopředu i Sony a nová generace ultrazoomů z řady H má patnáctinásobný rozsah zoomu.
Fotoaparát Sony Cyber-shot H9 byl představen společně se svým dvojčetem Cyber-shot H7. Důvodem pro výrobu dvou prakticky totožných modelů přístrojů obvykle bývá osazení snímačem s rozdílným rozlišením, u zmíněné dvojice tomu tak ale není. Rozdílů mezi oběma modely není mnoho, liší se prakticky pouze ve velikosti a konstrukci displeje a také v nadstandardní funkci nočního snímání u modelu H9.
Oba dva modely otvírají již třetí generaci ultrazoomových digitálů Sony, ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že přicházejí pouze s vyšší rozlišením snímače, pravda je jinde. Konstrukce doznala několika zásadních změn jako je jiný objektiv, jiné napájení a jiné ovládání. To jsou hlavní důvody, proč je možné dívat se na Cyber-shot H9 téměř jako na nový fotoaparát.
Základní technické parametry:
- snímací prvek: CCD 1/ 2,5", 8,1 Mpx
- maximální rozlišení: 3 264 × 2 448 px
- paměťové médium: Memory Stick, Memory Stick DUO, interní paměť 32 MB
- objektiv: 31–465 mm, F2,7–4,5
- videosekvence: 640 × 480 px, 30 sn./s,ozvučené
- hledáček: elektronický 0,2", 200 000 obrazových bodů
- LCD displej: 3", 230 400 obrazových bodů, výklopný
- rychlost závěrky: 30–1/4 000 s
- citlivost ISO: Auto, 80, 100, 200, 400, 800, 1 600, 3 200
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový adaptér
- rozměry a hmotnost: 109,5 × 83,4 × 85,7 mm, 407 g
Podrobné technické parametry najdete v katalogu digitálů.
Tělo fotoaparátu si zachovalo osvědčený tvar s mohutným tubusem objektivu a výrazným gripem na pravé straně. Svými rozměry patří digitál mezi malé fotoaparáty, pravdou však je, že na fotografiích vypadá větší, než ve skutečnosti je. Ergonomie držení je výborná, grip v pravé části je dostatečně velký a jeho povrch je pogumovaný pro lepší držení. Objektiv se vysunuje při zapnutí z lesklého kovového tubusu, který je možné uchopit levou rukou. Držení fotoaparátu se pak velice podobá práci se zrcadlovkou, což zvyšuje stabilitu celého přístroje.
Vlevo vypnutý aparát, uprostřed po zapnutí, vpravo s vyzoomovaným objektivem
Na levé straně fotoaparátu je umístěn přepínač pro zapnutí režimu nočního snímání, po jeho posunutí do pozice ON se aktivuje infračervené světlo, umístěné vedle výklopného blesku. Obraz v hledáčku i na displeji se změní z plnobarevného na monochromatický s nazelenalým nádechem, stejně vypadají i výsledné fotografie. Funkce nočního snímání je určena spíše technickým nadšencům, na druhou stranu ji však oceníte například při noční chůzi lesem, kdy je možné využít digitál jako brýle pro noční vidění.
Přepínač režimu noční snímání
Na horní straně těla je umístěn otočný ovladač expozičních režimů, kromě klasické nabídky program, priorita clony, priorita času a manuál zde najdete ještě plnou automatiku, režim vysoké citlivosti, natáčení videosekvencí a čtyři scénické režimy. Přístup k ostatním scénickým režimům je možný přes poslední volbu ovladače – SCN. Blízko spouště jsou tlačítka pro aktivaci bracketingu či sériového snímání a také pro volbu režimu měření expozice.
Displej fotoaparátu jde s dobou, a tak jeho velikost narostla na tři palce, rozlišení je 230 000 obrazových bodů. Stejně jako u jiných fotoaparátů, i zde se mi potvrdilo, že je toto rozlišení pro třípalcový displej nedostatečné, obraz je hrubší, než bych chtěl. Displej je umístěn na kloubu, který umožňuje jeho vyklápění a natáčení ve vertikální ose.
Práce s fotoaparátem je tak mnohem komfortnější, například při fotografování nad hlavou nebo u země. Pro ještě větší pohodlí by však byla deální možnost natáčení displeje do stran.
Pro fotografování je možné využít i elektronický hledáček, ten sice nepatří velikostně mezi špičku, spíše naopak – velikost 0,2", jeho rozlišení a pravděpodobně vysoká obnovovací frekvence obrazu však přispívají k jemnému a velice dobře čitelnému obrazu. Pokud si zvyknete na opravdu malou velikost hledáčku, je pro fotografování mnohem pohodlnější a energeticky úspornější než displej.
