Přesně, jak hlásá titulek, by se daly popsat vlastnosti populárních fotoaparátů, určených pro zábavu, dokumentaci a také pořizování „uměleckých“ (v tom ironickém slova smyslu) fotografií.
Fotoaparáty na hraní, jak zní český ekvivalent mezinárodně používaného označení „toy camera“, mají několik zásadních vlastností, které je kvalifikují do této skupiny. Například absence jakýchkoliv sofistikovaných nastavení.
Jedná se zkrátka o plně automatické kompakty. Další stěžejní vlastností je „špatná“ optická kvalita použitých objektivů. Právě podprůměrná kresebná kvalita objektivů, kombinovaná navíc s různými optickými vadami jednotlivých čoček je tou nejvíce ceněnou vlastností této skupiny fotoaparátů. Dalo by se říci, že základními přístroji kategorie toy camer tvoří trojice kinofilmových fotoaparátů ze zemí na východ od nás – Diana, Holga a Lomo.
Tyto fotoaparáty byly vyhledávány právě pro své specifické podání obrazu a nejeden profesionální fotograf si jeden z modelů pořídil, aby mohl experimentovat. Zde možná můžeme spatřit základy toho, proč jsou nedokonalé snímky z těchto fotoaparátů prezentovány jako umělecké fotografie.
Kinofilmová trojka
Fotografie pořízené Holgou, Dianou či Lomem jsou nepříliš ostré a obraz je poměrně měkký v rozích společně s výraznou vinětací. Celková technická kvalita výsledných fotografií je tak v podstatě mizerná. Přesto však mají snímky ve většině případů své kouzlo a sám autor se postupem času učí se zmíněnými nedostatky pracovat ve svůj prospěch. První dva fotoaparáty pracují s klasickým svitkovým filmem, do Loma pak zakládáte kinofilm.
Holga
Historie fotoaparátu Holga se začala psát v roce 1982 v Hong Kongu. Přístroj byl určen všem zájemcům o fotografii, zkrátka fotoaparát pro dělnickou masu. V té době byl zvláště černobílý film nejrozšířenějším a nejdostupnějším typem záznamového média. Jednoduché přístroje jeho popularitu dále rozšiřovali, ať už to byla Holga nebo např. fotoaparát Corina, který se prodával také v tehdejším Československu.
Fotoaparát Holga novějšího povedení se skleněnou čočkou, stále však v původním designu (zdroj: lomography.com)
Postupem času se Holga dostala také do zahraničí, a to díky různým pokusům o export. Pomalu ale jistě rostla její obliba společně s ostatními fotoaparáty podobného ražení, až se z ní stal kultovní fotoaparát. Výroba fotoaparátu se přizpůsobila trendům a dnes najdete Holgu v různých barevných provedeních avšak se zachovanou konstrukcí.
Belvedere, foto: Andrea Marino, snímek pořízený Holgou 120CFN
Nejrozšířenější model Holga 120N měl objektiv s ohniskem 60 mm a světelností F8. Později se na trhu objevil také model Holga 135 BC, do kterého se vkládala kinofilmová kazeta a měl objektiv s ohniskem 47 mm a světelností F8.
Novější model fotoaparátu, používající kinofilm (zdroj: lomography.com)
Novější i starší modely najdete např. na ebay v cenách od 15 až do 140 USD, viz odkaz.
Street-Clown, foto: Andrea Marino, snímek pořízený Holgou 120CFN
Diana
Diana je staršího data narození, a to někdy v 60. letech také v Hong-Kongu, kde se vyráběla až do konce 70. let, kdy byla její produkce ukončena. Celá řada přístrojů však zůstala zachována a díky tomu se rozvinul způsob focení, o kterém je řeč.
Fotoaparát Diana F+ (zdroj: lomography.com)
Značka Diana by pravděpodobně skončila v propadlišti dějin, pokud by si jí nevšimla Lomographic Society – organizace, která se zabývá propagací a prodejem různých levných přístrojů v současné době (podrobněji viz dále). Své zastoupení má organizace i v České republice, nicméně zde pouze v podobě webu plněného především fotografiemi a občas i články.
On the sidewalk waiting, foto: Tread, snímek pořízený aparátem Diana
Lomographic Society si objednala výrobu repliky fotoaparátu Diana (kolem roku 2007), takže je nyní možné dostat se k funkčním kouskům, které jsou krapet vylepšeny oproti původní verzi Diany. Ty mají objektiv s ohniskem 75 mm, podobně jako původní model.
Novinka z roku 2009 je celkově mnohem menší, na venek si zachovává všechny znaky staršího modelu (zdroj: lomography.com)
V roce 2009 se Lomographic Society rozhodla pro výrobu zcela nového fotoaparátu, který se však odkazuje právě na Dianu. Model Diana Mini je menší verze, pracující s kinofilmovou kazetou. Objektiv má ohnisko 24 mm a aparát pracuje s nezvyklým formátem 18×24 mm, který umožňuje na jeden kinofilm exponovat 72 záběrů, podrobnosti najdete například na Paladixu.
Hole-Den, foto: Tread, snímek pořízený aparátem Diana
Lomo
Fotoaparát Lomo byl zkonstruován jako kinofilmový kompakt v bývalém Sovětském svazu na přelomu 70. a 80. let dvacátého století. Nejrozšířenější model Lomo LC-A vznikl až po roce 1980 a je kopií fotoaparátu Cosina CX-2. V případě Loma, však vývojáři přidali několik vylepšení, takže ve výsledku je právě Lomo LC-A s poměrně spolehlivou konstrukcí. Výroba běžela do roku 1994 a celkově bylo vyrobeno více jak 50 000 těchto fotoaparátů. Objektiv u modelu LC-A má ohnisko 35 mm a světelnost F2,8, měření expozice již bylo automatické. Detailní popis fotoaparátu Lomo zpracoval Tomáš Hrubý na webu Paladix.
Cosina CX-2 – předloha fotoaparátu Lomo (zdroj: flickr.com)
Začátkem devadesátých let objevila Lomo LC-A skupina rakouských studentů, kteří posléze založili zmiňované Lomographic Society a věnovali se dovozu a prodeji fotoaparátu v evropských zemích. Zájem o fotoaparáty byl nebývale velký, a tak byla v roce 1997 znovu spuštěna výroba v St. Petersburgu, která trvala až do roku 2005 – fotoaparáty měly smajlíka na krytce hledáčku. V roce 2006 byla zahájena výroba modelu LC-A+, který se už vyrábí v Číně.
Nejrozšířenější varianta fotoaparátu Lomo LC-A (zdroj: lomography.com)
Mezi fotoaparáty na hraní (toy camera) je možné zařadit prakticky jakýkoliv fotoaparát, který je jednoduchý na ovládání a nějakým způsobem přidává do vytvořených snímků kus sebe sama, ať už nepřesnou expozicí anebo plastovou čočkou, která obvykle neoplývá optickou kvalitou a výsledky jsou pokaždé jiné.
Simone With A Mickey Mouse Club Shirt On, foto: AMERICANVIRUS, snímek pořízený Holgou 120
Vybrané tři fotoaparáty jsou však nejznámějšími modely, se kterými se při definování pojmu toy camera setkáte. Alternativou mohou být také fotoaparáty pro instantní fotografii, jako například polaroid. Na ten se ale podíváme někdy příště společně s novými aparáty podobné skupiny.
Untitled, foto: akicQ, snímek pořízený s tilt-shift efektem
Kolem fotoaparátů na hraní se postupem časy vybudovala poměrně rozsáhlá komunita, na jejím rozšíření má největší podíl právě Lomographic Society, která definovala jakýsi standard a sadu deseti pravidel lomografie.
Pravidelně se tématu věnuje všeříkající web www.toycamera.com, který má i svoji skupinu v galerii Flickr, kde si můžete prohlédnout, jak takový fotoaparát na hraní fotí.
Digitální toy camera?
Digitální podoba fotoaparátů na hraní se zatím neobjevila, respektive není nijak rozšířená. Řada jednodušších avšak i pokročilých digitálních kompaktů disponuje scénickým režimem, který věrně simuluje obraz ze zmiňovaných fotoaparátů. Zařadit sem můžeme například i netradiční IKEA fotoaparát.
Pokud byste nebyli spokojeni s tím, jak digitály „mrší snímek“, můžete si namíchat mršítko vlastní a to přesně podle chuti. Většina fotoeditorů umožňuje pracovat s pluginy, které obsahují předvolby pro simulaci různých fotoaparátů. Pokud rádi experimentujete, doporučuji zkusit vytvořit hromadný filtr pro úpravu fotografií, který může s úspěchem barevnost a optické vady toy camer simulovat – stačí si třeba pro začátek pohrát s barevností a přidat vinětaci.
Samostatnou kapitolou jsou pak aplikace, pro fotomobily, které jsou přímo určeny pro simulaci různých fotoaparátů a výsledné fotografie mají nádech starých snímků. Mezi ty nejrozšířenější patří aplikace Instagram anebo Hipstamatic, které jsou velmi populární a obou jsme na DIGIareně psali.