Vedle displeje jsou dvě tlačítka pro vstup do menu a pro nastavení fotoaparátu. Mezi nimi je pak umístěn křížový ovladač s otočným okružím a potvrzujícím tlačítkem. Všechny čtyři směry jsou osazeny přímou volbou parametru – makro, režim blesku, samospoušť a režim zobrazení displeje.
Právě ovládání fotoaparátu doznalo podstatné změny. U předchozích modelů sloužilo k nastavení expozičních parametrů (čas a clona v režimu priority času a clony) kolečko, umístěné v gripu pod spouští, to se ovládalo velice intuitivně ukazováčkem pravé ruky. U H9 se však kolečko přesunulo na zadní stěnu digitálu a otočilo se prostorově o devadesát stupňů směrem k uživateli. Nyní se tedy nastavují parametry kolečkem umístěným okolo křížového ovladače.
Bohužel pro uživatele je ovládání zbytečně zdlouhavé, pro výběr parametru je nutné stisknout tlačítko SET, kolečkem vybrat parametr, opět stisknout SET a otáčením kolečka zvolit hodnotu parametru. Ani po dvoutýdenním používání jsem si na tento způsob ovládání úplně nenavykl.
Poslední změnou je výměna zdroje napájení, předchozí generace používala k pohonu digitálu dvojici AA akumulátorů, nyní najdeme vespod těla prostor pro jeden LI-Ion akumulátor. Přemístil se také slot pro paměťovou kartu, který je ukryt pod stejnými dvířky jako akumulátor.
V základní výbavě najdete i sluneční clonu s adaptérem na filtry, po nasazení však vypadá digitál značně monstrózně; praktické je i dodávané dálkové ovládání
Detail napájecího konektoru a multifunkčního výstupu
Pokračování 2 / 5
Funkce a vybavení
Sony Cyber-shot H9 nabídne plnou ráži expozičních režimů – programová automatika, priorita clony, priorita času a manuální nastavení. Společně s elektronickým hledáčkem a stabilizátorem obrazu je připravena konkurovat ostatním ultrazoomům podobného zaměření. Piktogramy na horním kolečku pro volbu režimu jsou snadno srozumtelné. Jejich popisek se navíc zobrazuje i na displeji nebo v hledáčku.
Ukázka popisků na displeji při změně expozičního režimu
Snímač fotoaparátu má efektivní rozlišení 8,1 Mpx, což znamená maximální velikost snímků 3 264 × 2 448 obrazových bodů. Velikost snímače je 1/2,5", to je zřejmě příčinou vyššího šumu (o tom dále). Videosekvence umí digitál natáčet v rozlišení 640 × 480 bodů při frekvenci 30 nebo 16 sn./s. Video je ozvučené a v průběhu natáčení je možné používat optický zoom, bez omezení v podobě vypnutí zvuku (jako je tomu u některých fotoaparátů). V menu je možné aktivovat i stabilizaci obrazu při natáčení videa.
Nálepka přímo na těle přístroje slibuje vysoké rozlišení – Full HD – malým písmem je však doplněno Still Image. Ve skutečnosti tedy umí fotoaparát snímat fotografie v rozlišení 1 920 × 1 080, které je možné promítat na televizoru s podporou vysokého rozlišení obrazu.
Menu nastavení parametrů snímání
Objektiv, který měl u předchozí generace dvanáctinásobný zoom, doznal změny. Nyní je rozsah optiky patnáctinásobný a začátek se kousek posunul směrem k širšímu ohnisku. Výsledný rozsah ohnisek je tedy 31–465 mm při světelnosti F2,7–4,5. Hodnota světelnosti je vzhledem k rozsahu dobrá. Maximální zaclonění je možné pouze na F8.
Ačkoliv nedosahuje široké ohnisko oblíbené hodnoty 28 mm, posun o pět milimetrů (oproti H5) je znatelný a ohnisko 31 mm je praktické pro snímání v interiéru i v přírodě. Celý patnáctinásobný rozsah zoomu je velice dobře odstupňován, jednotlivé kroky jsou prakticky nerozlišitelné a jejich počet se blíží devadesáti. Přesné nastavení a kompozice tedy není problém.
Ostření pracuje s devítibodovým systémem autofokusu, což je trojnásobek oproti předchozí generaci. Zvolit můžete automatický výběr ostřícího bodu, středový ostřící bod nebo ručně ostřící bod vybrat. K dispozici je i manuální ostření.
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost objektivu je v normálním režimu 50 cm u nejširšího ohniska, u nejdelšího ohniska je to 120 cm. V režimu makro je možné ostřit již od vzdálenosti jednoho centimetru, a to pouze při nejširším ohnisku. Praktická použitelnost této funkce je však omezena, budete-li ostřit z takto malé vzdálenosti, s největší pravděpodobností si snímaný objekt zastíníte objektivem. Výhodou však je, že fotoaparát zaostří prakticky na jakoukoliv vzdálenost.
Mechanická stabilizace obrazu Super SteadyShot pracuje na principu plovoucího snímače a její účinek je znát. V menu je možné zvolit ze dvou režimů stabilizace. V jednom z nich je stabilizace aktivována neustále, v druhém pak pouze při stisku spouště. S její pomocí je možné prodloužit expozici přibližně o 2,5 EV. Daní za tuto výhodu je vyšší spotřeba energie. Stabilizaci oceníte především na dlouhém ohnisku, kdy je její použití při fotografování z ruky téměř nezbytné.
max. velikost | max. velikost
Ukázka práce stabilizace, vlevo vypnutá, vpravo zapnutá
Nastavení parametrů fotgrafování je možné přes tlačítko Menu, v nabídce je však na konci volba Setup, která otevře další menu pro nastavení fotoaparátu (mřížka na displeji, aktivace pomocného paprsku autofokusu apod.). Stejná nabídka je však i součástí menu, do nějž se vstupuje přes tlačítko Home.
Chcete-li snímat s jiným než standardním nastavením barev, můžete si vybrat v menu mezi standardním, živým, neutrálním, sepiovým a černobílým režimem.
Nastavení ostrosti a kontrastu najdete v menu fotoaparátu, jejich použití však doporučuji s mírou. Stejnou funkci najdete prakticky ve všech grafických editorech, kde nad ní budete mít větší kontrolu.
max. velikost | max. velikost
Vlevo standardní nastavení kontrastu a ostrosti (parametry nastaveny na nulu), vpravo pak maximální nastavení ostrosti a kontrastu
Pro přesné nastavení expozice je k dipozici náhledový i reálný histogram, jeho zobrazení aktivujete pomocí změny režimu zobrazení displeje. Součástí menu v režimu prohlížení je i nabídka základních úprav snímku, mezi něž patří ořez, tisk, přidání různých efektů apod.
Pokračování 3 / 5
Obrazová kvalita, testy
Podobně jako u ostatních digitálů Sony, také u H9 je rozlišení objektivu na velice dobré úrovni. Na nejširším ohnisku doasahuje rozlišení hodnoty 1 900 lph ve středu obrazu. S narůstající ohniskovou vzdáleností však klesá a končí na hodnotě 1 600 lph, což je vzhledem k rozsahu velmi dobrý výsledek. Ostrost v ploše je dobrá, pouze levý horní a levý dolní roh vykazují zhoršení ostrosti, rozlišení objektivu zde pokleslo na 1 300 lph. Ve zbývajícíh dvou rozích bez problémů odečtete rozlišení 1 500 lph.
Celkově je kresba objektivu v celém rozsahu měkká, nejdelší ohnisko trpí horším přenosem kontrastu. Výsledné snímky při jeho použití jsou na pohled jakoby zamlžené a velice málo kontrastní, náprava v počítači je však dílem okamžiku.
S chromatickou vadou se u digitálu setkáte především na širokém ohnisku, její přítomnost ale není zásadně rušivá a na fotografiích běžného formátu 10 × 15 cm ji nepostřehnete. Ve srovnání s konkurencí nevybočuje aberace svými projevy z průměru.
max. velikost | max. velikost
Chromatická vada se projeví především na kontrastních přechodech jako jsou větve stromů
Jelikož fotoaparát nabízí prioritu clony, zajímalo mne jaký je rozdíl v hloubce ostrosti při různém zaclonění objektivu. Fyzické ohnisko je na dlouhém konci objektivu 78 mm, což se velice blíží portrétnímu 85mm sklu. Nemilým zjištěním však bylo, že hloubka ostrosti je při všech clonových číslech prakticky stejná a rozdíly okem nepostřehnutelné. Jemnou práci s hloubkou ostrosti či příjemný bokeh objektivu tedy neočekávejte. Svůj podíl na tom pravděpodobně má i malý rozsah zaclonění, který se na dlouhém konci objektivu pohybuje v rozmezí F4,5–8.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Nejdelší ohnisko objektivu, postupně zacloněno na F4,5; F5,0; F5,6; F6,3; F7,1; F8,0
Automatika vyvážení bílé pracuje velice dobře a můžete se na ni bez problémů spolehnout. V některých případech dokonce vyšel snímek s automatickým vyvážením bílé v reálnějších barvách, než při ručním výběru nastavené volby.
max. velikost | max. velikost
Ukázka práce vyvážení bílé, vlevo automatika, vpravo ruční volba mráček
Celkové barevné podání je přirozené, někomu se mohou zdát snímky více saturované, než by měly být, to je však možné upravit v menu fotoaparátu.
Míra šumu
Hladina šumu je až do citlivosti ISO 400 na poměrně dobré úrovni, vyšší hodnota ISO 800 je asi poslední bezproblémově použitelná. Další stupně citlivosti snímače jsou již značně poznamenány barevným šumem a jejich použití je omezené. Při detailnějším zkoumání fotografií je vidět, že firmware fotoaparátu již mírně vyhlazuje šum i při nejnižší citlivosti ISO 80. S narůstající citlivostí je tento jev viditelnější a hranová ostrost horší.
max. velikost
Postupně citlivost ISO 80, 100, 200, 400, 800, 1 600 a 3 200
Graf šumu
Senzitometrie
Sony Cyber-shot H9 má větší expoziční rozsah směrem ke stínům, v opačném směru ke světlům je však expoziční pružnost o něco vyšší než u konkurence. Celkový rozsah je tedy -4 až +2,3 EV.
Graf senzitometrie
Naměřili jsme
Provozními časy se řadí Sony H9 ke standardnímu průměru. Start přístroje těsně pod tři vteřiny je o chlup delší, než bychom chtěli. Naštěstí je to kompenzováno okamžitou expozicí při namáčknuté spoušti a dobrým časem pro ukládání snímku. Paměťovou kartu můžete zaplnit pomocí sériového snímání, které umí práskat rychlostí dva snímky za sekundu, a to až do zaplnění paměťové karty.
Sony Cyber-shot H9 |
| první snímek | 2,93 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,54 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku | 1,35 s |
| rychlost sériového snímání | 2,0 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | neomezený |
| měřeno s paměťovou kartou | SanDisk Memory Stick PRO Duo 1 GB |
Pokračování 4 / 5
Demosnímky
max. velikost
Testovací obrazec postupně na nejšrší ohniko, přes zvětšní 3×, 7×, 12× až na nejdelší ohnisko
max. velikost
Pleťové tóny v interiéru s bleskem
max. velikost | max. velikost
Vlevo snímek pořízený v režimu priority času, vpravo v režimu noční snímání
Pokračování 5 / 5
Celkové hodnocení
Patnáctinásobný zoom s dobrou světelností, kterým je Sony Cyber-shot H9 osazen je spolu se stabilizací univerzálním nástrojem pro řadu fotografických příležitostí. Ačkoliv objektiv začíná na netradičním ohnisku 31 mm, je velice dobře použitelný jak při fotografování v interiéru, tak i v přírodě. Rozlišení objektivu je na dobré úrovni, pouze s narůstajícím ohniskem klesá schopnost přenosu kontrastu. Měkčí kresbu v celé ploše snímku bohužel nezachrání ani větší zaclonění. To je možné pouze do clony F8.
Pomocníkem při snímání je výklopný displej s úhlopříčkou tři palce, pokud raději fotíte přes hledáček, budete pravděpodobně zklamáni jeho velikostí, na druhou stranu však poskytne velice dobrý a jemný obraz.
Celková obrazová kvalita je dobrá, na širokém ohnisku se setkáte občas s chromatickou aberací, její vliv je však většinou zanedbatelný. Negativem je přílišná redukce šumu, kterou firmware fotoaparátu nasazuje již od nejnižší citlivosti. Výsledkem je ztráta detailů v jemné kresbě a ztráta hranové ostrosti.
V základním příslušenství nejdete dálkové ovládání, které potěší především příznivce makrosvěta (ostření již od 1 cm). Sluneční clona společně s adaptérem je bohužel skoro stejně velká jako samotný digitál a její používání je značně nepohodlné.
Sony Cyber-shot H9 je univerzálním fotoaparátem pro ty, kdo požadují velký rozsah zoomu spolu se stabilizací obrazu. Pokud plánujete tisk fotografií do formátu přibližně 13 × 18 cm, jsou výše popsané neduhy prakticky nepodstatné, neboť se na výsledných fotografiích neprojeví.
Plusy:
- dálkové ovládání
- velikost digitálu vzhledem k rozsahu objektivu
- stabilizace a reálný histogram
Mínusy:
- malý hledáček
- nepraktická sluneční clona
- ovládání zadním kolečkem
Cena:
Zdroj:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně